Because He Is My Brother

23.Hledaní

Zítra se jede do Bradavic. Hurá! Těším se na všechny. Hlavně na ty super hodiny s profesory. A úplně nejvíc na OPČM. Doufám, že se naučíme nová zaklínadla.

,,Denny, ptám se, jestli chceš ještě čaj", probudila mě z myšlenek paní Weasleyová. Určitě už se mě jednou ptala.

,,Jo....jo dám si čaj", odpověděla jsem ji konečně s úsměvem.

,,Denny, až se konečně rozhodneš dojíst snídani, dáme poslední pokec. V Bradavicích už to nepůjde", promluvila ke mě Ginny zrovna když jsem si usrkla čaje.

,,Jasně. Úplně jsem se lekla, že by jsi na naše společné debaty o klucích zapomněla", předstírala jsem vyděšení.

,,Prosím tě už přestaň žvanit a koukej to dojíst", plácla se do čela Hermiona. Otevřela jsem pusu, že něco řeknu, ale v tu chvíli ke mě Hermiona s Ginny posunuli blíž šálek a croissant. Zasmála jsem se a urychlila snídani. No jo no, jsem prostě louda.

•••

,,Já se strašně těším do Bradavic. Konečně se zase uvidím se Seamusem", rozplývala se Ginny. Já, Ginny a Hermiona jsme seděli v tureckém sedu uprostřed pokoje, kde jsme spali.

,,To ti nestačí dopisování?", zašklebila se Hermiona.

,,Jasně, že ne. Potřebuju ho cítit, potřebuju ho vidět. Oww, jak mi chybí", zesmutněla. Já se k tomu radši nevyjadřovala. Stále jsem neřekla Ginny, co se stalo v Prasinkách. Je mi blbý říkat, že je Seamus smrtijed a že ji jen využívá. Stejně by mi nevěvěřila, ale tak snad si toho všimne sama.

,,Nepřeháněj. Však si ho užiješ dost. To budeš pak chtít, aby s tebou nebyl", zasmála se Hermiona.

,,To určitě. Nikdy", vyplázla na ni jazyk Ginny.

,,A co vůbec ty a Ron?", změnila jsem téma. To byl pořád Seamus tohle, Seamus tamto. Kdo by to vydržel poslouchat.

,,No s Ronem to vypadá bledě. Určitě se mu stýská po Levanduli", sklopila hlavu Hermiona.

,,Je to idiot a jestli nevidí, koho má před sebou, tak je to doopravdy vůl. Měla by sis najít jinej úlovek", mrkla na ni Ginny.

,,No víte...", začervenala se Hermiona.

,,Ale ale. Tak on už je někdo na obzoru, jóo?", dloubla jsem loktem Ginny a nepatrně jsme se uchechtli.

,,No možná, ale nesmíte to nikomu říct", snažila se nás uklidnit. Byli jsme totiž strašně zvědaví, co z ní vypadne.

,,Za koho nás máš", řekla trochu uraženě Ginny.

,,Dobře...Líbí se mi Draco", zrudla a radši čučela z okna. Já z Ginny jsme se na sebe vyděšeně podívali. To snad nemyslí vážně.

,,Jako Malfoy?", snažila se ujistit Ginny, že se přeslechla.

,,Jo jako Malfoy. Je tu snad ještě jinej Draco?", protočila očima Hermiona.

,,Herm, můžu mít jednu otázku?", zeptala jsem se. Přikývla a tak jsem pokračovala ,,kdy přesně ti přeskočilo?".

,,Vtipná. Copak nemáte radost, že se vzpomatovávám z Rona?", skřížila ruce.

,,Hermi, je to Malfoy. Nemyslím si, že sis polepšila", Ginny nasadila vševědoucí výraz.

,,Není pro tebe. Je to parchant. Zmijozelské princátko. Kluk, kterýmu nezáleží na nikom jiným, než na sobě. Fakt pochybuju, že by se dal dohromady s tebou", vysvětlila jsem jí.

,,Ahá. Takže já ho mít nemůžu a ty jo?! To jsi fakt kamarádka!", urazila se Hermiona. O ničem, jako můj vztah s Dracem, jsem jí neřekla. Věděla to jen Ginny. To jsem tak průhledná?

,,Kdo řekl, že ho chci já? Hermiono, jen ti říkám, že jemu na tobě nikdy nezáleželo a nikdy záležet nebude", zkusila jsem znovu argumentovat.

,,Co ty o tom můžeš vědět?! Ty jsi přeci stejný případ jako on. Oba jste ze Zmijozelu. Oba jste tvrdohlavý. Proč zrovna ty ho můžeš mít a já ne?!", vyprskla.

,,Vždyť jsi šmejdka! Copak jsi zapomněla? Jinak ti snad nikdy neřekl. Ty si myslíš, že Malfoy, který si potrpí na čisté krvi bude chodit s tebou?", asi jsem to trochu přepískla, ale už mě fakt vytočila. Měla poraženecký výraz. Nic mi neodpověděla. Až po delší chvíli.

,,Ty jsi ale taky z nečisté krve a hledí se na tebe, jako jednu z nejmocnějších čarodějů světa. Nikdy ti nikdo neřekl šmejdko. Nikdy. Ani Draco. Tomu vadim já, ale ne ty. Chápeš, jak je to nespravedlivý? Ty jsi taky z nečisté krve. Taky. Chápeš?!", mluvila trochu jiným tónem hlasu. Byla hodně smutná.

,,Odbočila jsi od tématu. Netahej do toho mě", zdůraznila jsem tón hlasu.

,,Ne ne ne ne ne! Tebe se to totiž týká taky. Když se kolem něho motáš, nemá se šanci na mě ani podívat. On si musí kroutit oči z tebe, jak si ho obmotáváš kolem prstu", zvedla prst a začala s ním kroužit. Já snad špatně slyším! Ona mi jako vyhrožuje nebo co?

,,Ale už to fakt přeháníš, Hermiono. Jestli se vervomocí potřebuješ někoho zbavit, tak to udělej s Pansy a ne s někým, kdo za tebou stojí pokaždé, když to potřebuješ", vztoupila do toho Ginny. Za to jsem jí vděčná. Mohlo to dopadnout hůř. Zase nic neodpověděla. ,,Přemýšlej o tom, tak je to správně".

Postavila se a zvedla mě ze země taktéž. Odešli jsme pryč. Musela si urovnat myšlenky.