Už se líbáme. Zase. Ležíme na pohovce a líbáme se. A já myslím, že bych se s ním mohl líbat, dokud bych nezemřel.
Odlepím se od něj.,,Em... Levi?"
Zeptám se nejistě ještě s rudými tvářemi a lehce rozcuchanými vlasy.,,Ano?"
Odpoví nepřítomně a začne mě líbat na krku. Mírně vzdychnu, když mě zlehka kousne.,,Takže... Jak to teď mezi námi je? My spolu chodíme, nebo...?"
Zeptám se nervózně a uhnu pohledem. On se odtáhne a zahledí se mi do očí.Na to, se ale usměje - a to se fakt často nestává - a odpoví mi.
,,Ano."
Automaticky se usměju a přetočím ho pod sebe.
***
Ráno se probudím. Teda... Probudí mě vůně kávy.
Kde to jsem?
To není moje postel!
Zděsím se a rychle se posadím.Vybavím si včerejší večer a automaticky se pousměju.
Povídali jsme si o našich životech. Teda... Spíš jsem mluvil hlavně já a Levi poslouchal.
Byl to skvělý večer, ale příště musím vytáhnout informace já z něj.Teď hlavně musím vymyslet, jak se bez újmy na zdraví vrátit zpět k Lukovi.
![](https://img.wattpad.com/cover/169952086-288-k357045.jpg)
आप पढ़ रहे हैं
Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔
फैनफिक्शनByl jsem donucen začít úplně od začátku. Bylo mi jasné, že pro mě není možné vrátit se zpět k normálnímu životu. On mi sebral tu možnost. Sebral mi tu možnost být normálním člověkem a mě došlo, že mi ji už nikdo nevrátí. Nemohl jsem přestat myslet n...