Mé tělo, duše i jméno je Zmijozel

Kapitola XXXI.

... O chvíli později (15+ Část)

Severus zabouchl dveře od svého kabinetu a začal mě líbat. Já věděla, že mi neodolá... Ne po tom tanci, kde jsem ho sváděla úplně přede všemi. Ať už očima, tak svými pohyby - šlo o provokaci.

Doslova jsem ze sebe strhali oblečení a já se rozhodla Severusovi ukázat svoji dominanci... Povalila jsem ho na postel a pomalu jsem na něj dosedla. Až vražedně pomalým tempem jsem se začala pohybovat, než jsem zrychlila a těsně před jeho vyvrcholením jsem zmizela pro něco, co mělo vyvrcholení oddálit. Malinkatou nenápadnou černou stuhu, kterou jsem přivázala a on tak nemohl vyvrcholit.

Došla jsem pro kousek ledu a sledovala jsem, jak u toho Severus trpí... To bylo přesně to, co jsem chtěla. Teprve potom, co led úplně roztál a já vodu slízala, jsem uvolnila stuhu a on vyvrcholil.

Ani by mě nenapadlo, že nás celou dobu sledovat jeho předek - Šerif.

"Bavíte se?" ozval se ve chvíli, kdy jsem se s profesorem lektvarů líbala.

Musela tam být hodně dlouho, protože byl zakryt jen svým pláštěm - jako by čekal, že se my dva dáme dohromady a on to bude moct pozorovat a potom se k nám i přidat.

Severus tak přišel o panictví. Jaká ironie, že v podstatě připravil o panictví sám sebe, jelikož to byl jeho předek, který byl mohl být jeho dvojče.

Mít v posteli oba dva by mě nikdy nenapadlo, ale stalo se a byl to neuvěřitelný zážitek pro všechny zúčastněné.

... (Konec 15+ části)

... Ráno

Probudila jsem se jako první, takže jsem se oblékla a došla ke skřítkům, kde jsem narazila i na Dobbyho, pro snídani.

Když jsem se vrátila, ti dva ještě spali a Šerifovi se podařilo přehodit ruku přes Severuse. Vypadalo to opravdu komicky a tak jsem se neubránila úsměvu, což oba dva probudilo.

"Přinesla jsem snídani," řekla jsem a podala Severusovi oblečení. Po Šerifovi jsem to oblečení hodila.

Oba mě zpražili nepříjemným pohledem, který značil, že mám vypadnout z místnosti a nechat jim chvíli soukromí na obléknutí.

"Vy jste oba stejní," řekla jsem a vyšla ven.