Vše kolem tebe tě najednou z ničeho nic ochromilo, jako zásah blesku z čistého nebe. Se rmuty už jsi měla dost zkušeností. Z každého koutu potemnělého lesa se linulo ticho plné strachu a hrůzy. Nikdo se ani nehnul. Nikdo nepromluvil.
Newt se k tobě natáhl a chytil tvou zpocenou ruku tou svou. I on se mírně chvěl strachem.
"Chci ji hned teď zavřenou! Strčte ji do vězení!" Křikl Alby a ukázal roztřeseným prstem na novou dívku.
Thomase to zaskočilo. "O čem to mluvíš? Jak... jak ji můžeš obviňovat z toho, co se tady děje?" Snažil se protestovat, prosil, ale ty jsi věděla, že to dělá zbytečně. Věděla jsi, že Alby ji jen tak nepustí. Dokonce jsi s ním protentokrát souhlasila.
Newt vykročil vpřed, aniž by pustil tvou ruku, a naprosto přesně vystihl tvé myšlenky. "Proč by jsme neměli, Tommy? Vždyť se právě přiznala."
Thomas na vás naštvaně zíral, ale neodvážil se vzdorovat.
"Buď rád, že tam nejdeš sní." Prohodil Alby a vyvedl dívku z lesa.
...
Chaos. Jedno jediný slovo dokázalo tak přesně popsat situaci, která se právě odehrávala v Place. Všechny zužovala panika, každou chvíli se tady mohli objevit rmuti a obloha měla temně šedivou barvu.
Snažili jste se nastolit pořádek. Ty, Newt a Alby jste se pokoušeli rozdělit placery do skupin. Každej kápo měl na starost svou skupinku a jejich hlavním úkolem bylo, dostat je co nejrychleji do hlavní budovy Dvoru.
Stavitelé se pokoušeli postavit bariéry ve dveřích a oknech, aby od sebe vražedné bestie, které na ně venku čekali, udrželi co nejdéle. Ale tobě bylo jasné, že neexistoval jediný způsob, jak by je to mohlo zadržet. Museli jste ale udržovat aspoň nějakou naději.
Připojila si se k Minhovi a ostatním kápům a pomohla jim sbírat všechny zbraně, které jste měli, a odnášela je do Dvoru, kde dnes všichni budete spát. Ne že by se měl někdo za těhle okolností k odpočinku.
Všimla jsi si, že Thomas stojí u vězení. Očividně byl v rozhovoru s dívkou. Začalo ti jí být trochu líto, uvězněná v té malé studené místnosti uprostřed tohohle zmatku, ale jak jsi nad tím přemýšlela dál, bylo to momentálně to nejbezpečnější místo v celém Place.
...
Čas skoro nastal. I ty nejbojácnější z placerů teď ze strachu mlčeli.
Tma vrhala stíny na travnatou podlahu.
Poslední placeři, včetně Newta, kteří ještě nebyli ve Dvoře, právě dorazili. Newt si tě hned všiml a spěchal za tebou. Zdálo se být cizí, vidět jeho obličej takhle rozrušený. Vždycky byl tím, kdo vás udržoval pohromadě a v klidu. Byl tím, kdo ti dokázal pokaždé vykouzlit úsměv na tváři, i když věci nebyli zrovna nejrůžovější. Ale dnes ne. Dnes večer to nedokázal.
Po zádech ti proběhl náhlý záchvěv hrůzy, jakmile se Placem rozneslo první zavrčení vražedných strojů.
Rmuti byli tady.
ČTEŠ
Naděje (Newt x Reader)
Fanfiction"But now i know that wherever we are, or whatever we're doing, we'll always have each other" Před dvěma lety jsi se vzbudila v labyrintu, kromě svého jména si si nic nepamatovala. Se svými blízkými přáteli, Newtem, Minhem a Gallym, jsi hledala cestu...
