Návrat Grindelwalda

23.kapitola - Návrat

Pohled Mloka

,,Máš zabaleno?" Tauriel se opírala o futra dveří a čekala na mě. Za pár minut jsme se měli vrátit do Londýna.

,,Ještě si něco vezmu," odpověděl jsem a přidal do kufru dvě fotky. Na jedné byli Susan a Samuel a stáli před svojí chaloupkou. Na druhé jsme byli vyfoceni všichni společně - Theseus, Jacob, Queenie, Tina, Tauriel, Susan, Samuel a já. Obě dvě jsem si chtěl doma zarámovat a přibýt na zeď.

,,Hotovo," usmál jsem se, zavřel kufr a hůlkou si přivolal kabát. Tauriel mi s nasazením musela pomoct, protože s jednou rukou to šlo špatně. Člověk je sice pravák, ale neuvědomí si, že i levou ruku potřebuje, dokud s ní něco nemá.

Opustili jsme pokoj, zamkli jsme a klíče donesli na recepci.

,,Jak se vám líbil pobyt?" zeptala se slečna na recepci lámanou angličtinou.

,,Moc hezké, děkujeme," řekl jsem zdvořile a rozloučil se.

Před hotelem už na nás ostatní čekali.

,,Nechceš s tím pomoct?" kývl Theseus hlavou ke kufru, který jsem svíral ve zdravé ruce.

,,Ne, to je dobré," odmítl jsem.

,,Nastal tedy čas se přemístit," pronesl Travers svým přísným hlasem. ,,Půjdeme ale hlouběji do pralesa, tady jsme moc na očích." Otočil se na patě a během chůze se ohlédl přes rameno. ,,A nezapomeňte, o vašem tajném výletu si popovídáme u nás na Ministerstvu."

,,Aby ses nepo..." hudrala potichu Tauriel, která kráčela po boku Tiny.

Za půl hodiny jsme se ocitli u malé chaloupky. Čekalo nás těžké rozloučení se Samuelem a jeho matkou. Oba už na nás čekali.

,,Přejeme vám šťastnou cestu," usmála se Susan.

,,Ještě jednou vám moc děkujeme za pomoc," podala Tina oběma ruku. ,,Bez vás bychom to nikdy nezvládli."

,,To byla maličkost, drahoušku," řekla Susan.

,,Budete nám chybět." Jacob stěží skrýval slzy. Mně k tomu moc nescházelo.

,,Taky nám budete chybět. Jste fajn lidi." Samuel si s námi také podal ruku.

,,A nechcete jít s námi?" zeptal se Theseus. ,,To tady budete úplně sami?"

,,Mladíku, máme jeden druhého," objala Susan svého syna kolem ramen. ,,A co bychom dělali v Londýně? Tam bychom jenom strádali. Celý život žijeme v Brazílii a taky tady zůstaneme. Prales je naším domovem a my ho nikdy neopustíme."

,,Můžeme vás aspoň navštívit?" upřela Tauriel na Susan oči.

,,Samozřejmě, v tom nám nic nebrání."

Všichni jsme se objali a chvíli tak zůstali.

,,Je čas," objevil se za námi jeden z bystrozorů a poklepal si na hodinky.

,,Opatrujte se." Susan a Samuel kousek couvli a my se pomalu vydali pryč. Cestou jsme se otočili a zamávali jim.

,,Na shledanou!" zavolali jsme unisono a stočili pozornost na Traverse. Opíral se o jakousi dřevěnou hůl.

,,Přenášedlo," zavrčel, když viděl, jak na něj Jacob udiveně hledí. ,,Tak starý ještě nejsem!"

,,Vždyť jsem nic neřek!" bránil se můj přítel.

,,Až řeknu tři, chytíte se," vydal Travers pokyn a natáhl hůl směrem k nám. Queenie pro jistotu vzala Jacoba za ruku. Theseus čapl Tauriel.

,,Jedna, dva," počítal Travers pomalu. ,,A TŘI!"

Ve stejný okamžik jsme spolu s bystrozory položili dlaně na hůl a svět se zatočil.

Kvůli vzdálenosti Brazílie od Anglie přenos opět trval trošičku déle. Připadlo mi, jako kdybych seděl na hastrmancovi, který se prudce vynořil nad hladinu, a pak přišlo přistání.

Rozhlédl jsem se. Ocitli jsme se před Bradavickým hradem. Uslyšel jsem, jak si Tauriel povzdechla.

,,Připadá mi to jako včera, kdy jsem těmi dveřmi procházela poprvé. A přitom je to tak dávno."

Někdo z hradu vyšel a kráčel k nám přes most. Měl vysokou postavu a krátké vlasy. Brumbál.

,,Chtěl vás vidět," oznámil Travers. Z jeho hlasu přímo kapala nevraživost. Nechápal jsem, proč profesora Brumbála nesnáší. Vždyť to byl nejlepší kouzelník široko daleko.

,,To jsou k nám hosti! Ahoj, Mloku," řekl Brumbál potěšeně.

,,Dobrý den, Brumbále."

Brumbálův zrak spočinul na Tauriel. ,,Á, nejmladší ze Scamanderů! Vítej zpátky."

Tauriel se na oblíbeného učitele usmála. ,,Zdravím, pane profesore. Ráda vás vidím."

,,Potěšení je i na mé straně, Tauriel. Kde jsi vlastně byla? Dlouho ses tu neukázala."

,,Tři roky jsem cestovala. Přeci víte, že jsem odjakživa měla dobrodružného ducha."

,,Zase tak mladá není, Brumbále," rýpnul si do ní Theseus a objal ji kolem ramen. ,,Je jen o devět let mladší než já. Taky už je stará babča."

Tauriel na něj zírala s otevřenou pusou a dala si ruce v bok. ,,Nakopnout byste nechtěl, pane bystrozore?"

Brumbál se zasmál a pokynul nám, abychom šli za ním.

,,Dávám vám hodinu!" volal Travers. ,,Pak půjdeme na Ministerstvo."

Brumbál nás vedl chodbami do svého kabinetu. Cestou jsme míjeli několik studentů.

,,Jak si užíváte předávání vědomostí dalším studentům, pane profesore?" ptala se sestřenice. ,,Jsou lepší, nebo horší než my?"

,,Po pravdě, Tauriel, jsou úplně stejní," odpověděl Brumbál.

Tauriel se zahihňala. ,,Takže na zabití!"

Došli jsme k velkým dveřím. Brumbál stiskl kliku a otevřel je dokořán. Počkal, až vejdeme a zase je zavřel. Vykouzlil nám křesla a sám si sedl do svého za stůl.

,,Vyprávějte mi o tom vašem výletu do Brazílie," vyzval nás. ,,Chci to slyšet do nejmenších podrobností."