20. This is my end

300 7 2
                                    

Byla jsem na něm úplně namáčklá,cítila jsem teplo jeho těla. Cítila jsem se tak v bezpečí,jako že mám oporu. Že někoho mám. Přemýšlela jsem,jestli se mu svěřit. Důvěřuji mu víc,než komukoli jinému. Cítím i něco víc. Nejradši bych tenhle okamžik zastavila. Nevím,jestli už Shawn spal,ale chytil mě za ruku. Lehce se mi zrychlil tep.

Takový je to pocit. Když někoho máte tak na blízku. Byl to úžasný pocit. Cítila jsem jeho horký dech na zátylku. Přemýšlela jsem nad city,které k němu cítím. Přemýšlela jsem,přemýšela...
........................................................................
Uslyšela jsem hlasitý výkřik,potom pád a dopad něčí váhy na mě. Otevřela jsem oči. Ležela jsem na podlaze auta,Shawn byl spadený na mě. Pak jsem slyšela jen smích kluků. Shawn ze mě vstal a pomohl mi se zvednout. Posadila jsem se a rozkoukala. Byla jsem zmatená. Oči mi dopadli na stejně šokovaného Shawna. Shawn si položil hlavu do dlaní.

,,You are idiots,i've had like 738 heart attacks". ,,Did you record that" řekl Cam na Matta. Všichni se mohli ze smíchy udusit. ,,For how many times i've already fallen on you?" řekl se smíchem. ,,I've stopped counting that to be honest" řekla jsem se smíchem. ,,Why can't you wake up us in a normal way?!" řekl Shawn. ,,It wouldn't be funny". ,,So,calling an ambulance,because of our heart attacks would be funny".

,,Don't be so dramatic". ,,Dramatic?! You would look worse". , Anways,the other cars are here,we have to go to San Jose. Vylezli jsme z auta a nastoupili do náhradního. Do San Jose zbývali ještě dvě hodiny,přesně jako měla začít show. Po cestě jsme se rychle stavili na benzínce pro snídani. Do San Jose jsme dorazili díky bohu trochu dřív. Měla jsem asi 10 minut na to ze sebe udělat člověka. Už jsem slyšela hlasitý dav v hale. Byl čas.
........................................................................
Po show jsme museli hned na letiště. Žádný hotel,tudíž představa,že se po včerejšku osprchujem a vyspíme v pohodlné posteli, a né na super úzkých sedačkách,rychle opustila naši mysl. Čekali jsme na letišti. Všichni byli po včerejšku úplně mrtví. Všichni vypadali jako mrtvoly. Seděli jsme na sedačkách,čekajíc na náš odlet do Lincolnu v Nebrasce. Opřela jsem si hlavu o loket.

,,I will lay here ok?" řekl Shawn. Naprosto jsem nevnímala a jen kývla hlavou. Otevřela jsem oči na Shawna,jenž měl položenou hlavu v mém klíně. ,,Are you kidding" zamumlala jsem ospale. ,,I Don't have a pillow" řekl jednoduše. ,,You have scratchy hair,use more conditioner". Shawn se jen uchechtl . Začalo se mi uvolňovat celé tělo a ruka mi spadla Shawnovi do obličeje.

,,Ouch" řekl a položil mi ruku do jeho vlasů. ,,I said,it's not a good idea". Začala jsem si s jeho vlasy hrát. Potom jsem na chvíli přestala. ,,Keep going,i like it" řekl s úsměvem. Usmála jsem se a začala si jeho vlasy namotávat na prst. Začala jsem se pomalu ztrácet a upadat do říše snů.
........................................................................
,,Guys,wake up" vzbudil mě něčí hlas. Otevřela jsem oči a oslepila mě světla letiště. Shawn lehce nadzvedl hlavu. ,,How was your nap?" zeptala jsem. ,,Pretty good,you're really good pillow actualy" řekl a usmál se. Nastoupili jsme do letadla. Zavřela jsem oči a už mi usnout nešlo. Místo toho jsem se kochala výhledem z okýnka. Na světla probouzejících se měst. Dorazili jsme do Licolnu.

Celou cestu jsem nespala. Upřímně už jen čekám na to,jak usnu na stagy. Dorazili jsme na hotel a první věc co jsem udělala bylo,že jsem sebou plácla na postel. Shawn hned padl vedle mě. Zabručela jsem do polštáře. Otočila jsem se na bok a plánoval spát. Shawn měl plány stejné. Pomalu se mi dařilo usínat.

Pak se ale rozrazili dveře a do pokoje vtrhli kluci. Cítila jsem štípavé rány po celém těle. Otevřela jsem oči a viděla ty idioty, střílet po nás nerfkama. Zachumalal jsem se pod deku. Přestali stříel a tak jsem vykoukla zpod deky. ,,Are you normal,i'm tired as fuck and i just want to sleep,did you have cocain or what,why are you so hyped?". ,,Cam just hit 200k follows on insta. ,,And that's reason to run here and try to kill us with nerf guns,where you got that?" řekl Shawn.

,,We got it on airport,while you were sleeping,and we just want to hype you too,we need to celebrate". ,,I mean,ok Cam congartulations,but i'm not really feelin' to celebrate something ". ,,I would need to drink 1993 gallons of coffee to be hype like that". ,,You're so lame". ,,No,we are just tired". Potom odešli. Položila jsem hlavu na polštář. ,,They aren't normal" řekl Shawn. ,,They must have some special drugs or anything,it's not possible to be that hype". Oba jsme zase utichli a začali usínat zase. Vtom se dveře rozrazili znova a my pocítili štípavé rány pistolí.

