03. REGULUS

2.6K 140 3
                                    

Hned první ráno jsem samozřejmě zaspala, takže když jsem přiletěla na snídani, tak jsem jen jako velká voda popadla svůj rozvrh od Minnie McGonagallové, vzala do ruky jablko a pádila do sklepení na dvouhodinovku lektvarů. Rychle jsem zapadla do poslední lavice a začala spokojeně kousat snídani.
"Někdo nestíhá?" rýpl si otravně Regulus, který si hodil věci vedle mě na lavici a sedl si za mnou.
"Já stíhám vždycky," vyplázla jsem na něj jazyk a zhoupla se na židli. "Co to zkoušíš?"
"Jdu si sednout za svou nenapravitelnou sestřenicí," promluvil na mě, jakobych byla úplně pitomá.
"To v žádném případě!" vypískla jsem a prudce se postavila, až jsem skoro převrátila židli.
"Matka mi jasně kladla na srdce, abych tědržel dál od mudlovských šmejdů a já jí hodlám poslechnout, protože má pravdu," vysvětlil mi chladným hlasem a já chytila svoje věci do náruče.
"Tak to radši sedět na studený zemi než vedle takovýho maminčina mazánka jako jsi ty," vyštěkla jsem a v tu chvíli se někdo postavil přede mě.
"Kliď se, Blacku," zavrčel Wood a probodával Reguluse svým světle hnědým pohledem.
"Takhle se mnou mluvit nebudeš! Kdo si myslíš že jsi?!" vyjekl můj drahý bratranec.
"Ne, Johny, ten ti za to nestojí," chytila jsem Wooda za zápěstí, protože jsem si jasně uvědomovala, co by se mohlo stát. "Je mi z tebe špatně, Regu."
Wood se otočil ke mně a starostlivě si mě prohlížel. "Pojď si sednout za mnou."

"Slyšel jsem, že ses už před první hodinou stihla skoro porvat s bráškou," uchechtl se Sirius u oběda, na který jsem po hodině kouzelných formulí, přeměňovaní a nakonec dějin čar a kouzel neměla vůbec chuť. A to mě ještě čekala dvouhodinovka obrany proti černé magii. Na druhou stranu jsem byla ráda, že pondělí je nejhorší i nejdelší den, protože zbytek týdne byl už potom více méně pohodový.
"Já ne," bránila jsem se. "To Wood se chtěl prát, já ho chtěla jen pozlobit."
"Páni, Hesp, tobě se daří," brouknul James, který se spokojeně nacpával.
"Já vím," zazubila jsem se. "Jaký je ten nový profesor obrany?"
"Byla to dnešní nejlepší hodina," zasnil se Remus nad svým vlastním obědem.
"No paráda, tak to budu dvě hodiny v kuse psát," protočila jsem očima, ale Sirius do mě strčil.
"Má pravdu, bude se ti to líbit," slíbil mi, ale to už pozornost všech Pobertů přilákal James, který právě spatřil přicházející Lily-flower.
"Hej, Evansová, co bys řekla na rande s kapitánem famfrpálového týmu?" zakřičel přes půlku jídelny a mně spadla brada.
"Náš Dvanácterák a kapitán?" vydechla jsem vyjeveně a zírala na něj jako na zjevení.
"Už celých ukrutných dvacet minut od chvíle, co se to dozvěděl nemluví o ničem jiném. Proto jsme mu pusu zacpali jídlem," povzdechl si Sirius, ale to už jsem byla zase zaposlouchaná do obvyklé milostné hádky našeho mladého párečku.
"I kdybys byl sám Merlin tak bych s tebou na rande nešla!" vykřikla zpátky a dosedla mezi Dorcas a Marlen.
"Ach ta láska," zamumlal James a zasněně se koukal na Lily.

"Dobré odpoledne, třído!" vrazil do místnosti profesor White, náš nový učitel obrany proti černé magii a bývalý bystrozor. "Naše hodiny budou zaměřené především na praktické užívání kouzel a proto bych se na naší první společné hodině seznámil s vašimi schopnostmi."
Tak proto tady nejsou lavice, pousmála jsem se. Můj úsměv mi nedokázal z tváře smazat ani Regův vražedný pohled, který mě probodával celý den. Proč jen máme tolik hodin se Zmijozelem?
Vedle Reguluse stáli ti pitomci Parkinson a Zabiny, společně s Averym. No to je teda skvadra, protočila jsem očima.
"Začneme něčím jednoduchým. Prvně ale utvořte dvojice," pokynul nám učitel a přesně ve chvíli, kdy jsem navázala oční kontakt s Alice svůj proslov ještě doplnil. "Dvojice z jiných kolejí."
"Ne!" vypískla jsem až moc hlasitě a všichni se na mě otočili.
"Jakpak se jmenujete?" zeptal se mile profesor.
"Hesper," odpověděla jsem a úmyslně vynechala příjmení, čehož si samozřejmě všichni všimli.
"A copak máš proti Zmijozelu, Hesper?" zeptal se dál profesor, pořád stejně příjemně.
"Proti Zmijozelu nic, pane. Ale vůči některým studentům toho mám víc než dost," odpověděla jsem co nejslušněji a probodla Rega pohledem, stejně jako on mě.
"Evidentně máte velmi podobné názory jako pan Black ze sedmého ročníku," zasmál se profesor. "Co kdybyste nám předvedla, jak má vypadal kouzelnický souboj. Nějaký dobrovolník?"
Nahoru ihned vystřelila Regulova ruka. "A vy jste?"
"Regulus Black, pane. Bratranec Hesper," vysvětlil ihned, jak si stoupl naproti mě na koberec.
"Nakopu ti prdel," zavrčela jsem na něj a strčila do něj ramenem, když procházel kolem mě.
Na povel jsme mohli začít.
"Expelliarmus!" vykřikl a já neverbálně vyslala protego, které vytvořilo štít kolem mojí maličkosti.
Vyslala jsem mdloby na tebe a hned nato petrificus totalus, Regulus obě kletby vykryl. Pokračovala jsem dál v útočení, nenechávala mu šanci na protiútok. Úmyslně jsem polevila až po chvíli, připravila si štít,do kterého narazila teprve druhá Regova odzbrojující kletba.
"Petrificus totalus!" vykřikla jsem a můj bratranec se zarazil v pohybu. Neverbálně jsem ho odzbrojila a poté se hluboce uklonila publiku.
"Děkuji, dámy a pánové."

BlackováKde žijí příběhy. Začni objevovat