Afraid! - never /h.s.

- Čtyřicet osm -

MÁM DALŠÍ OTÁZKU: je tu někdo, kdo si pamatuje když jsem vydala úplný začátek tohohle příběhu? Třeba pátý - desátý díl? Já jen, jestli je tady se mnou někdo takhle dlouho :) a kdo přišel díky mé první povídce? 

PROSÍM ODPOVĚDI DO KOMENTÁŘŮ! ♥

H A R R Y :

Když v noci ležím ve své posteli, mám plnou hlavu myšlenek. Vybavují se mi první dny tady, hlavně ty okolo Victorie. To, jak jsme spolu závodili v plavání, jak byla rudá když zakopla a spadla na Zayna, jak jsme spolu jeli poprvé do města. Strašně jsme se zhádali. Já ji nazval krávou a ona mě hajzlem. Potom chtěla vystoupit, tak jsem jí tam nechal a pak se pro ní po chvilce vracel. Chtěla odvézt zpátky do tábora, jenže já jí stejně odvezl na tržnici. 

Tam mě taky pořádně naštvala, jak se seznámila s tím dvacetiletým motorkářem. Ten den jsem ji taky poprvé políbil a poprvé zalhal. Vůbec jsem ten polibek nečekal, hlavně ne v malé uličce, kde to zrovna nevonělo. Byla z toho slušně vykolejená. Kdo by nebyl, když jsem ji pár minut předtím nazval děvkou? 

Ta lež byla až okolo řeky, kdy jsem jí povídal o Sony. Trochu jsem to tenkrát překopal, ani nevím proč jsem si to trochu pozměnil. Řekl jsem ji, že jsem jen hodně dobří kamarádi a že ji chci zpět. Jenže jsem s ní chodil. Navíc jsem tvrdil, že jsem spolu byli půl roku a pak se to začalo srát. 

Přitom se s ní znám tolik let.. Tak proč jsem ji tenkrát lhal? To jsem z ní měl opravdu takovou srandu, s jakou jsem o ní mluvil s kluky? Byl jsem debil. 

Můj průtok myšlenek zarazí zavrzání postele, kus ode mě. Díky tmě nepoznám, jaký z kluků to je. Obléká si kalhoty a leze do pantoflí, poznám to podle šoupání po prknech, jak je hledá. Jsem otočený zády, takže ho nevidím ani když vychází ven. 

Chvíli přemýšlím, načež stejně vstávám a oblékám se. Na boty ani nemyslím, doslova vybíhám bosa. Postava ve tmě se na mě otáčí a mě se potvrzuje moje domněnka. 

,,Zase jdeš za Kate?" rýpnu si, ani nevíte, jak moc mi to dělá dobře. Mračí se, vlasy má na všechny strany jak ležel pár hodin v posteli. 

,,Co je ti do toho? Navíc jak to kurva víš?" nemluví nahlas, spíš šeptá a pořád se rozhlíží po okolí, jestli ho náhodou nikdo neslyšel. Je to směšné, ale taky nemluvím nahlas. Jen proto, abych nikoho nevzbudil. Je mi však na sto procent jasné, že jemu jde o víc. 

,,Řekla mi to tvoje sestra a je mi do toho hodně, byla z toho dost v háji" procedím. Ušklíbne se. 

,,Ale nekecej, od kdy zrovna tobě jde o city Vicky? Nevím kdo ji před kluky zesměšňoval  a pak se divil, že jsem byl na tebe nasranej. A věř nebo ne, mě záleží na tom, co si o tom myslí. Na rozdíl od tebe ji mám rád, i když je na pár facek" zní pořád hodně naštvaně, ale je znát, že se krotí, aby nezvyšoval hlas. 

,,Jde mi o její city, jakože ne tak jak myslíš, ale nechci aby se trápila kvůli takovému kreténovi, jako jsi ty" prsknu směrem k tomu. Zavrtí posměšně hlavou a falešně se zasměje. 

,,Neměl bych spíš jí tohle říkat já a navíc o tobě? To kvůli tobě se několikrát nabrečela" znovu se ušklíbne. ,,Nehraj si na jejího záchranáře, když jsi jeden z těch, kvůli kterým to tu nesnáší a nehodlá sem podruhé jet."

Tak strašně rád bych mu řekl to, co mi ona řekla v té chatce dneska v noci. Jenže nemůžu a navíc si uvědomuji, že má nejspíše z části pravdu..Na to, že jí je šestnáct jsem se asi vždycky nechoval nejlíp. Jenže to ona taky ne. Začínám si znovu uvědomovat rozdíly mezi námi, jak věkové, tak celkové, hlavně ohledně chování. Cítím se docela hloupě, když jsem si myslel, že by jsme si mohli rozumět. Co když se stejně rozhádáme, ještě než tábor skončí?

