They do not know, but will judge

7.2K 480 1
                                    

Jedno extra kraťoučká kapitolka, která má za úkol rozběhnou několik velmi důležitých událostí :) nechtěla jsem to nijak zbytečeně okecávat ani prodlužovat :D to přeci nikoho nebaví :D

Čtvrtý den od chvíle, co Harry zjistil, že jsem těhotná a druhý den mého pobytu v jeho vile. Nathanovi se sice mé náhlé stěhování moc nezamlouvalo, ale na druhou stranu byl rád, že nebudu sama, až odjede na turné. Dokonce pomohl Harrymu i sbalit moje věci, párkrát se u toho sice pohádali a chvílemi to vypadalo, že se začnou i prát, ale pokaždé se mi je podařilo uklidnit a donutit k omluvě za nadávky, kterými se navzájem obdarovali. Zbytek stěhování proběhl už více méně v klidu, bohužel ne nepozorovaně, zahlédla jsem několik novinářů, o fanynkách nemluvě, ale nikde se zatím o mě a Harrym neobjevilo ani slovo, nechápala jsem, na co čekají, ale byla zároveň i ráda, že moje tajemství zatím stále tajemstvím zůstává. Po stěhování mě Harry vytáhl na miminkovské nákupy do obchodního domu, kde jsme pozornosti rozhodně neunikli a pokud měli novináři, co se mého těhotenství týče, zatím jen podezření, svojí návštěvou obchůdku s dětskými věcmi jsme jim ho definitivně potvrdili.

„Harry! Došla nám nutela!“ Hlásila jsem z kuchyně a zklamaně hleděla do prázdné sklenice od toho čokoládového pokladu. „Dneska dojedu nakoupit.“ Slíbil mi a nakráčel si do kuchyně jenom v boxerkách. Zlepšoval se, včerejší ráno mě v kuchyni navštívil bez nich. Lehce mě políbil do vlasů a otevřel lednici, hledajíc něco k snídani. Vzala jsem si jahodový džusu a s miskou cereálií zamířila do obýváku. Harry neměl rád, když tam někdo jedl, bál se o svůj bílý, huňatý koberec, ale pro mě udělal výjimku. Uvelebila jsem se na gauči a zachumlala se do deky, která byla přehozená přes její opěrku. Spala jsem jenom v delším tílku a v ložnici mi bylo teplo, v přízemí vily ale bylo chladněji. Natáhla jsem se pro ovladač a pustila televizi. Chvíli jsem brouzdala mezi kanály, až mě jeden upoutal. „Harry!“ Křikla jsem, během vteřinky byl u mě. „A je to tady.“ Zašeptala jsem, oči upřené na obrazovce televize.

Liamův pohled: „Mluvili jste někdo s Harrym?“ Stál jsem na terase hotelu a pozoroval východ slunce nad mořem. „Jo. Je v pohodě, vlastně, víc než to. Zdál se mi zase jako dřív.“ Uvažoval Zayn. „Ale poslední tři dny se mu nemůžu dovolat, i Paul to zkoušel, ale má vypnutý mobil.“ Povzdechl jsem a promnul si obličej. „Až se ozve, dejte mi vědět.“ Požádal jsem ho. „Nebuď jako malej Liame a zavolej mu sám. No tak brácho, musíte si to vyříkat, usmířit se.“ „Já vím.“ Přikývl jsem a vrátil se do apartmá. Sophie seděla se snídaní u televize, ta moje ležela nedotčená na stole. Neměl jsem na jídlo ani pomyšlení, potřeboval jsem vědět, co je s Harrym. „Zayne! Zapni televizi! Dělej!“ Zaslechl jsem křičet Niall a podle dupotu jsem poznal, že se za ním řítí Louis, pravděpodobně i s El. „Co se děje?“ Nechápal jsem a slyšel, jak zapínají televizi. „Liame? Díváš se na televizi?“ „Ne, měl bych?“ „Ne!“ Vykřiklo několik hlasů najednou. „Zlato? Není to Harry?“ Ozvala se Sophie.

 „Skupině One Diction se poslední dobou opravdu daří a to jak v profesním životě, tak v tom soukromém. Zatímco Liam Payne si užívá se svojí přítelkyní pobyt v Karibiku, Harry Styles se připravuje na rodičovství. Jeho očividně dlouhodobý vztah s Jessicou Sykes unikal pozornosti víc než půl roku. Harryho už skrývání ale přestalo bavit a proto se rozhodl jít s pravdou ven. Se svojí těhotnou přítelkyní navštívil ve včerejších, odpoledních hodinách obchodní centrum, konkrétně obchod s dětskými potřebami a jako správný tatínek se chystal na brzký přírůstek do rodiny.“ 

Little Lies |One Direction cz|Kde žijí příběhy. Začni objevovat