Because He Is My Brother

27.Jiný přístup

,,Takže už na něho nejsi naštvaná?", potkala nás ráno Hermiona, když jsem šla s Harrym na snídani.

,,Ne, včera jsme si to ujasnili", usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.

,,Hurá!", vískla Hermiona a s Harrym nás vtáhla do objetí. ,,Na dnešek jsme měli vypracovat postup laborky žabího slizu, máte?".

,,Já ano. Ráno jsem ho stihla dočmárat", zašklebila jsem se a předstírala jsem, že si otírám pot z čela.

,,A sakra", zaklel Harry. My se museli zasmát. Jeho neplnění úkolů už byla něco jako rutina. V tom byli s Ronem stejní.

,,Máš štěstí, že jsem se nudila a tak vypracovala ještě jeden. Vem si ho. Není sice dokonalej jako ten můj, ale alespoň něco mít budeš", Hermiona vytáhla z kapsy stočený list pergamenu a podala ho Harrymu. Ten si ho okamžitě vzal.

,,Díky, Hermiono. Co bych bez tebe dělal", složil si Harry pergamen do hábitu.

,,Propadl bys", zašklebila se Hermiona, načež jsme se museli tomu pravdivému tvrzení zasmát. Až teď mi došlo, že jsme se vlastně zastavili. Kolem nás se najednou promenádovala partička s Dracem v čele. Pansyin uhrančivý pohled mě nepřekvapil, ale že se tak tvářil i Draco... Ještě ke všemu to bylo mířeno na nás. Od kdy mě zařazuje na stejné místo, jako jím tak nenáviděné nebelvírské. To znělo hnusně, vím. Myslím, že jsem mu nic neudělala. Třeba to bylo jeho ego. Třeba si dělá před ostatníma image, aby skryl, že ke mě něco cítí. To by ho dost pošpinilo, kdyby někdo věděl, že celký Draco Malfoy má city.

,,Proč mě nepřekvapuje, že ve své škále ksichtů umí používat jen tenhle", řekl Harry znuděně. Já mu na to nic neřekla, jen jsem se se sklamaným obličejem obrátila na Draca. Neohlédl se. To mě jako hodlá úplně ignorovat??

,,Já už se tím ani nezaobírám. Oni mi za to nestojí", řekla pohrdavě. Překvapilo mě to.

Tobě už se nelíbí Draco?, naznačila jsem ústy a, bůh ví proč, doufala, že mi odpoví NE. Vykulila oči a poklepala prstem na čelo, při tom zakroutila hlavou. Ohh, jak moc se mi ulevilo.

•••

Byla OPČM......s tou ropuchou! Měla svůj každodenní unavující výklad, při kterém cábrovala přes celou učebnu. Takže všichni spaly na lavicích. Tedy až na vzornou Hermionu, která si vše do puntíku zapisovala....

,,Studenti, v mých hodinách budou dávat stoprocentní pozor a budou si pilně vést poznámky. Jestliže někoho uvidím spát, napíše mi za trest desetistránkovou esej o dnešním tématu, které jsem se vám jen tak mimochodem pokusila shrnout v co nejkratší část, že pane Pottere", tak přesně tohle mě opět probudilo. Její otporně pisklavý hlásek, který nedokáže korigovat. Zastavila se u Harryho. Toho ze srdce očividně nenávidí.

,,Paní profesorko", souhlasil Harry, následně si promnul oči.

,,V téhle třídě panuje neskutečná kázeň, netvrdím, že za to všechno můžete vy, ale jste toho jistě nezdílnou součástí", odfrkla si a přejela prstem po chmýří na jejím brku, jež držela v ruce. Baba jedovatá!

,,Paní profesorko... Tohle je už poslední dnešní hodina. Všichni jsme unaveni z tohoto náročného dne", argumentoval snad za celou třídu. Nikdo se neodvážil ho podpořit.

,,Tohle ale není omluva, pane Pottere. Obavám se, že při takovém přístupu nestihneme probrat účinky jednorožčí krve. Budeme asi muset přitvrdit", usmála se a odcupitala ke katedře.