Nebyla jsi si jistá tím, jak je vůbec možné, že se tvé nohy stále ještě pohybují. Po celodenním běhu tě pálily a bolestně se třásli. Skoro už ani nebyly cítit. Tvoje plíce přímo křičely o kyslík. Ale i přes to jsi stále běžela.
Po celou dobu za vámi byly slyšet hlasité rány a skřípění, které svou cestou vydával rmut, co vás stále pronásledoval.
Podívala jsi se za sebe, aby jsi zjistila, jak se daří Thomasovi. Nebyl tam. Zasténala jsi - teď jsi byla sama v obrovských chodbách Labyrintu. Sama, vystrašená a s minimální šancí na přežití.
...
Zvuky rmutů pomalu ustávaly a tak jsi uznala za vhodné a bezpečné zastavit. Vděčně jsi se nadechovala a masírovala si své ztuhlé nohy.
Z tvé levé strany byly slyšet vzdálené nárazy a skřípot, pak se ozvaly ještě bližší zvuky z tvé pravice - něco ti připomínaly. Bolestně jsi tomu zvuku věnovala pozornost. Musela jsi. Byla to otázka života a smrti. S posledním mohutným nádechem jsi znovu vyběhla, nebylo bezpečné zůstávat na jednom místě příliš dlouho.
...
Tvou hlavní prioritou teď bylo najít Minha a Thomase. 'Pokud teda byli ještě naživu...' Tuhle myšlenku jsi ve své hlavě odmítala. Byli rychlí a chytří. Museli to zvládnout. Aspoň jsi v to doufala.
Proběhla jsi roh za rohem, ale po chlapcích nebyla ani stopa. Opět si zastavila a upřeně se dívala na mechem pokrytý kámen, který tě obklopoval ze všech stran.
Ne poprvé, a určitě ne naposled, jsi přemýšlela nad světem za zdmi. Nad svou rodinou, na kterou si nepamatuješ, nad tím, jak tvůj život vypadal před tím, než jsi se ocitla tady.
Ztracená v myšlenkách jsi vyskočila, když se ozval výkřik z tvé levé strany. Byl to Minho. Chodbou se ale ozýval další hluk, hlasitější než křik chlapce. Zvuk tak pronikavý, že ti hned bylo jasný o co se jedná. Věděla jsi, že je to rmut.
Naslouchala jsi zvuku a vběhla do levé chodby. Slyšela jsi Minha znovu zakřičet; určitě jsi se blížila. Zazněl z prava a tak jsi vběhla do další chodby a běžela dál.
S hlasitým 'oomph' jsi do něčeho narazila a s bolestí spadla k zemi.
YOU ARE READING
Naděje (Newt x Reader)
Fanfiction"But now i know that wherever we are, or whatever we're doing, we'll always have each other" Před dvěma lety jsi se vzbudila v labyrintu, kromě svého jména si si nic nepamatovala. Se svými blízkými přáteli, Newtem, Minhem a Gallym, jsi hledala cestu...
