Blacková

09. SISSY

Páteční ráno po úplňkové noci se mi vstávalo ještě hůř než normálně. A to je co říct. Vyhrabala jsem se dokonce dýl než Sirius a James, kteří na mě čekali ve společence.
"Dobré ráno, Růženko," zavolal na mě James, na kterém nebyla nevyspalost vůbec vidět. "Jak je vidět, brzké vstávání ti nesvědčí."
"Kdyby to tak bylo, tak by mě ta čarodějnice, co mě porodila pojmenovala Jitřenka a ne Večernice," zamumlala jsem na odpověď a pokusila se ho praštit učebnicí starodávných run. "Když máš tolik energie, mohl bys mě odnést na snídani."
"Naskoč!" vykřikl, když se ke mně otočil zády a přikrčil se.
Já mu opravdu skočila na záda a Dvanácterák mě bez potíží zvedl a energicky se rozešel směrem do Velké síně.
"Mě jsi nikdy na snídani neodnesl!" vyčítal mu Sirius, než se rozhodl nás dohnat.
"Ale ty nemáš padesát kilo, Tichošlápku," uchechtl se Dvanácterák a ještě mě provokativně nadhodil na svých zádech. "A navíc slečnu Blackovou bolí nožičky víc než pana Blacka."

"Dneska večer, až se Rem vrátí z ošetřovny po kontrole se postaráme o dutohlava," ušklíbla jsem se a u kolejního stolu opustila seskokem Jamesova záda.
"Máš už všechno připravený?" divil se Sirius a já z kapsy hábitu vytáhla malou průhlednou lahvičku, kterou jsem mu strčila až před nos. Černá viskózní kapalina se v ní podivně pohybovala.
"Bylo to tak v tý knížce," bránila jsem se a lahvičku zase schovala do hábitu. "Copak ty nevěříš mým schopnostem?"
"No, řekl bych, že talent na lektvary jsi po mně," přiznal pomalu Sirius a já zakroutila hlavou.
"Popravdě jsem si našla recept a pomohla mi to uvařit Lily."
"Já to věděl," strhnul na sebe pozornost James.
"Budu potřebovat plášť," informovala jsem ho, když mi někdo zaklepal na rameno a já náhle vstanula tváří v tvář své další oblíbené příbuzné. "Copak potřebuješ, Narcisso?"
"Doufám, že už jste informovaní o Halloweenském výročním plesu," pronesla povýšeně a shlížela na nás zpoza svých dlouhých řas.
"Překvapivě ne," odpověděla jsem jí a podívala jsem se na Siria, který vypadal ještě zmateněji než já.
"Prostě se pořádá výroční ples Blacků a přestože jste no... Ne zrovna v kursu, jste pořád Blackové a očekává se, že dorazíte i s čistokrevným doprovodem," oznámila nám a podala mi dvě černé obálky s bílými nápisy Sirius Orion Black a Hesper Vega Blacková. Narcissa se ke mně nahnula a tak aby jí nikdo neslyšel zašeptala: "Prosím hlavně se postarej o to, abyste neudělali žádný problém. Nechci, aby se ti něco stalo, sestřenko."
"Neboj, naštvu maximálně tak Walburgu," ujistila jsem jí stejně tiše, ale to už se ozvala její protivná starší sestra.
"Narcisso! Proč se tak dlouho bavíš s těmi krvezrádci?!" vyjekla od protějšího stolu a Narcissa se raději rychle vypařila. Probodla jsem Bellatrix stejně vražedným pohledem, který věčně věnovala ona mě a otočila se zpět ke svým přátelům.
Podala jsem Tichošlápkovi obálku a sama si svojí otevřela.

Dne 31. října 1976 se koná jubilejní ples sedmé dekády dvacátého století, pořádaný klanem Blacků už po staletí.
Srdečně vás zve na slavnostní zahájení v devět hodin večer v sídle Black Hall.

Cygnus a Druella Blackovi.

"Proč?" zavyla jsem a složila hlavu do dlaní. James vedle mě mě chlácholivě poplácal po zádech.
"Aspoň si tam můžeš pozvat Wooda," uchechtl se a já zalétla pohledem až k Johnymu.
"Jasně, a až uvidí naší rodinku tak se mi začně obloukem vyhýbat," zamumlala jsem a vrátila dopis do obálky. "Jediní normální kouzelníci tam budou Sirius a Andromeda."
Sirius ke mně zvedl pohled. "Ty opradu přemýšlíš nad tím, že tam vezmeš nějakého čistokrevného Zmijozela?"
Protočila jsem očima. "Jasně, třeba dutohlava."
"Můžeš vzít mě," nabídl mi James, ale já zakroutila hlavou.
"Sice jsi skoro Black, ale já tam samozřejmě s nikým čistokrevným nepůjdu, jen abych naštvala Walburgu."
"Skoro Black?" divil se Náměsíčník.
"Moje mamka byla za svobodna Blacková, ale po tom, co si vzala tátu jí z rodokmenu vypálili," vysvětlil Dvanácterák a zkoumal můj dopis.
"Takže, koho si s sebou vezmu?" zamyslela jsem se nahlas a studovala pohledem strop.
"U mě je to jasný. Marlene?!" vypískl Sirius, až nemalá blondýnka kousek od nás nadskočila na lavici. "Co děláš na Halloween? Nechceš jít se mnou na ples?" Marlene na něj vyvalila svoje velká kukadla a Sirius se rozhodl svou žádost doplnit. "Prosím."
"Dobře," odpověděla, než se vrátila ke snídani.
"Reme?" zakoukala jsem prosebným pohledem na hnědovláska. "Nechceš se podívat do Black Hall? Prosím, prosím, prosím, prosím-"
"Dobře."
"Je to tam!" zakřičela jsem přes celou jídelnu a plácla si s Tichošlápkem.