Návrat Grindelwalda

15.kapitola - Noční výprava

Pohled Tiny

,,Pírko Okamie, sliny ze tří netopýrů a kousek kořene z růže pralesní," četl zaujatě Jacob seznam, který nám napsala Samuelova matka. Byli jsme již zpět v hotelu a vymýšleli plán, jak potřebné ingredience získat. S pírkem Okamie jsme si nemuseli dělat starosti, Mlok to uměl se zvířaty jako nikdo jiný. Ovšem sliny netopýrů a kořen představovali docela oříšek. Kde to máme sehnat?

,,Já teda neviděla žádnou jeskyni, kde by mohli netopýři být. A růži pralesní už vůbec ne," mračila se Tauriel.

,,Mám nápad," ozval se Jacob a šel ke dveřím. Otevřel, a než zmizel prohodil: ,,Hned jsem zpátky."

,,Copak ho asi ťuklo?" podíval se na mě pár kočičích očí, jako bych měla znát odpověď.

,,Copak já vím?" pokrčila jsem rameny a zaměřila se na kufr, ze kterého se ozývalo vrzání a o pár sekund později vykoukl Mlok.

,,Mám," zvedl ruku a ve světle lampičky se zalesklo modré pírko.

,,Šikovný kluk," pochválila Tauriel svého bratrance. ,,Pírko můžeme ze seznamu odškrtnout."

Cvakla klika, dveře se rozlétly a Jacob byl zpět. ,,Tak mám řešení našeho problému," řekl a dveře potichu zavřel. Sedl si k nám na postel.

,,Byl jsem se dole zeptat recepční, jestli neví, kde mají růži pralesní. Řekla mi, že jedině v městském muzeu. A to ji prý má samotná ředitelka ve své kanceláři, kam bohužel návštěvník nemá přístup."

,,No bezva, takže to nám moc nepomohlo," povzdechla jsem si.

,,Ale pomohlo," namítl Jacob. ,,Návštěvník tam nemá přístup ve dne. V noci je kancelář prázdná, takže?"

,,U Merlinových vousů!" vyhrkla jsem. ,,Nechceš snad říct... To ne, Jacobe! To ne!"

,,Zahrát si na zloděje?" mnula si Tauriel bradu. ,,Svatá jsem sice nikdy nebyla, ale vkrást se někam? To je pod úroveň nás všech. Jenže nic jiného nám asi nezbývá."

,,Mloku, doufám, že ty máš rozum," řekla jsem a zkoumavě po něm loupla očima. Mlok však upřel pohled někam na podlahu, což mi dalo jasnou odpověď. On s nimi souhlasí.

,,Copak jste se všichni zbláznili?!" postavila jsem se a naštvaně si je měřila. ,,To jste nikdo nepomyslel na to, co se bude dít, pokud nás chytí? Víte, co by to bylo za průšvih?"

,,Tino, pro tuhle chvíli zapomeň, že jsi bystrozorka," řekla Tauriel. ,,Samozřejmě, že jsme na to pomysleli, nejsme blbí. Jenže risk je zisk. A Susan nám jasně řekla, že bez lektvaru je pro nás příchod k chrámu osudný. Chceš přeci sestru zpátky, nebo ne?"

Její slova mi vzala vítr z plachet. Měla pravdu. Ačkoli to znamenalo velké riziko, Queenie pro mě byla důležitější, než kariéra bystrozorky. 

,,Dobrá," rezignovala jsem. ,,Jdu do toho."

,,Mám z toho špatný pocit," řekla jsem.

Stály jsme s Tauriel před vchodem muzea. Dohodli jsme se, že bude lepší, když pro kořen půjdou jen dva. Kdyby se někdo blížil, dva se lépe schovají. Mlok a Jacob nakonec přijali úkol získat sliny netopýrů. Zpočátku si to s námi chtěli vyměnit, ale Jacob nakonec došel k závěru, že hledání netopýrů by pro nás znamenalo větší nebezpečí. V pralese hrozil útok divokých zvířat, v muzeu ne. Nelíbilo se mu, kdybychom se vydaly šelmám napospas. 

,,Ale prosím tě, trochu života do toho umírání," papouškovala Tauriel moji řeč z knihovny a dokonce mě i poplácala po rameni. Její hlas však prozrazoval napětí.