Návrat Grindelwalda

4.kapitola - Setkání

Pohled Mloka

Probudily mě sluneční paprsky. Posadil jsem se a protáhl se. Podíval jsem se na Tinu. Stále spala.

Opatrně jsem za sebou zavřel dveře a šel udělat snídani. Z pokoje pro hosty se ozývalo lehké Jacobovo chrápání.

Postavil jsem na čaj. Náhle se za mnou ozvaly rychlé kroky, a než jsem se stihl otočit, někdo mi přikryl oči.

,,Tino?" hádal jsem. Ozvalo se chichotání. ,,Jacobe?" zkoušel jsem dál. Znovu se ozval smích a poté hlasité: ,,Ne."

Prudce jsem se obrátil. Ironický a přitom melodický hlas mohl patřit jen jednomu člověku.

Nemýlil jsem se. Přede mnou stála mladá žena. Dlouhé mírně vlnité kaštanové vlasy jí sahaly do půli zad. Na sobě měla černý kabát, černé kalhoty a černé kozačky. Zelené oči se jí vesele blýskaly. Tauriel.

Překvapeně jsem zůstal stát a nevěřil svým očím. Moje sestřenice se vrátila! Nečekal jsem ji tak brzy.

,,Tauriel? Ty?"

,,Jo, jsem to já. Ahoj, bratránku!" vypískla a vzápětí mě drtily její paže. Objetí jsem jí opětoval. Měl jsem ze shledání obrovskou radost. Její vlasy mě polechtaly na bradě.

,,Chlape, co to bylo za výraz? Vypadals, jako bys viděl ducha." Zvedla ruce v obraně. ,,Ale jsem z masa a kostí, přísahám, Mloku!"

,,Promiň, skoro jsem tě nepoznal," přiznal jsem.

Tohle nebyla ta drobná dívka, která byla vždy trochu silná. Tohle nebyla ta dívka s krátkými vlasy a jizvami po akné. Tohle byla vysoká, štíhlá a krásná dáma.

,,Hádám, že jsem se změnila, co?" O krok ustoupila a prohlížela si mě.

,,Zato ty vůbec ne. Ty jsi pořád ten vysoký stydlivý chlap, zavřený v kufru se zvěří, že jo?"

,,Ehm, nerušíme vás?"

Úlekem jsme se otočili. V obýváku stála Tina s Jacobem. Jacob měl na tváři zmatený výraz. Tina se usmívala, jelikož tušila, o koho jde.

,,Smím vás představit?" vzal jsem Tauriel kolem ramen a společně jsme šli k našim společníkům.

,,Tohle je Tauriel, moje sestřenice. Tauriel, tohle jsou Jacob a Tina, moji přátelé z New Yorku.

,,Těší mě," řekla upřímně Tina a stiskly si s Tauriel ruce. ,,Potěšení je na mé straně," usmála se sestřenka.

,,Jacob Kowalski," představil se můj přítel a i on si s ní podal ruku. ,,Ahoj, Tauriel Scamanderová."

Sestřenka si vrazila ruce v bok a zamračila se. Očima těkala mezi mnou a Tinou. ,,Nebyla jsem pozvaná na svatbu! Jak to, že jsem nebyla pozvaná na svatbu?!"

,,Tauriel!" napomenul jsem ji. Cítil jsem, jak se mi krev hrne do tváří. ,,Říkal jsem, že jsme jen přátelé," dodal jsem.

,,Ano, přátelé," přitakala Tina.

,,Hm," vrčela Tauriel. ,,Dobrá."

,,Hele, nechcete jít kecat někam jinam?" ozval se Jacob.

Tauriel zakručelo v žaludku. ,,Třeba v jídelně?" nadhodila.