Afraid! - never /h.s.

-Třináct-

Nepočítejte s pravidelným přidáváním,protože to,co jsem psala pořád platí!

___

Klasická diskotéka to opravdu nebyla ,spíše naopak. Lidí tu bylo vcelku dostatek a skoro všichni i tancovali. Malý ,do věku dvanácti let už jsou pryč ,protože to měli jen do osmi a ve věku do čtrnácti do devíti. Ti už jsou taky fuč ,přeci jenom je půl devátý.

Skoro vše je vyklizené a dané ke stěnám tak ,aby byla taneční plocha co největší. Taky že to bylo dobré ,protože si až teď uvědomuji ,jak je dolní hala Hnízda veliká. Světla byla ztlumena a zaměřena na malou disco kouli, uprostřed houpajíc se uprostřed stropu. Atmosféru to ale mělo vcelku v dobrou. Hudba mě mile překvapila ,nebyla sice tak nahlas ,ani nedunila ,ale byla moderní a byla dobře slyšet. Bylo to lepší ,než jsem čekala.

,,Wau ,tak ty máš chobotničku a já rybu" vezme mě z nenadání Zayn za ruku a ukáže na moje zápěstí ,kam mi u vchodu natiskl Orel malou chobotničku. ,,Nechápu ,proč to nedají všem stejný" prohodí a jde někam do rohu ,kde je přistaven velký stůl. Když se vrátí ,drží v každé ruce jednu skleničku s nápojem.

,,To je nealkoholický?" ohrnu lehce ret a přičichnu k tomu. Je to jen cola.

,,No ,zatím jo" lišácky se usměje a vezme mě za ruku ,tentokrát mě však táhne sebou. Jdeme do nějakých dveří na jedný straně ,hned co vstoupíme je Zayn zavře. Skoro nikdo si nás nevšiml ,i když není hudba tak hlasitá. Vevnitř je tma ,nevidím ani milimetr před sebe. Není to moc dobrý pocit ,hlavně když mě Zayn pustil.

Najednou se ale rozsvítí ,takže místnost polije světlo. Jsme v nějaké pracovně ,kde je stůl ,židle i ostatní nábytek v tmavých barvách. ,,Kde to jsme a co tu děláme?" otočím se na Zayna ,který stojí za mnou ,kde se nachází i zhasínač světla.

,,No" řekne a předejde mě ,,dejme tomu ,že se rád napiju něčeho lepšího" přejde k jedné výloze ,,tak mi k tomu i Orel rád pomůže" otevře bar a pomalu z něj vyndá flašku vodky. Vezme si ode mě kelímek s colou a položí ho na stůl vedle svého kelímku. Do obou pak přileje dobrou dávku vodky a vrátí mi ten můj.

,,Pane jo ,to není vůbec špatný" zkonstatuji a kelímek si od něj vezmu. Dám si ho k ústům a jednou si loknu. Pozoruji při tom ,jak jí Zayn vrací na své místo přesně do té polohy ,jak ji odtud bral. Jak mazané.

,,Že ano" uculí se a vezme svůj kelímek ,,ale teď od tuď vypadneme ,ať nás někdo nechytne. Byl by z toho malér jako kráva" ušklíbne se. Oba dva rychle opouštíme místnost.

***

,,Co vlastně jsi?" zeptám se Zayn ,když má ruce na mých bocích. Vyzval mě zrovna na jeden z ploužáků.

,,Jak jako ,co jsem?" nakrčí obočí.,,Jsem člověk ,Zayn ,těší mě" Lehce ho šťóuchnu do ramene.

,,Ne tak to nemyslím" ujasním ,,spíše jsem myslela kdo doopravdy jsi" kouknu mu do očí ,,tady na táboře tě vidím jako drsňáka a lamače srdcí" Zayn se uchechtne a já s ním. ,,Ale přeci jenom máš nějaký vize ,přání a tak dál."

,,No ,mám rád holky a drsňák jsem" pokrčí rameny ,,rád jezdím sem ,Kolorádo je můj druhý domov ,jinak studuju uměleckou ,což by do mě asi nikdo neřekl" pro změnu vyvalím oči já ,,a tak no.." ukončí své malé vyprávění. Z nějakého důvodu mě to zklame ,čekala jsem víc.

,,Aha" zamumlám ,,jen nechápu ,jak ti tak může záležet na pár chatkách s lesem ,rybníkem a polem" kouknu mu do tváře. Protočí se smíchem oči.

,,Vicky ,ty jsi opravdu městský typ ,že ano?" kývnu ,,tady jde ale o víc" jeho výraz zvážní.

,,O co tedy?" vyzvídám ,ztracena v jeho oříškových očích.