I'M SORRY

Kapitola padesátá první

O týden později...

Bruce
„Mám nový zprávy!" Zakřičel jsem na kluky, hned co jsem vešel do studia. Nahráváme ten nový song, o kterém jsme s Adenem mluvili. Jenže je to především jeho nápad a místo toho, aby tu byl, tak je bůh ví kde a sem přijde jen na pět minut denně. Zajímalo by mě, kde tráví ten čas.

„Já taky!" Ozval se hned za mnou Aden. Trochu jsem se ho lekl, protože by tu teď neměl vůbec být, touto dobou je spíš u nějaké své holky.... vypadá to vážně, jsou spolu už měsíc. I když přijde mi dost divný, že si našel holku hned potom, co se rozešel s Beth a ještě bez důvodně na základě nějakých fotek, kterému jednoho dne poslal nějaký člověk, který pravděpodobně unesl Bethany.

„Fajn, tak začni." Řekl jsem mu a on hned začal mluvit. Byl k nezastavení, měl v sobě tolik energie, že kdybychom do něj zapojili žárovku, rozsvítila by se.

„Dobře... Já moje holka jsme si koupili dům a teď ho postupem času zařizujeme." Vychrlil na nás dost rychle, že jsem si ani pořádně neuvědomil, co řekl. Což ale vůbec nevadilo, protože to moc dobře zaslechl José, který se hned začal zastávat Bethany. Popravdě mě se taky vůbec nelíbilo, že má nějakou jinou a Beth nechal někde zavřenou. Včera nám dokonce i policie řekla, že pokud se do měsíce nenajde, je dost možné, že se nenajde už nikdy. Nejhorší bylo to říct Bethaniným rodičům. Vidět ty jejich oči plné slz, ale přesto se snažili být silní.

„Vážně? A kdy jste si ho koupili? Nezdá se ti to oproti Beth dost zlý? Mě teda ano a nejspíš nejsem ani sám." Řekl José a hlavou ukázal na nás. „A opravdu mě nezajímá ty, ten dům a ani ta coura, se kterou chodíš. Beth jde o život a tomu bychom se teď měli nejvíce věnovat." Pokračoval. Jeho hrubá slova se však nějak Adena nedotkla, spíš ho pobavila, protože se hned začal smát při slovu coura.

„Dobře fajn. Ta zpráva, kterou vám chci říct pro změnu já, je ta, že jsem našel člověka, který by nám mohl pomoci Beth najít podle signálu z jejího mobilu, ale čas bude mít až za tři dny." Oznámil jsem všem. Aden si jen odfrknul a cestou ven do mě naschvál vrazil. „Nechápu o co ti jde?" Zařval jsem na něj. Zastavil se a otočil se na mě. V očích měl zlost. Sám jsem se divil, protože jedna věta ho přece nemůže až takhle moc urazit.

„Ty moc dobře víš o co mi jde. A vůbec Beth si nech pro sebe. Za to co mi udělala, si beztak zaslouží člověka jako jsi ty. Třeba konečně pochopí, že si měla vážit toho co měla." Vpálil mi do obličeje. „Ale abyste neřekli, že nemám srdce, tak tady máte kontakt na člověka, který bude schopný ten její mobil zaměřit klidně už dneska, záleží na tom, jak se s nim domluvíte. A teď mě omluvte, musím jít pomáhat s opravou toho domu, zatím se tam bydlet opravdu nedá, ale má to dost velký sklep s odhlučněnýma stěnama a bez oken, takže to vypadá, že tam budeme mít naše nové nahrávací studio." Usmál se na nás a odešel.

„Ukaž, já mu zavolám." Nabídl se George a vizitku si ode mě převzal a odešel s ní z místnosti. Sedl jsem si na černé kožené křeslo a vnímal jsem jen hudbu, která hrála z nahrávací desky. Byla to naše hudba, jen tam chyběl zpěv. Domluvili jsme se, že písničku nazpíváme až zítra, protože dnes je už hodně pozdě, nebo spíš jsme už přepracovaný.

