WhyMe?

dík, úpravy, mazání a tak

Heyy

Chci tady toho napsat tolik, že nevim, jak to seřadit, aby to dávalo smysl.

Tak pro začátek, moc děkuju, pokud jste tohle dočetli až do konce

Tenhle příběh nestojí za nic a většina z vás ho četla beztak jen kvůli účinkujícím postavám a já to naprosto chápu

Nedávno jsem si procházela nejstarší kapitoly a haló? Tenhle hnus jsem byla vážně schopná publikovat?

Otevřeně přiznám, že tenhle příběh je na nic, když jsem to začala psát, neměla jsem sebemenší tušení, o čem bude, žádný cíl, kam by se měl děj dostat

Za pochodu jsem vymýšlela scénky, které jsem tam hodlala nastrčit a zadávala si prozatímní cíle. Vzpomínám si, že prvním takovým cílem byla oslava Zoeiných osmnáctin, kde se měla dát dohromady s Rossem.

Jenomže je hezký si určit cíl, ale já jsem se prostě nemohla dokopat k posunutí děje tak, aby dosažení toho určitého cíle bylo co nejplynulejší. A to byl jeden z hlavních problémů. Dvacet kapitol okecávání a pak najednou z ničeho nic bum a Zoe je s Rossem, bum a Zoe se stěhuje do SF.

Když se podíváte zrovna na příklad Zoe a Rosse. Na její oslavu osmnáctin jste čekali přes čtyřicet kapitol a to jen kvůli tomu, že jsem nebyla schopná to popostrčit.

Já už jsem byla prostě a jednoduše unavená z těch kapitol o ničem, tak jsem tomu dala rychlý spád a v posledních +- dvaceti kapitolách jsem toho shrnula víc, než jsem v těch předešlých natahovala.

A jo plz, Zoe musela skončit s Lukem a je to jasný už od samýho začátku. A protože Ross je hodnej kluk a nenechal by ji s dítětem samotnou, musela jsem se ho zbavit jinak.

Tohle je spíš moje nadávání na moji vlastní neschopnost, než nějaký doslov.

Každopádně se mi v průběhu "psaní" zjistila, že se mi některé z kapitol smazaly a byla jsem moc líná na to, abych je obnovovala, TAKŽE

Na rok 2017 jsem si dala předsevzetí, a to opravit, upravit a vylepšit tuhle storku, protože upřímně? Psaný je to naprosto příšerně a věřte, že kdyby na tom nebylo už bezmála 13 tisíc přečtení, stáhla bych to z publikace, což by to značně usnadnilo.

Ale teď plánuju spoustu věcí, z toho jedna je uprostřed publikace, a to smutňácký a depresivní pokus o překlad povídky 11:11 a pár příběhů, které jsou pro změnu uprostřed vymýšlení, domýšlení a tak dál.

Za něco bych chtěla ale tomuhle příběhu poděkovat. Jednak za to, že zachycuje nejlepší období mých dlouhotrvajících pubertálních let a druhak, že mi pomohl vidět můj pokrok, který, a jistě mi dáte za pravdu je třeba při porovnání první a jedné z posledních kapitol znatelný.

V průběhu roku bych teda chtěla WhyMe? tak trošku předělávat. Nesmyslný děj bohužel zůstane, ale aspoň to zkusím podat nějak míň idiotsky.

Proto mu nepřidám nálepku dokončeno a počkám s tím až na ÚPLNÉ dokončení.

Po výlevu srdíčka se konečně můžu obrátit i na vás

Jste fakt boží, že vás tohle i v tak nechuťácký formě chytlo a že jste dočetli až do konce a omg

Můj sen bylo 10 tisíc přečtení a ahooj? 13 tisíc za dveřmi?

Prostě jsem hrozně ráda, že jste mě nesežrali za podobu týhle storky a doufám, že se pozdějc i mrknete na tu méně sračkózní😊🦄🌈

Snad naposledy
Adee/Addie/Adča xx