Don't Give Up! [Neymar Jr]

54. kapitola

,,Bruno," zaúpěl Ney frustrovaně a následoval mě k jeho synovi. ,,A neměla jsi to náhodou dostat později?"

Rozhlédla jsem se kolem sebe, jestli náhodou někdo náš rozhovor neposlouchá, ale díky Bohu tu bylo jen pár lidí a ti se zabývali něčím jiným. ,,Právě že jsem to měla mít dřív, o týden se mi to posunulo, ty znalče." Šťouchla jsem do něj loktem. ,,Bála jsem se, že jsem těhotná, protože posledně jsme-"

,,Ale těhotná nejsi, tak to je dobrý," přerušil mě a objal kolem pasu, bradu si opírajíc o temeno mé hlavy.

,,Co bys dělal, kdybych byla?" zamyslela jsem se. Opravdu by mě zajímalo, jak by reagoval. Vím, že je u něj teď na první řadě fotbal a s ním Davi a kolikrát je to pro něj těžké zkombinovat.

,,Nad tím jsem ještě nepřemýšlel, ty snad ano?"

Skousla jsem si spodní ret a pokroutila hlavou. ,,Ne, ale teď mě to tak napadlo. Co bys udělal?" Z nějakého důvodu jsem se bála odpovědi, bála jsem se, že mi odpoví, že by mě opustil a nepřijal ten fakt. Opravdu jsem nad dítětem v nejbližší době nepřemýšlela, přeci jen máme oba nějaké představy o životě a k tomu spolu nejsme nějak moc dlouho, ale v budoucnu bych s ním určitě dítě chtěla. Už jen to, jak se chová k Davimu, a všeobecně jaký má vztah k dětem, mě nutí toužit po dni, kdy se takto bude chovat k našemu dítěti.

,,Byl bych tím nejlepším tátou na světě, nebo se o to snažil. Vím, že bych měl své chyby, protože je nám i jako tvůj přítel, ale snažil bych se to všechno zlepšit a být jen a jen dobrý. Ale to bych se nesnažil napravit jen, kdybys otěhotněla, ale budu se to snažit napravit i teď, protože tě nechci ztratit a nechci po tvém boku vidět nikoho jiného, než mě. Nikdy v životě ti nedám příležitost k tomu, abys mohla ruku v ruce kráčet s někým jiným, už nikdy ani nedopustím, abys ode mě odešla, byť jen na pár hodin. Protože chci, abys byla má a já tvůj." Srdce mi bilo jako snad ještě nikdy a cítila jsem, že se mi do očí derou slzy. ,,Takže kdyby se něco takového stalo, rozhodně bych tě nepustil k vodě, protože k tomu jsou zapotřebí dva, ne jen jeden. Postavil jsem se k tomu čelem u Carol a nelituji toho, sice jsme teď jen nejlepší přátelé, ale neopustil jsem ji, i když si to myslí ten debil Joel a nemyslím si, že je sám. Takže se neboj, protože bych ani nedokázal tě za to nenávidět." Otočil si mě k sobě čelem a vzal mou bradu mezi své prsty. ,,Protože tě bezhlavě miluju," téměř tyto slova zašeptal, ale k mým uším se dostala jako ta nejpronikavější melodie.

Zavřela jsem oči a nechala ho, aby se mi rty přisál na mé. ,,Taky tě bezhlavě miluju," zašeptala jsem do polibku a ruce mu položila na ramena.

,,Tati, této, oni jde k nám!" ozval se najednou Davi se svým jemným hláskem.

S Neymarem jsme se od sebe rty oddálili a věnovali si hřejivý úsměv, než jsme se oba podívali na Daviho, který utíkal k Neymarovi a objal ho kolem jedné nohy, což mi přišlo strašně roztomilé.

,,Neříkej mi, že se bojíš, prcku." Zasmál se Ney a vzal si Daviho do náruče, prohrabujíc mu vlásky. ,,Je přece schovaný za sklem, přes které na nás nemůže, pokud snad není supertygrem, což si nemyslím." Popošel blíže k výběhu, přičemž Davi se k němu více natiskl.

,,On to pšeškočí," zamumlal mu do krku a následně začal kopat nožkami, když ho Ney pokládal na zem.

Usmála jsem se nad jeho obavami a přidala se k nim. ,,Neboj, nepřeskočí, oni to mají zabezpečené, aby nedošlo k útěku zvířátek." Dřepla jsem si k němu, a dívala se na něj, jak se držel pevně Neymarovi ruky, schovávajíc se za jeho nohu. ,,Tak co, půjdeme k nim blíž?" Nastavila jsem k němu dlaň.