Dlouhou dobu jsem se skrývala ve stínu... Čekala jsem v temných uličkách na svou potravu. Skrz okna jsem sledovala, jak se z malých dítek stanou ženy i muži, aby nakonec leželi na smrtelné posteli obklopeni svými nejbližšími.
... Ale teprve po mnoho...
Rozhodla jsem se tentokrát jet vlakem, takže jsem si zabrala kupé a rozhodla se trochu prospat.
Začala jsem chodit v oblečení, které mi Malfoyové doporučili, takže jsem měla na sobě černý korzetový top a černé kožené kalhoty.Na nohou jsem měla nádherné boty na vysokém podpatku. Nehty jsem si nalakovala na matně černou.
Zaregistrovala jsem otevření kupé a ve dveřích stálDraco, který si sedl a přisedli si i jeho přátelé.
Vytáhla jsem knížku a začala si číst do té doby, než se Draco rozhodl mě zapojit do konverzace.
"Co si čteš?"
"Mámin deník," odpověděla a hned jsem upoutala veškerou pozornost.
"Kdo byla tvá matka?"
"Rowena z Havraspáru."
"Jako vážně??" ozval se Draco.
"Samozřejmě," řekla jsem. "Vzhledově jsem po matce, ale povahově jsem celá jako otec... ale rádi mě měli všichni, což byl důvod, proč si na mě ve škole nikdo nedovolil... Podívej se," řekla jsem a ukázala mu na jedné stránce knihy obrázek, kde jsem byla se všemi čtyřmi zakladateli Bradavic."
"Páni," řekli všichni a všem jsem to ukázala. Také tam byl obrázek všech zakladatelů, když byli ještě mladí.
Oops! Această imagine nu respectă Ghidul de Conținut. Pentru a continua publicarea, te rugăm să înlături imaginea sau să încarci o altă imagine.
"Vážně vypadáš jako ona," řekl Draco. "Co tam máš dál?"
"Třeba tohle... Našli jsme výborné místo pro stavbu toho hradu. Bude ležet na skále ve Skotské vysočině. Mudlům se bude muset jevit jako strašidelná zřícenina, aby se nerozhodli vydat do toho hradu. Isabele se to místo líbí... Zvlášť ten výhled na Černé jezero a ten rozlehlý les."
Od tématu Bradavice jsme se dostali k tématu upíři.
"Mezi upíry existuje hierarchie taková, že většinou bývá vůdce nějakých skupin ten nejstarší."
"Kolik ti vůbec je?" zeptala se Pansy, Dracova kamarádka.
"Je mi 1498. 1. ledna mám narozeniny."
"Páni," řekli všichni až na Draca, který to věděl.
Začala jsem jim vyprávět příběhy a oni mě pozorně poslouchali. Občas se na něco zeptali, nebo se chtěli dozvědět víc.
Ať už to bylo o Drákulovi, nebo Lestatovi či Louisovi.
"Kdo tě vůbec stvořil?" zeptal se Draco.
Začala jsem jim vyprávět příběh o svém zrození a nezapomněla jsem dodat, že to byl skutečný čaroděj čistokrevné krve a také Dracův předek.
Po nějaké té době vlak zastavil a já zaregistrovala přítomnost Mozkomorů. Po nějaké té chvíli zmizeli a vlak pokračoval v cestě.
