Because He Is My Brother

32. Odboj Růžové Ropuchy

Harry mi řekl, že začal provozovat něco ve smyslu nějakého odboje za pravdu. Sice nemají oficiální název, ale to se časem domyslí. Nesmím to samozřejmě nikomu říct. Umbridgeová má svá jistá zjištění, proto nikomu není divné, že se každým dnem stupňují její ustanovení přibité na stěně. Chodit tam nebudu, ale chtěla bych jim pomoct. Vymyslela jsem, že se přihlásím do toho vyšetřovatelského odboru, aby byli vždy o krok napřed před Umbridgeovou. Hrát dvojroli bude ale těžké. Určitě si nás předem prozkouší, jestli jsme hodni plnit tuto funkci nebo, jak ráda říká, poslání. Víc jsem však zvědavá, jak se ke mě bude chovat po té události. Ani sama nevím, jak se mám k ní chovat já. Počkám na její reakci a podle toho budu jednat. Po poslední hodině jsme se s Dracem a pár spolužáky tedy zastavili na přihlášení. Ani mě nepřekvapilo, že se tam přihlásil samý Zmijozel. Vlastně tu byl i Zachariáš Smith, takže ne samý Zmijozel.
Jo jasně. Sotva vejdu do růžového kabinetu, začne mi mávat. Taky jsem mu mávla, aby neotravoval a dál se mu nevěnovala. Sešlo se nás tu celkem šest. Když dorazila i ta vysmátá můra, prohlédla si nás jedním pohledem a začala svůj proslůvek.

,,Dobré odpoledne, milý studenti. Jsem velice ráda, že se zde najde někdo, kdo chce pomáhat šířit spravedlnost. Není vás sice tolik, jak jsem očekávala, ale lepší málo než nic. Ovšem každý z vás projde lehkou zkouškou. Bude to spíše úkol, který budete muset splnit. Vymyslela jsem následující zadání: vybrané osobě stačí proniknout do hlavy a zjistit, jaké je její nejtoužebnější přání. Primitivní, že? A snažte se mi poté přednést pravdivou informaci, vše si ověřím. Každému z vás nyní přidělím osobu, které tedy proniknete do mysli. Smith.... Longbottom, Malfoy....Grangerová, Goyle... Ronald Weasley, Zabini... Potter, Crabbe....Thomas a Raddleová...Frederick Weasley", zapištěla. Všichni zhnuseně vydechli. To jsou hrozné kombinace. Tak počkat...!

,,Paní profesorko, smím mít otázku?", optala jsem se a když přikývla, pokračovala jsem ,,proč máme úkolem obtěžkávat jen studenty z Nebelvírské koleje?".

,,Nemyslete si, že jsem na ně zasedlá, to rozhodně ne. Tito studenti jsou takovými mozky začínající rebelie. Je to má domněnka, ovšem nechcete mi to snad vyvracet. Jestli se náhodou dopátrám pravdivého ověření mé myšlenky, učiním zásadní kroky k likvidaci rebelů", ze sladkého úsměvu se stal vážný razantní pohled. Je hodně hodně divný, že se mnou mluví takhle. Čekala jsem, že si mne ráno vyzvedne Brumbál k pohovoru o mém nevhodném opakovaném chování, ba i o následném pobytu v Azkabanu za zakázanou kletbu, ale nic. Ona to snad ani neoznámila. To mě jako jen tak nechá jí ubližovat? Dost podezřelí.

•••

Fred. Fred. Sakra, proč zrovna on? Proč zrovna jemu se mám vloupat do mysli. Teď mě tak napadá, že jsme si o tom takovém úletu dost nepromluvili. Jako jo, něco jsme řešili. To jsem ale nebyla správně naladěná, takže jsem to na něj všechno vyprskla. Ale vlastně...je to vůbec potřeba dál rozpitvávat? No mě to tlačí. Vždycky, když se setkáme, první vzpomínka k němu je ta z večera prázdnin. Toho pocitu se ale asi nezbavím. Pro moje dobro se s tím asi budu muset naučit žít. Stejně se budu muset zařídit i u Draca, jestli ho nechci ztratit. Proč mi takovýhle věci dochází později?? Ale podle toho, jak on se chová ke mě můžu soudit, že si myslí, že jsem mu normálně prominula tu událost. Jako to sice ano, ale tak ze 70%. Já se fakt snažím. Tak jo, moc jsme odbočili. Zpátky k Fredovi. Mám ho právě skoro vedle sebe. Teď by teoreticky byla vhodná chvíle pro vloupání do jeho hlavy. Ale problém je v tom, že by hned zjistil, že mu někdo přehrabuje myšlenky. Protože to samé, co uvidím já, uvidí on. Pak by se mohl rozhlédnout, kdo to dělá a uviděl by mě, jelikož bych se nestihla rychle odreagovat. Nebylo by přeci jenom jednodušší se ho zeptat, jaký je jeho sen, přání, životní cíl? Ježiš já jsem taková měkota! Zkusím to. Otočila jsem se k němu zády a opřela se dlaněmi o stůl, protože mi to kouzlo sebere hodně energie, tak aby mě nepoznal hned na začátku.