„Taky pořád myslíte na Beth a vždy vás napadne, že když už ne Sky, tak Aden by za to mohl moct. Možná je to dost divný, ale tu holku, se kterou teď je, mám pocit, že jsem jí už někde viděl, ale prostě musel jí chtít už před Bethany, protože od toho co se stalo s Lindou už se jen tak nezamiluje, potřebuje na to čas." Promluvil do ticha José. „Beth znám sice jen chvilku, ale mám pocit, že je to moc hodná holka a nikomu by neublížila. A taky mi přijde, že je nějakým způsobem nemocná. Jednou jsem k ní přišel do pokoje a na stolku vedle postele měla několik tubiček a krabiček plných různých léků. Mám pocit, že nám o sobě něco neřekla, něco co je moc důležité." Zamyslel se a vytáhl z kapsy mobil. Podle toho o čem se bavili to byl Sky... dřív jí na táboře prý dost sledoval, protože se mu moc líbila, ale kdo ví jak je to teď. Sky si však musí dávat pozor, aby ho nechytli, a tak hned co jsme do případu zatáhli policii, musel Sky odjet hodně daleko, pryč odsud.

„Myslím si, že máš pravdu. Jenže Beth je strašně tajemná. Sama se mě furt na něco vyptávala a chtěla o mě něco vědět, přitom svoji truhlu tajemství nikdy neotevřela. Hodně jí zajímalo proč se já a Aden tolik nesnášíme. Nedokázal bych jí říct pravdu a tak jsem z toho vybruslil..." Řekl jsem na to. Ani nevím, proč jsem to řekl, ale napadlo mě to. Uvědomil jsem si, že za to, že je Beth teď někde zavřená, můžu nejspíš já, protože kdybych nebyl já, tak by ty fotky nevznikly.

„Sky mi řekl, že prý má nějakou neznámou nemoc, co napadá její imunitní systém a hlavně k životu důležité orgány. Bere prý řadu léku, aby si prodloužila život, ale je dost možný, že příští rok tu už nebude. Sice teď už aspoň měsíc neměla žádnou komplikaci, což se ještě za dobu její nemoce nestalo, ale je dost možné, že pokud přestane brát určité léky, které nemá u sebe, nemoc znovu propukne a už nebude možné ji zastavit." Řekl Mark, který si jako jediný dřív i teď nejvíc rozumí se Skyem. Na to, že po celou tu dobu skoro jen mlčel, tak toho Beth ví víc než já a kdokoliv jiný tady. To co mi však řekl, bylo mi smutno, věděl jsem, že se budu muset smířit s tím, že Beth může být i mrtvá. Představa a myšlenka byly příšerné.

„Tak teď jsme mu volal. Zítra odpoledne se tu staví a lokalizuje její mobil, nebo jak to říkal." Oznámil nám George a ušklíbnul se na nás. Kývl jsem hlavou a přesunul jsem se ke stolu s textem naší písničky, kterou složil Aden. Převážně jsme hráli rock, pop nás moc nebavil, ale ten text.... proč jsem měl pocit, že některé fráze jsou o Beth a jezeru, kde ji potkal. Název písničky byl Lake in my heart, dost mě to překvapilo, písnička byla napsána schválně tak, aby nikdo nepoznal, že je o Beth. Jenže já to poznal, věty typu In the eyes of a lake in the heart of you, opravdu nenápadný. Divím se, že kluky to nenapadlo taky, ale dobře, každý to vidí nejspíš jinak. Radši budu mlčet a na nic nikoho neupozorním, jen mám pocit, že Aden to celý jen hraje a Beth stále miluje. Uvnitř ho trápí, co se stalo, ale na venek, chce jen jí a básni tu jak spolu mají krásný dům, který přestavují. Zítra se vše vyřeší a bude klid.