WhyMe?

5.

Vchodové dveře jsem málem vyrazila, ale zvládla jsem to. Rychle jsem je otevřela a vrhla jsem se na osobu, která v nich stála.

„Hrozně si mi chyběla." Vyjekla jsem na Chloé, zatímco jsem ji pořád mačkala v objetí. Moment! Proč se mi do obličeje nepletou špinavě blond vlasy, ale tmavě fialové.

Prudce jsem ji od sebe odtáhla a začala jsem si ji prohlížet. „To je vtip?" Vyšlo ze mě zatímco jsem na ni zírala s otevřenou pusou.

„Líbí?" Zeptala se nejistě.

„Líbí? Jasně, že se mi to líbí, je to naprosto nádherný! Ale kdy sis to obarvila, když si dala včera cover na YouTube a ještě si je měla blond?" Nechápala jsem.

„No ten cover jsme museli natočit narychlo, protože jsme pak ještě museli jet něco zařizovat. Ty vlasy jsem si nabarvila pár hodin před tím, než jsme letěli." vysvětlila. „Jo tak. A zařídili jste?" Zeptala jsem se.

Né, že bych byla zvědavá co zařizovala, ale stejně to z ní dostanu. „Jojo. Má to co dělat s tebou." Když tohle dořekla, trochu ve mně hrklo. Nemám ráda překvapení ani nic podobného. Děsí mě to.

„Mám se bát?" Zeptala jsem se a snažila se neznít příliš vystrašeně.

„Nemusíš. Překvapení přijede za chvíli." Uculila se.

„Takže jo." Zamumlala jsem si sama pro sebe.

Až teď jsem si uvědomila, že pořád stojíme ve dveřích. „Pojď dovnitř. Je tady Luke." Oznámila jsem. „Jak překvapující. Ash...teda ostatní tady nejsou?" Hned, co to dořekla maximálně zrudla.

„Ne ostatní přijedou až za chvíli. Je tady akorát Mikey." Informovala jsem ji se smíchem.

Není nic vtipnějšího, než Chloé s fialovými vlasy a rudým obličejem.

„Čau Luku!" Zasmála se Chloé.

„No nazdar. Co ti to provedli?" Zděsil se. Začala jsem se smát jak po houbičkách.

„Děkuju." Řekla se smíchem Chloé.

„A co vy tady, jak jste to beze mě zvládali?" Zeptala se 'povýšeně'.

„Líp, než s tebou." Zazubil se Luke.

„Co ti dneska je si se blbě vyspal, nebo co?" Vyjekla dotčeně Chloé. Je občas trochu náladová, stejně jako já.

„Ne, vyspal jsem se skvěle, přespal jsem u Zoe, víš?" Zazubil se znovu a přitáhl si mě k sobě.

Marně jsem se snažila vyprostit z jeho stisku, který nepovoloval. Měl kolem mě omotané ruce jak chobotnice. „Lucasi pust mě, udusíš mě." Snažila jsem se ho přemluvit. Rukou mi překryl pusu, abych nemohla mluvit. Jako by mu to pomohlo.

„Nene, vezmu si tě domů, převlíknu tě za tučňáka a dám si tě do postele jako plyšáka." Uculil se. Už mi ale vážně začal docházet dech, tak jsem tu blondýnu kousla do ruky. Vyjekl a překvapivě mě pustil. Chloé se začala hystericky smát, až se z toho rozškytala.

„Co mě koušeš, vypadám snad jako jídlo?" Vyjekl Luke.

„Vypadáš trochu jako kuře." Pokrčila jsem rameny. Ale vážně. Když se na Luka podívám, mám chuť na nuggety z Mekáče. Jmenovaný mi věnoval jeden jedovatý pohled a podíval se na vibrující mobil.

„No nic, já musím domů, máma něco potřebuje. Tak čau!" Objal Chloé. Pak objal mě a když se odtáhl, dal mi pusu na čelo. Tohle nedělá moc často, zajímalo by mě, co ho k tomu teď vedlo.