,,Legilimens", pootočila jsem k němu hlavu, abych na něho viděla. Zašeptala jsem kouzlo a mávla hůlkou.

Měla jsem přímo před očima jeho celý život. Bylo naprosto úžasné vědět, co Fred kdy prožil, cítil. Nahromadil se ve mě pocit štěstí. Musela jsem se usmát. Viděla jsem, čemu se smál, kdy pro něho byly těžké chvíle, co konkrétně považoval za nejšťastnější zážitky. Byl tak snadno zranitelný. Kdokoliv se mu může kdykoliv dostat do jeho hlavy, stejně jako teď já, a použít to proti němu. Protože nemá uzamčenou mysl. Po chvíli zkoumání jsem našla, co Umbridgeová chtěla. Jeho přání je...chodit se mnou? Cože? To snad ne. Tohle nemůžu před všema říct. Musí mít ještě nějaké. Jo...chtěl by si společně s Georgem otevřít obchod s těmi srandičkami, co prodávají ve škole. To je ono. To mi stačí. Už ho nebudu trápit.

Jen, co jsem zase opustila jeho mysl, promnula jsem si oči a pořádně se rozhlédla, jestli mě někdo nepozoruje. Nikdo. Je to v pohodě. Tohle kouzlo by se mělo zakázat. Docela mě štve, že jen studenty z Nebelvíru máme zakomponovat do úkolu. Je to nefér. A ta její výmluva s rebelií nedává smysl. Určitě to nesouvisí s Fredem, Nevillem a Deanem. Jsem ráda, že jsem našla i jiné Fredovo přání. Nemohla bych říct přede všema, že jeho přání je chodit se mnou. To by si ho pár studentů určitě podalo. Najednou by to vyšlo ven a ani já ani on už bychom po zbytek školy nemohli volně dýchat. Jsem zvědavá, co našli ostatní.

•••

Další den na to jsme se zase všichni sešli v přerůžovělém kabinetu. Měla by si tu přemalovat. Na to se nedá koukat.

,,Takže studenti? Splnily jste úkol?", zakřenila se Umbridgeová. Přikývli jsme. ,,Nuže?".

,,Přání Ronalda Weasleyho je stát se nějakým hrdinou", zasmál se Goyle. Umbridgeová pokývala hlavou na souhlas.

,,Přání Deana Thomase je mít samé dobré výsledky, aby mohl studovat léčitelství", řekl nejistě Crabbe. Když mu profesorka přikývla, usmál se.

,,Přání Pottera je zničit vy víte koho", ušklíbl se posměšně Blaise. Profesorka mu také naznačila, že splnil.

,,Přání Longbottoma je zabít Bellatrix Lestrangovou", přednesl Zachariáš.

,,To je dvojka. Nechal bych je vsadit do Azkabanu", zasmál se Draco.

,,Jistě, pane Malfoyi. Posuzování laskavě nechte na mě, radši řekněte, jestli vy jste splnil zadání", usadila rozvášněného Draca Umbridgeová.

,,Samozřejmě. Přání Grangerové je též se dobře učit, aby mohla studovat bystrozora", odpověděl s povýšeným výrazem a dodal ,,ale to jsem věděl dřív, než jsem jí prozkoumal mozek".

,,Splnil jste, výborně. A teď vy, slečno Raddleová", svůj pohled obrátila na mě.

,,Přání Freda Weasleyho je založit si, společně s bratrem, vlastní prodejnu se všemi výrobky, které po škole prodávají", byla jsem trochu nervózní. Pokud si vše ověřila, ví, že jsem úkol splnila jen do poloviny, jelikož má přání dvě. Podívala se na mě s úsměvem, který značil moc dobře vím, že to není všechno.

,,Dobře, splnila", odpověděla mi na můj úkol a začala vychvalovat ,,jsem moc ráda, že jste všichni splnili. Můžu vám s radostí oznámit, že jste se všichni dostali do vyšetřovatelského odboru". To je strašný. Heslem pomáhat a chránit se jistě tato skupina řídit nebude.