Little Lies |One Direction cz|

LA Part 1

Uznávám že tohle je poněkud slabší kapitola, která je ovšem začátkem něčeho velikého!!!! Něčeho, co velmi brzy přijde, vlastně už v další kapitole která se ti objeví během zítřka :) :) komenty potěší, vážně by mě zajímalo, jestli má cenu psát dál :)

„Tohle ale není fér.“ Zakňourala jsem a smutně hleděla na svojí ruku sevřenou v pěst, představující kámen, která právě prohrála nad Paulovou otevřenou dlaní, symbolizující papír. Po několika hodinovém letu jsme konečně přistávali v LA a nemohli se dohodnout, kdo kluky vzbudí. Když se špatně vyspí, bývají nevrlý a budit je není dobrý nápad. Paul se jen ušklíbl, popadl svoji tašku a připravil se k přistání, zatímco já byla nucena jít probudit kluky. Začala jsem u Louise, jemně jsem s ním zacloumala a doufala, že to bude k jeho probuzení stačit. „Louisi! Hej Louisi vstávej! No tak!“ Zaúpěla jsem a dloubla ho do žeber. Zavrtěl se a otočil se ke mně zády. „To mi nedělej!“ Opět jsem do něj dloubla a byla odměněna pozitivnějším výsledkem. „Nech mě spát.“ Zamumlal ospale a i nadále mi nevěnoval téměř žádnou pozornost. „Nechci nic říkat, ale viděla jsem venku pár Kevinů.“ Prudce se posadil a naklonil se k okénku, na přistávací ploše se opravdu potulovalo několik holubů, kteří upoutali Louisovu pozornost a já tak mohla pokračovat v buzení. „Zayne?“ Zatahala jsem ho za ruku. „Vstávej, jsme tady.“ Neochotně otevřel oči, pomalu se posadil, zívl a nespokojeně se zamračil. Mohla jsem pokračovat dál. Z malého kuchyňského koutku jsem si vzala krabicí sušenek a zamířila s ní k Niallovi. „Snídaně.“ Zatřásla jsem mu krabicí těsně u ucha. Jeho reakce byla téměř okamžitá, otevře oči, spokojeně se usmál a chňapl po krabici, cpoucí si do pusy hned dvě sušenky najednou. Zbýval mi Liam a Harry, to nejhorší na konec.

„Vstávej.“ Broukla jsem Liamovi do ucha a sebrala mu šedivou mikinu se znakem adidas, kterou byl přikrytý. „A co když ne?“ Pousmál se, aniž by otevřel oči. „Tak ti ukradnu mikinu.“ Ušklíbla jsem se a přetáhla si mikinu přes hlavu. Byla mi krapet velká, ale líbila se mi, navíc voněla po Liamovi. „Klidně si ji můžeš nechat, tobě sluší víc.“ Otevřel oči a pozoroval mě zvláštním pohledem, přičemž se nepřestával usmívat. „Děkuju.“ Mrkla jsem na něj a zamířila k Harrymu ve chvíli, kdy pilot oznámil úspěšné přistání, načež se Louis okamžitě rozběhl ke dveřím, následován Paulem a Zaynem, který mi věnoval rozespalý, vražedný pohled. Omluvně jsem se na něj usmála a pozorovala Niall, šmejdícího po kuchyňce, asi hledal ještě něco k jídlu. Liam si sbíral svoje věci míříc k východu, během chvíle se k němu přidal i Niall se zklamaným výrazem ve tváři, očividně už se mu nepovedlo najít nic co by mohl sníst. Otočila jsem se zpět ke stále spokojeně spícímu Harrymu. Klekla jsem si vedle jeho sedačky a chvíli ho mlčky pozorovala. „Harry?“ Usmál se. „Já vím že jsi vzhůru.“ Otevřel oči a zazubil se. „Tak takové buzení si nechám líbit.“ Protočila jsem oči. „Vypadáš jako květák.“ Zasmála jsem se, když se posadil a prohrábl si svoje kudrliny. „Ha, ha, ha, to vážně potěší. Není tohle náhodou Liamova mikina?“ Zamračil se. „Jo, je.“ Přikývla jsem. „Proč se ptáš?“ Jen mávl rukou na znamení, ať to nechám být. Vyhověla jsem mu a vydala se z letadla pryč.

