30.Já mám zrovna co říkat

157 6 0
                                    

,,Ginny, Ginny, Ginny!", řvala jsem za běhu. Po rozhovoru s Dracem jsem usoudila, že si to bude chtít ověřit.

,,Copak hoří?", zeptala se, když jsem ji našla v knihovně a strhla stranou.

,,Jo hoří. Musíš mě krýt. Jestli si tě odchytne Malfoy a zeptá se tě, jestli jsem v sedm večer byla s tebou, řekni mu, že jo. A že jsme debatovali", chrlila jsem na ni. Chudák jen vykuleně koukala. Chvíli byla sticha, ale pak se znovu začala usmívat.

,,A co tedy budeš dělat tak důležitýho, že si vymýšlíš aliby, aby tvoje životní láska nevěděla, kde jsi", rošťácky se zazubila.

,,Moje životní láska byl Cedric", skřížila jsem ruce.

,,Neodbíhej od tématu", sesadila mě Ginny. Škoda, nevyšlo to.

,,Prostě budu dohlížet na to, aby si Harry opravil známku z věštění", protočila jsem poraženecky očima.

,,H-Harry?", vykulila oči. Možná už není Seamus na první příčce v jejím srdci.

,,Jo. Propadá z toho. Musí si to opravit. Neboj, jen budu dohlížet, nic víc se mezi námi nestane", rýpla jsem si. Bylo by ale super, kdyby se dali dohromady.

,,Jasně....takže tě budu krýt a...dovol mi ještě jednu otázku. Proč si vlastně buduješ aliby, aby jsi nemusela být s Dracem?", věděla jsem, že se zeptá. A co jiného než pravdu jí povím. Je to moje nejlepší kámoška. Ví o mě všechno. Hermiona neví zdaleka nic.

,,Představ si, že jdou dnes večer do Prasinek. Výprava je za účelem chlastu a navíc se spolu chystají spát. No a mě tam chtěli taky. To je snad jasný, že se k nim nepřidám", plácla jsem se do čela. Nedokážu si představit, jak by to vypadalo, kdybych tam s nima šla.

,,To je vtip, že", Ginny za dnešek už znovu vykulila oči.

,,Přijde ti to jako vtip?", odpověděla jsem jí otázkou. To je moje záliba. Nejlíp se prostě odpovídá otázkami.

,,To je ale dost...ehm...nenacházim ta správná slova...", podařilo se mi Ginny vyhodit z rovnováhy. To se často nestává.

,,Nechutný", doplnila jsem ji. Přesně tohle slovo mi přišlo vhodné.

,,Jo. To jako budou mít švédskou čtyřku, pětku, šestku nebo nevím, kolik jich tam je", přemýšlela nahlas. Je to možný. Ani mě to popravdě nezajímá.

,,Co já vim. Nejsem tam. Ale možná jenom páry jakože spolu. Malfoy chtěl mě, ale já se z toho vykroutila, takže se vyspí s Pansy, určitě", nevědomky jsem zaťala ruce v pěst. To jsem vážně tak žárlivá a hned mě musejí napadat ty nejčernější myšlenky?

,,A ty byses s ním vyspala?", rýpla si zase Ginny. Má na to nárok. Oplatila mi to.

,,Asi ne. Je to teď mezi námi hodně nahnutý, takže by si ani neškrt. Mám na něho pořád vztek, kterého se nemůžu zbavit", podívala jsem se zklesle z okna.

,,Nojo, ale to se spraví. Určitě spolu budete chodit", Ginny si z toho dělá srandu, ale já to beru s plnou vážností.

,,Ginny, v tom je problém. Já se přes to nedokážu přenýst. Jestli to takhle půjde dál, budeme se muset i přestat bavit. Vždycky, když ho vidím, vybaví se mi ten pohled, jak se s ní v klidu vykousával", určitě jsem byla v obličeji rudá, vzteky.

,,Musíš se z toho dostat sama. Žádný terapie ti nepomůžou. Tohle si musíš od blokovat sama. Spraví to asi jen čas", objala mě kolem ramen a zatřásla se mnou, abych se zasmála. Jo, usmála jsem se. ,,Vypadáš mnohem líp, když se usmíváš. Co kdyby jsme zašli na oběd. Potřebuješ doplnit energii".

,,Dobře, Ginny. Protože mám hlad, nemusíš mě složitě přemlouvat", zasmála jsem se a Ginny se ke mě připojila. A šli jsme se tedy najíst.

•••

Přesně ve smluvený čas na smluveném místě jsem se setkala s Harrym. Měl s sebou neviditelný plášť a plánek. Rozhlédl se po plánku, jestli je čistý vzduch a když se zjistilo, že je, vydali jsme se do kabinetu profesorky Trelawneyové. Pomocí jednoduchého kouzla jsme si kabinet odemknuli. Stála jsem u dveří a hlídala zatímco se Harry přehraboval ve spisech.

,,Merline, jak je možný, že jsi takový šprt", Harry mi zamával před nosem složkou s mým jménem na kterém byli samé výborné známky.

,,Alespoň nepropadám", vyplázla jsem na něj jazyk poté, co jsem mu spis vytrhla z ruky. ,,Už jsi našel svůj?".

,,Jo, už jo", Harry vytáhl ze šuplíku složku s jeho jménem a dal ho vedle mého tak, aby se dalo hodnocení porovnávat. ,,Takže...z dvou písemek jsme dopadli stejně, trochu smutný, že to byly tvoje nejhorší a moje nejlepší známky. Ty tam nechám. No, jinak máš vždy o čtyři stupně lepší známky, takže něco z toho bych mohl změnit. A tady...", najednou se zarazil. Čučel tupě do spisu na jedno jediné místo. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, kam přesně.

Because He Is My BrotherWhere stories live. Discover now