Lily Evansová

•9• Nečekaný úder

Ukázalo se, že Denní věštec úplně vyhodil z denního pořádku kladné a pozitivní zprávy. O několik dní později seděly na snídani.

„Umřel někdo, koho známe?" zeptala se Haylay.

„Ne, vypadá to jenom, že se zase vloupali ke Gringottovým," hlásila Rimuel. „A zmrzlinářství Floreana Fortescuea je dočista rozmetané," četla. „A... když pomineme těch padesát útoků denně... ne, nezemřel nikdo, koho známe."

U stolu se znovu rozhostilo ticho, které narušila po delší odmlce Haylay. „Nevíte náhodou, jak je na tom Růžová Dolly?"

„Růžová Dolly je pořád u Svatého Munga," zahučela Lily.

Všechny myslely dívku z Nebelvíru, která se předešlý rok v hodině lektvarů omylem napila vývaru ze Světomnice dvouhlavé a od té chvíle obsadila na měsíce lůžko v kouzelnické nemocnici a ještě se z něho nezvedla.

„Docela bych uvítala, kdyby tam ta lízátková lavina ještě chvíli pobyla," reptala Haylay.

Lily polkla, sebrala ze stolu stočené noviny a několikrát jimi Haylay praštila do ramene a do krku. „Ty. Jsi. Tak. Zlá!"

„Přestaň, přestaň!" ječela rozesmátá Haylay, a ošívala se tak dlouho, dokud jí džem netekl po bradě. „Copak já za to můžu?! Jenom za námi pořád chodila a chtěla, abychom jí pomohly s úkolama! A když se smála, vypadala jako velkej rozteklej dort."

„Promiň, Lily," přisvědčila s omluvným pohledem Rimuel. „Ale je pravda, že je fakt hodně tlustá. Když seděla na koštěti, neodlepila paty od země."

„Nemůže za to!" bránila ji Lily zlostně.

„Nevím, kam zmizely v pátém ročníku všechny naše zásoby sladkostí. Že by je sovy ukradly?"

„Mám Růžovou Dolly ráda," utrhla se Lily. Pak jí však někdo klepal na rameno. Mathylda s neúprosnýma očima ukazovala k východu. Odešly z Velké síně a zabočily do první chodby, která se jim naskytla.

„Co chceš?"

„Mám – mám ti něco vzkázat od Severuse," vylezlo po chvíli z Mathyldy. Lily jí skenovala pohledem a hlavou se jí honilo tisíce myšlenek. Dívka ze Zmijozelu stála podivně zkrouceně, celé tělo měla napnuté, ramena nahrbená a nemilosrdný pohled jí oplácela z pod svých červenohnědých vlasů, které jí kryly ramena.

„Prosí tě, abys byla o půl osmé večer v astronomické věži."

„Vážně?" povytáhla Lily obočí. „A najde odvahu k tomu tam vůbec přijít, když není schopný si tuhle jedinou věc zařídit sám?"

„Chce s tebou jenom mluvit," pokračovala Mathylda.

„Nic víc po mně ani chtít nemůže."

Pak na sebe jenom dál zíraly a Lily si uvědomila, že se patlá v neustálé hromadě sporů a monotónních záležitostí a že ji to naprosto nebaví.

Později jí nezbylo nic jiného, než si dojít pro radu. Rimuel si na to názor utvořila rychle. „Nevzpomínáš si, co všechno ti řekl? Lily, máš lepší kamarády. Promiň, ale jít tam, když víš, co všechno prohlašují po škole lidi, se kterýma se on baví? Proboha, kdybych byla na tvým místě, plivla bych na něj."

Haylay viděla do vztahu mezi Lily a Severusem o trochu lépe.

„Je to na tobě, jestli tam půjdeš nebo ne," radila, když si umývala ruce. Stály v dívčí umývárně a ignorovaly neustále kňučící Ufňukanou Uršulu.