Mé tělo, duše i jméno je Zmijozel

Kapitola XXXIX.

... 1. Září.

"Draco," ozvala jsem se u vchodu na školní pozemky, když mladý Malfoy vystoupil z kočáru.

"Isabel," ozval se šťastně a objal mě.

"Jaké byly prázdniny?" zeptala jsem se všech a každý mi vyprávěl, co dělal.

Společně jsme vešli do sálu, kde jsem se s nimi rozloučila a šla si sednout vedle Severuse.

"Vítejte v Bradavicích, paní náměstkyně," řekla jsem mile a uklonila se slizké a ohavné ropuše v růžovém oblečku, která byla na tom řízení - pracovala pro Ministerstvo.

Brumbál měl u dezertů jako vždy hlavní proslov, kde představil nové posily profesorského sboru.

"V letošním roce máme dvě změny... Nejprve bych zpět přivivítat profesorku Červotočkovou, která se rozhodla převzít hodiny Péče o kouzelné tvory, dokud je profesor Hagrid na dočasné dovolené. Hodně štěstí."

Krátce jsem zatleskala a potom jsem zase utichla... Potom ředitel představil i Dolores Umbridgovou, která byla tak nevýslovně drzá a skočila mu do řeči.  Ani já bych si to nedovolila a to jsem Albuse znala už hodně dlouho.

Její proslov, který obsahoval jen snůšku keců, byl příšerně nudný, ale moji tvář zdobil kamenný úsměv.

Po večeři jsem se rozhodla zajít za Severusem a ukázat mu jeden starý pergamen obsahující návod na přípravu lektvaru na vrácení zraku. Rozhodla jsem se o prázdninách zajít do jednoho opuštěného hradu, který kdysi sloužil jako kouzelnický archiv.

Vše jsem přenesla k sobě domů a rozdělila jsem pergameny a knihy dle zaměření a se Severusem jsem měla v plánu probrat lektvary.

"O lektvaru o navrácení zraku jsem četl," ozval se Severus.

"To je skvělé... Hádám, že to bylo v jedné z té mých knih."

"Ano."

"Tohle je starší než ty knihy," dodala jsem. 

Začala jsem překládat a bleskobrk, který jsem si pořídila to vše začal přepisovat do angličtiny na papír.

Dostali jsme se ke třetí ingredienci, když jsem tak nějak zaregistrovala, že je pozdě, takže jsem se rozloučila a šla se najíst.