Lily Evansová

•34• Zrcadlo

Další den začal krásně. Lily vyskočila z postele, rozrazila dveře od koupelny a vyzvracela se do vany.

„Lily?!" Haylay vběhla za ní. „Co se děje?"

„Teď nemůžeš umřít, zítra je ples," pokračovala šokovaně Rimuel, která se vecpala do dveří hned za Haylay. „Proboha. Jdu za madame Pomfreyovou."

„Ne, nikam nejdeš!" zastavila ji okamžitě Lily. A pak zvracela znova. Dokázala u toho být potichu, jenom protože doufala, že se nevzbudí Růžová Dolly. Pozdě.

„No ne, Lily, nejsi těhotná?" ozvalo se z ložnice.

„Ne, není těhotná," mluvila za ni Haylay. Stála mezi dveřmi s rukama v bok. „Ještě aby jo. To máš z toho, jak ses včera přežrala cukroví, jenom ti to patří. Doufám, že z toho ztloustneš."

„Když to teď všechno vyzvrací, tak nemá z čeho ztloustnout," opravila ji Rimuel a významně se na sebe s Haylay podívaly.

Lily pustila vodu. Protočila očima nad svými kamarádkami. Pokud šlo o pomoc, přišla vždycky až po minutě smíchu.

„No, stejně bych ti radila zajít si na ošetřovnu. Slyšela jsem o holce, co každej den zvracela a nikam s tim nešla a pak se jí v břiše vylíhli malí skvorejši," přispěla Rimuel.

„Děkuju, Rimuel." Lily opět protočila očima.

Nicméně na ošetřovnu si zašla. Madame Pomfreyová jí pověděla, že se nic neděje a že do pár hodin bude úplně v pořádku, ale že musela sníst něco opravdu ošklivého.

„Jedla jsem jenom cukroví a trochu večeře."

„Musela jste mít ještě něco, po bradavickém cukroví nikdy nikomu špatně nebylo," prohlásila madame Pomfreyová. „Nechoďte ven, abyste něco nechytla, přece jen je zítra ples a za tři dny Vánoce."

Další zastávka byla v pokoji kluků.

„Lily asi osmkrát zvracela z toho, co jste jí včera dali," dramatizovala Haylay, když seděla na Remově posteli. „Doufala jsem, že z toho třeba někdy vyrostete nebo tak," zpražila Siriuse vražedným pohledem.

„To ale nebyla naše chyba," ohradil se okamžitě.

„Jo," mluvil James. „Bylo to domino, Lily, ne jídlo."

„Nepřeháněj, Haylay, a byly to bonbony, ne domino."

„Byly to začarované bonbony, mohla by sis dávat větší pozor, Křiklan by tě moc nepochválil," řekl kysele Remus.

„Ale zítra je ples!" vyštěkla Haylay a lízala lízátko ve tvaru lva. „Mohli byste se trochu uklidnit, jako by nestačilo, že se na ošetřovnu dostal Oliver Own. Nechci Vánoce proležet mimo nebelvírskou věž."

„Hm, škoda Olivera, byl to tak nadaný chlapec, škoda jeho, fakt," ušklíbl se Sirius.

„Byl to primus," prohlásila Rimuel. „Byla s nim nuda, ale jenom přiděláváte práci navíc. Ještě ani nenašli náhradního."

„To vy přiděláváte práci navíc. Vlastně si to všechno zasloužíte, přiděláváte mi práci s hledáním partnerky na ples. Vůbec o tom plesu nemluv, Haylay."

„Nemám minimální vinu na tom, že tam nemáš s kým jít. Jak jsem měla počítat s tím, že mě budeš chtít pozvat den před tím? To sis vážně myslel, že ti to vyjde?"

„Říkal jsem ti přece na začátku roku, že půjdeš na ples se mnou," namítnul Sirius a strefoval se přitom věcmi do portrétu bývalého ředitele nad Peterovou postelí. Phineas Nigellus zatím pořád spal, ale neměl daleko od toho, aby otevřel oči a spustil křik. „Když jsme spolu leštili tu cínovou chodbu v devátým poschodí, copak si to nepamatuješ?"