Nezlomný [Ereri] (II. Díl) ✔

9

,,Co se včera dělo?"
Zeptám se a syknu, když si moc rychle sednu na židli.
Luke mi podá skleničku s čistou vodou, kterou na jeden nádech vypiju.
,,Vrátil ses zvenku a pěkně ses ožral."
Zasměje se.

,,A co se dělo?"

Zeptám se a pozvednu jedno obočí.

,,To ti musím vysvětlovat, co dělají opilí lidi?"
Prohrábne si vlasy a podá mi snídani.
Znechuceně odtáhnu talíř s vajíčky dál ode mě, načež blonďáček nevěřícně zakroutí hlavou.

,,Stejně nechápu, co tě dohnalo k tomu se tak ožrat."

Spíš kdo.
Pomyslím si a napiju se čaje.
Opravdu tam byl?
Nebo to byl jen výplod mojí fantazie?
Kdybych se tak neožral, tak bych to věděl.

Frustrovaně si promnu spánky a zadívám se z okna.
Prší.
Super.

Najednou mi zazvoní mobil.
Vytáhnu ho z kapsy a zadívám se na displej.
Neznámé číslo.
Povzdechnu si, hovor zvednu a otráveně vydechnu.

,,Haló?"

Nic.

,,Co to je za vtip? Doprdele, je tam někdo?"
Otráveně položím hovor.
Zase nějaký vtipy.

,,Musím jít do práce. Vrátím se ve 2."
Zamumlá Luke a popadne svoji tašku.
Ještě mi zamává na rozloučenou a zabouchne za sebou vchodové dveře.

Ta strhaná postava stojící u rozpraskané stěny.
Ten způsob, jakým vyslovil mé jméno...

Zatřepu hlavou, abych vyhnal tyto myšlenky.

Proč na to pořád myslím Levi?

Lidi, strašně moc chci poděkovat mým sledujícím a celkově čtenářům. První díl této povídky Posedlý už dosáhl 4000 hvězdiček a přes 45000 shlédnutí!❤❤❤
Moc vám děkuju, vážím si toho.😁😍😍💕

S pozdravem:
Haadej_kdo