Vrmištila jsem se do sedu,když v tu chvíli vyběhli z pokoje. Byla jsem už pěkně vytočená. Setla jsem dlaně v pěst. Na zemi zůstaly nějaké pistole a náboje. Vztek se ve mě nahromadil. Popadla jsem pistoly a pár nábojů. Rázným krokem jsem vyšla z pokoje. Během chvíle jsem za sebou slyšela o něco pomalejší Shawnovi kroky. ,,We literally look like Mr. and Mrs. Smith" řekl Shawn. ,,I'm gonna kill those bitches". Slyšela jsem jejich smích na konci chodby.

Nabyla jsem a stoupla si ke zdi. Fakt jsme vypadali jak nějací tajní agenti. Vyskočila jsem zpoza rohu a začala jsem na ně střílet. Překvapily jsme je. Začali před našimi ránami utíkat. ,,Ha gotchu guys!" křikla jsem na ně když utíkali. Posbírali jsme náboje a běželi za nimi. Šli jsme pomalým krokem. Viděla jsem je běžet k nám. ,,Backup!" křikla jsem na Shawna za sebou. Utíkali jsme chodbou k výtahům. Vběhlinl jsme do otevřených dveří. Těžce jsme vydýchavali.

,,I really feel like James Bond right now". ,,Yeah and i'm Lara Croft" řekli jsme oba se smíchem. Výtah zastavil. Dveře se začali pomalu otevírat. Něco jsme vyděli skrz malou mezírku. ,,Shit" řekl si pro sebe Shawn potichu. ,,Watchout!" zakřičel.

Obejmul mě a otočil se ke dveřím zády. Udělal mi jakoby lidský štít. Kluci do něj začali střílet. Chvíli tam stál a odolával bolesti. Potom mě chytil za ruku a vyběhl se mnou pryč. Otočila jsem se a vyslala pár střel zpět chodbou. Vběhli jsme do nějaké úklidové místnosti. ,,Are you ok?". ,,Yeah...kinda" říkal,mezitím co poskakoval po místnosti,ve snaze "odbourat" bolest. ,,Thanks for saving,you didn't have to do it". ,,Yes,i have to,i won't let anybody to hurt you" řekl a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila. ,,You're acting like i'm your little sister,you're gonna have bruises". ,,Everything for you ". Nad tímhle jsem se široce usmála.

Slyšela jsem kluky. Naštěstí přošli kolem místnosti. ,, Are we going to room?". ,,Ok,but we have to run" řekla jsem. Opatrně jsem otevřela dveře a rozhlédla se po chodbě. Stáli na jedné straně. Chytila jsem Shawna za ruku a vyběhli jsme. ,,There are they!" slyšela jsem je. Kolem nás začali létat náboje. Někdo mě trefil do zadku,několikrát. ,,Fuck,my butt" řekla jsem. Vběhli jsme do dveří našeho pokoje a zamčeli. Sesunula jsem se podél dveří.

,,Thank god". ,,Did they shoot you?" zeptal se Shawn. ,,To my butt,for twenty times at least". ,,Take off your shir,let me see that back". Shawn se na mě podíval :

A začal si sundávat mikinu jak nějakej striptér. ,,Oh my god" řekla jsem a začala se smát. Záda měl celé červené. Přinesla jsem ručník namočený do studené vody. ,,Wait,they shoot you to face?!" řekla jsme při pohledu na jeho červenou tvář. ,,Yeah,but it doesn't hurt". ,,Oh my god poor Shawnie" řekla jsem.

Zatvářil se. Tvář jsem mu pohladila a dala mu na ni pusu. V tu chvíli se mu na obličeji vytvořil ten nejzářivější úsměv. ,,So much better now". ,,You said your butt hurt beacuse they shoot you right?" So,do you want to kiss it,maybe it's gonna be better ?" řekl. Oba jsme se začali smát na celé kolo. ,,Nice try,but no". Shawn se zase zatvářil hrozně ublíženě. ,,I'll take a shower,ok?" řekla jsem a odešla do sprchy.
........................................................................
Ležela jsem v posteli. Snažila jsem se usnout, ale se spánkem sei nedařilo shledat. Pípl mi telefon. Bylo to nějaké video. Zvědavost mi nedala. Byl tam záběr na celou moji třídu. Nejdřív jsem nechápala. To co ale přišlo potom...Každej z mých spolužáků,stáli před kamerou a říkali tak hnusné věci. Ať chcípnu,že jsem jen kis hovna,zbytečná.

Vyběhla jsem z pokoje. Běžela jsem na velkou hotelovou terasu. Slzy se mi z očí valily jako nezastavitelné vodopády . Vítr nepříjemně foukal a způsoboval třas mého těla. Stála jsem na kraji terasy a dívala se dolů. Já už nemůžu. Myslela jsem,že to ustojím,ale neustojím. Mám všeho plné zuby,prič to nemůže skončit. Should i jump?
Proběhlo mi na chvíki hlavou. Možná bych měla. Všechno to skončí. Všichni mě nenávidí. Jsem jen kus ničeho. Jsem jen prázdná schránka,bez radosti.Sesunula jsem se na zem,oči plné slz. Nikdo mě nemá rád,už to není jen jeden člověk,jsou to všichni. Vstala jsem a vrátila se na pokoj. Sesunula jsem se po dveřích. Dala hlavu do dlaní. Brečela jsem. Celou noc. This is my end

Days With Crazy Boys✔Donde viven las historias. Descúbrelo ahora