Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

23

,,Dobré ráno-"
Modroočko strne, když mu pohled padne na mě a na chvíli se mu objeví vráska mezi obočím.

,,Kdo jsi a co tu děláš?"

Usměji se a pohled mi spočine na jeho oči.
Zajímavá barva.

Povzdechnu si a ztlumím zvuk televize, kterou jsem doteď poslouchal.

,,Moje jméno, je Eren Yaegar a já tady bydlím..."
Ušklíbnu se.
,,...A co tady děláš ty?"
Dokončím svoji otázku a Armin, nebo jak se ten kluk jmenuje, si pomalu sedne na druhý konec gauče čelem ke mně.

,,Já jsem Armin. Armin Arlert a jsem Lukův kámoš."
Věnuje mi zářivý úsměv a zabodne do mě svůj pronikavý pohled.

,,A proč máš vlasy jako holka?"
Potlačím nutkání vyprsknout smíchy, ale zacukají mi koutky.

Armin se zamračí a založí si ruce na hrudi.

,,Nemám je jako holka. Líbí se mi tak."
Odsekne mi a odvrátí ode mně uraženě pohled.

Tohle bude zábava.

,,Kde je vůbec Luke?"
Stočí svůj pohled zpět ke mně.

,,Myslím, že šel nakoupit."
Zamumlám nepřítomně a nátáhnu se pro pytlík křupek.

Armin nakrčí nos, ale vzápětí pozvedne obočí a udiveně otevře pusu.

,,Počkej, nejseš ty ten kluk, kterýho jsem sem vláčel půl hodiny a kterýho unesl ten pedofil?!"
Škubnu sebou a křupky se rozletí na všechny strany. Hučí mi v uších.

,,Jak ses to sakra dozvěděl?!"
Vyjedu po něm a zprudka se postavím ignorujíc jídlo rozsypané po zemi.

Armin ignoruje můj zvýšený hlas a opře se o  sedačku.

,,Luke mi to řekl."
Vysvětlí klidně a já semknu pevně čelisti.

Ten debil...

,,Doprdele, slíbil mi, že to zůstane jen mezi námi!"
Stisknu ruce v pěst, až mi zbělají klouby.

Armin se rychle postaví a chytí mě za ramena.

,,Klid, nikdo jiný to neví. Jsem jediný, ale v podstatě jsem na to přišel sám. Tomu, že tě našel ožralýho před barem jsem nevěřil. Nevypadáš na někoho kdo má problém s alkoholem. Vždyť jsem tě do tohohle bytu spolu s Lukem dostal. To si mě nepamatuješ?"

Zmateně si ho prohlédni, načež se dám do sbírání křupek, které jsou teď naprosto všude.
Pohled do jeho očí mě zvláštně uklidní a uvolním se.

,,Nepamatuju si vůbec nic. A jestli to nikdo jiný neví... Ať to tak prosím zůstane."
Vydechnu a posadím se zpět na gauč.

Nemáš žádnou fantazii, Luku.