Pak už ji nikdy neuvidím.

,,To ti řekla ta tvoje "nová" známost?" snažím se obejít to co mi řekl.

,,Jo, na Vicky ji záleží a právě proto jsme jí to neřekli.. navíc" Alan se zastaví, jako by si uvědomil, že už dál nemůže nic říct, natož mě. Jenže já jsem od přírody zvědavý. 

,,Navíc co?" zeptám se. Vidím na něm, jak váhá. Úplně stejně se to dá poznat i na Vicky.

,,Nechceme to nikomu říkat, protože je to jen prázdninový úlet. Vím že nám ten vztah prostě přes ten rok nevydrží. Vztahy na dálku jsou na hovno a my se s tím snažíme nějak smířit. Víš sám že se sem děti sjíždějí snad ze všech prdelí světa. My jsme s Kate od sebe strašně daleko a víme, že by to nefungovalo. Mě čeká vysoká a jí příprava na maturitu." Vypadá zklíčeně, asi mu na tom pořád záleží. 

,,Takže to nechcete rozkřičet do světa, protože by to bylo příští rok divný?" na to mi kývne. ,,Tak proč teda to ví Louis?" nechápu a on se zamračí. 

,,Nevím o tom, že to ví. Pokud vím, já ani Kate jsme mu to neříkali. Jak jsi na to sakra vůbec přišel?" nechápe a mračí se, už ne tolik jako předtím, ale pořád je to na něm jasně vidět. Musí být nervózní, že to vím zrovna já.

,,Dneska u oběda byl smutný a takový zamyšlený..pak mi Vicky řekla o vás dvou, tak jsem si mysle že byl kvůli vám dvěma" vysvětluji. 

,,To je kravina kurva, my to nikomu neřekli a ty jsi to, pokud nelžeš, ještě ani nevěděl. Takže buď mu to někdo řekl, nebo ... to bylo kvůli něčemu jinému" pokrčí rameny.  Zamračím se. 

,,Moment, on ji opravdu chtěl? Myslel jsem, že to je jedna z těch, ehm, chvilkových. Nevěděl jsem, že to s ní myslel vážně" zvedne ke mě hlavu a ušklíbne se.

,,Ty jsi byl asi hodně mimo co? Ví snad všichni, i zbytek vedoucích se o tom bavili několikrát při snídani" zní jízlivě. Nedivím se mu. Asi jsem nebyl poslední dobou přímo ukázkový kámoš. 

,,Promluvím s ním" řeknu si spíš sám pro sebe. 

,,To by jsi měl" potvrdí mi to. ,,Ale pokud o nás neví, tak mu nic neříkej. Vlastně nikomu. Rozumíš?" Teď, když tady stojím v noci mi dochází, jaká je mi vlastně zima. Jsem naboso jen v tričku a teplácích, navíc se na mě podepisuje nedostatek spánku. Zívnu a přikývnu. 

,,Dobře, ale dělám to jenom kvůli Kate. Je to super holka, jen nevím co vidí na takovým kokotovi, jako jsi ty" neodpustím si poznámku. Zasměje se, tentokrát více uvolněně. 

,,Nebo zmrde, vím že by jsi toho ke mě nebyl schopný, když máš city jako kus ledu" oplatí mi to. protočím očima a otočím se k němu zády. ,,Použijte ochranu, poslední chatka je volná" dodám ještě. 

,,Debile" ozve se mi za zády pobaveně. Zkontroluji, že všichni tiše oddechují a modlím se, aby náš tichý rozhovor nikdo neslyšel. Po tmě dojdu k posteli a zalezu si pod deku. Nemůžu z hlavy dostat Alanovo důvod tajnůstkářství. 

Já se Sony jsme spolu taky teď skoro nebyli, ani nikdy moc předtím. Ale vždycky nám to klapalo. Tak proč ne poslední dobou? To mě přivede k tomu, jestli se s ní chci skutečně rozejít a mám zase na půl hodiny o myšlenky postaráno. 
_________________________

VŮBEC NIC SE NEDĚLO, JÁ VÍM :D 

Ale chtěla jsem vás dostat víc do Harryho hlavy a víc vám nasvítit jednu ze zápletek, která se s námi potáhne i do druhého dílu tohohle příběhu. Ale pšt, víc vám prozrazovat nesmím :-)

Navíc počítejte s tím, že tento díl se docela rychle blíží ke konci. Takže si užívejte díly jak jen to půjde :-D 

Mám vás ráda, mějte se krásně, prázdniny utíkají až moc rychle :-( 

Colette.

PS: DĚKUJU ZA 200K !! ♥