Mé tělo, duše i jméno je Zmijozel

Kapitola LXVIII.

... O 19 let později

"Vítejte v Bradavicích," řekla jsem čekajíc na studenty prvního ročníku, kteří byli ze všeho takový nesví. "Předtím, než se ve Velké síni připojíte ke svým spolužákům, budete rozřazeni do jednotlivých kolejí... Jmenují se Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel... Po dobu, kterou tu strávíte, bude kolej něco jako vaše rodina... Chvíli tu vydržte, jdu se podívat, zda můžeme začít."

Zašla jsem za ředitelkou a ujistila se, že je vše v pořádku. Vrátila jsem se ke studentům a zavedla je do Velké síně. Přitom jsem věnovala úsměv člověku, tedy spíš upírovi, který seděl u stolu také.

"Tady počkejte," řekla jsem a prvňáčci se zastavili před profesorským sborem. "Až vyvolám vaše jméno. Posadíte se sem a já vám dám na hlavu Moudrý klobouk."

Mnoho let uplynulo od doby, co byly Bradavice zničeny. Podílela jsem se na jejich opravách a také jsem vypovídala ve věcech ohledně Smrtijedů. Očistila jsem jméno Malfoy a vrátila tomu jménu bývalou slávu.

"Albus Severus Potter," řekla jsem a podívala se na Severuse, kterému to muselo lichotit, že ten Potter, který ho pořád štval, ale nakonec se omluvil, po něm pojmenoval své dítě.

"Zmijozel," vykřikl Moudrý klobouk a kluk docupital ke Zmijozelskému stolu.

"Scorpius Draco Malfoy," řekla jsem a Scorpius se na mě pousmál. 

"Zmijozel," vykřikl klobouk a dítě Draca došlo ke Zmijozelskému stolu.

"James Sirius Black," řekla jsem a došlo mi, čí to bylo dítě - Siriuse.

Trvalo mi snad věčnost Siriuse dokopat k tomu, aby požádal dívku, která se mu líbila, na rande. Výsledek mého snažení právě dosedal na stoličku.

"Nebelvír," ozval se klobouk a klučina šel ke stolu.

Potom jsem narazila i na děti Grangerové a Rona Weasleyho... Opravdu zajímavý repertoár. 

Když všichni byli rozřazeni, sedla jsem si vedle Severuse a ředitelka McGonagallová měla proslov.

Po válce se McGonagallová stala ředitelkou a po zjištění pravdy o Severusovi se rozhodla přenechat staré místo... učitele lektvarů. Mě samotné dala Obranu proti černé magii, přičemž jsem se kvůli tomu dostala se Severusem do křížku, který skončil tím,  že jsem musela do svého domu pořizovat nový nábytek, jelikož se nám ho podařilo zničit v zápalu vášně.

Se Severusem jsme jedli, takže jsme se jen bavili a potom, co profesorka poslala studenty spát, jsem šla se Severusem ruku v ruce do jeho kabinetu.

Všichni si mohli všimnout prstýnků, které zdobili naše prsteníčky, nicméně jsme je nosili, aniž bychom měli svatbu... Nicméně jsem milovala reakci prvních ročníků, když měli hodinu předtím lektvary, jakmile jsem napodobila Snapeův proslov. Vždycky na mě studenti vykulili oči a párkrát se stalo, že někdo spadl ze židle.

Severus si zvykl na svou sílu a nesmrtelnost celkem rychle. Také si zvykl i na každodenní zabíjení, přičemž vymýšlel různé způsoby, jak svou oběť zabít.

Také jsme spolu probírali rekonstrukci mého sídla. Zrušila jsem terária, zmodernizovala jsem kuchyň a také jsem vytvořila laboratoř, aby se Severus cítil opravdu jako doma, jelikož se rozhodl ke mě nastěhovat.

Opravdu... zajímavý to život.