Don't Give Up! [Neymar Jr]

34. kapitola

Já vím, klidně mě zabijte:) Ale já se vážně nemohla dostat ke psaní, buď učení, nebo jsem něco měla a pak zas nebyly nápady:/ Ano, ano, vím, že se na to vymlouvám furt, ale je to tak:/ Bohužel:/ Omluvám se tedy moc moc mocinky moc:) Snad mi to prominete:)

Btw. spokojená s kapitolou opět nejsem, ani zdaleka:D Takže i za to se omlouvám:D Je to prostě děs a hrůza:D

,,Takže taky dneska k Jul přijdete?" zeptal se mě Rey, když jsem ho odpoledne vyprovázela z domu, zatímco Neymar nahoře telefonoval s Leem, což jim trvalo už zhruba čtvrt hodiny. A pak že jsou ženské ukecané.

Jul nás všechny dneska pozvala večer k její tetě, která odjíždí na dva dny mimo města, čehož chce využít a uspořádat společný večer, jako kdysi za starých časů,. I když to jednou nedopadlo zrovna dvakrát nejlíp, ale to je jiný příběh.

,,Tak přeci bysme Jul nezklamali." Usmála jsem se na něj, zatímco se natahoval na botník pro své klíče od auta. ,,A bude to příjemné se zase všichni společně sejít."

,,Taky jsem si to říkal. Opět jeden z legendárních večerů." Krátce se zasmál, natahujíc ruku na kliku,kterou zmáčkl, čímž otevřel vchodové dveře. ,,Tak večer, zatím se měj a moc s Neymarem neblbněte." Mrkl na mě, načež rychle vystřelil na cestu před dveře, jelikož moc dobře věděl, že by ode mě jednu schytal. Pako jedno provokativní. 

,,Radši už padej, než se odhodlám udělat pár kroků." Pohrozila jsem mu ukazováčkem, avšak na mé tváři se skvěl úsměv, který naprosto kazil vážnost a smysl věty. S takovou bych nikoho neodehnala. ,,A navíc, s Neymarem se jdeme podívat na trénink Santosu, chce jít navštívit kluky po delší době," informovala jsem ho o našich odpoledních plánech, které uskutečníme za pár minut.

,,Každý tomu říká jinak." Uchechtl se, couvajíc po cestičce k chodníku. ,,Tak se mějte, ahoj." Naposledy na mě mávl, než nasedl do svého červeného

Mávnutí jsem mu oplatila a zavřela domovní dveře, míříc do kuchyně pro sklenici vody, kterou jsem si nechala na stole. Vypila jsem do dna její obsah, který mě příjemně osvěžil a odnesla jej do dřezu.

,,Dokážu si ho živě představit," zaslechla jsem z chodby Neymarův pobavený hlas, který po chvíli propukl v smích. ,,Jasný, tak si to užijte, čau." S těmito slovy překročil práh kuchyně, se širokým úsměvem sledujíc displej svého mobilního telefonu.

,,Leo zase perlil?" zeptala jsem se, opírajíc se zády i dlaněmi o hranu linky, sledujíc Neymarovu stále pobavenou tvář, která tvořila úsměv na rtech i mě samotné.

Ney ke mně vzhlédl, mobil si schovávajíc do kapsy svých riflových tříčtvrtečních kalhot, a záporně pokroutil hlavou ze strany na stranu.. ,,Leo ne, to Dani s Davidem," opravil mě a vydal se ke mně, načež mě uvěznil mezi jeho tělem a linkou, své dlaně pokládajíc na mé holé boky díky vrchnímu dílu plavek, které jsem na sobě měla.

,,Co provedli?" Odlepila jsem své ruce od linky a spojila je za jeho krkem, přičemž jsem se očima potápěla v těch jeho jiskřících.

,,To je jedno. To je mezi chlapy." Uchechtl se a políbil mě na čelo, na kterém na malou chvíli své dokonalé měkké polštářky nechal. ,,Vyrazíme na ten trénink? Před půl hoďkou začali, tak ať je zastihneme."

,,Jasný, jen si skočím nahoru pro tričko, ať nejdu jen v tomto." Líbla jsem ho na tvář, načež se vysvobodila z jeho příjemného uvěznění a odcupitala nahoru do svého pokoje.

Otevřela jsem svou skříň a překvapivě nemusela dlouho přemýšlet, na které tričko mám nyní náladu, prostě jsem se natáhla pro bílé tílko. Přetáhla jsem si jej přes hlavu, skříň zavřela a do kožené kabelky si posbírala všechny potřebné věci. Zaklapla jsem notebook, který byl z neznámého důvodu zapnutý a vrátila se dolů za Neymarem, který na mě čekal už i obutý u vchodových dveří.