Letiště bylo nacpané k prasknutí. Fanynky, fotografové, ochranka a dokonce i policajti, ti všichni zaplňovali letištní halu, kterou se téměř ani nedalo projít. Já se kryla slunečními brýlemi a kapucí Liamovi mikiny, doufajíc, že tak uniknu středu pozornosti, bohužel jsem tím na sebe spíš upozornila. Cesta z letiště do hotelu nám zabrala téměř hodinu, kluci cestou rozdali spoustu podpisů a občas se jim povedlo utéct ochrance a s nějakými fanynkami se i vyfotit. Já se snažila držet u Hunta a krýt se před fotografy, kteří si mě očividně zvolili jako svůj hlavní terč. Skutečnost, že Harry se ode mě téměř nehnul a většinu času mě držel za ruku, tomu také nijak nepomáhala. Popravdě mi ale Harryho přítomnost ani ona domněnka většiny fanoušků, že jsme s Harrym pár, nijak zvlášť nevadila. Vlastně mi to i lichotilo, ale nahlas bych to nikdy nepřiznala.

Davy fanoušků čekaly i před hotelem a cesta dovnitř se samozřejmě neobešla bez pronásledování novináři, kteří mi už vážně začínali lézt na mozek. Klidu jsme se dočkali až ve svých pokojích, Zayn si vzal pokoj s Liamem a Harry s Louisem, když zjistil, že já dostanu pokoj s Niallem, chtěl Louise vyměnit, což se Louisovi samozřejmě ani trochu nelíbilo. „Ty se mě chceš zbavit?!“ Zatvářil se Louis vyděšeně a uraženě zároveň, sedící na své tašce před dveřmi do pokoje. „Pochop mě brácho, nechci aby mi zase všechno oblečení smrdělo od mrkve.“ Louis zalapal po dechu a uraženě odkráčel do pokoje. Mě bylo upřímně jedno, s kým budu mít pokoj a na jednu stranu jsem byla ráda, že to není s Harrym ani s Liamem, když Harry žádal o výměnu spolubydlícího, Liam se netvářil zrovna dvakrát nadšeně. Co měli ti dva zatraceně za problém?

Nebyla jsem si jistá, co všechno si mám vybalit, po vzoru Nialla jsem nakonec nechala ležet kufry u své postele a společně s ním se přesunula k televizi a pizze, kterou nám hned po příjezdu objednal a nechal poslat přímo na pokoj. Niall se uvelebil v křesle a já se rozvalila na pohovce. „Co máš s Harrym?“ Zajímal se a já po něm vrhla nechápavý výraz. „Co bych s ním měla mít?“ Protočil oči. „Nehraj blbou.“ Zaúpěla jsem a přetáhla si přes obličej Liamovu mikinu, abych se tak schovala před Niallovým zvídavým pohledem. „Nic s ním nemám.“ Zamumlala jsem. „A s Liamem?“ „Nialle!“ „Promiň, jen jsem se zeptal.“ Ušklíbl se a dál se věnoval svojí pizze. Jeho otázka mě ale donutila přemýšlet. „Jak si na to vůbec přišel? To proto, že mám Liamovu mikinu?“ Odfrkl si. „Jo, jasně, podle mikiny, to víš že jo.“ Začínala jsem být mírně zmatená. „Nialle jak tě napadlo, že s Harrym a Liamem něco mám?!“ „Mám oči, to stačí. Liam je v tom až po uši a Harry? No...ten si asi myslí, že je v tom a po uši, ale já bych v tom nic nehledal, přeci jenom, je to Harry, všichni víme jaký je.“ Pokrčil rameny. „O čem to tu do háje mluvíš?! V čem je Liam?“

„Vy jste si ještě nevybalili?!“ Nakráčel si to do našeho pokoje Liam, jakoby snad tušil, že se o něm mluví, a sjel nás s Niallem káravým pohledem. No jo no, taťka v akci. Jen jsem doufala, že neslyšel náš rozhovor. „Nemá to cenu, za čtyři dny stejně odjíždíme.“ Pokrčil Niall rameny a natáhl se pro plechovku s Coca-Colou. „Jess?“ Zvedla jsem k němu pohled a andílkovsky se usmála. „Liame?“ „Zayn se nabídl, že se s tebou prohodí.“ Zamračila jsem se. „Ale mě nevadí, že jsem na pokoji s Niallem.“ Namítla jsem a nenápadně po něm střelila pohledem, všiml si toho a nepatrně se pousmál. „Věř mi že s ním v jedné místnosti spát nechceš.“ „Má pravdu.“ Přikývl Niall. Fakt díky! Přesně to jsem potřebovala. „Ale když mě už se nechce tahat tu hromadu kufrů někam jinam.“ Zkusila jsem to. „Odnesu ti je.“ Nabídl se Liam a já byla v koncích, s Niallem jsem si to ale ještě hodlala vyřídit, tohle byl podraz! „Tak fajn.“ Souhlasila jsem.