Afraid! - never /h.s.

-Dvacet čtyři-

Asi je to divné,ale já si vůbec neuvědomuji,co je u nich za den. Buď to spočítám,nebo prostě domyslím. Ale týden už tak přibližně musí mít za sebou,protože je zítra čeká veliký táborák. Ale to je jen taková malá informace..užijte si díl:)
_____
Seděli jsme vedle sebe mlčky a pohled upírali na oblohu nad námi. Bylo nádherně jasno ,takže jsme měli neuvěřitelně krásný výhled nad oblohu nad námi. Miliony hvězd se nám třpytilo nad hlavou a my si užívali tu chvíli. Hlasité cvrčky ,vítr cuchající mé dlouhé vlasy a přítomnost toho druhého. Beze slov ,jen my dva. Bylo to opravdu zvláštní ,ale příjemné najednou. Opravdu si to užívám ,protože se to už nemusí opakovat. A to je teď opravdu hodně pravděpodobné. 

ucítím na sobě Harryho pohled a tak také sklopím pohled od hvězd nad námi. Koukáme se na sebe a mlčíme ,tak jako do teď. Jen je to trochu napjatější a takové to očekávající ticho. ,,Mám nutkání tě políbit jen proto ,že můžu" zašeptá. Zachvěji se. 

,,Tak to udělej" zamumlám a skenuji jeho obličej. Jeho ostré rysy ,plné rty a zářící oči. 

,,Nemůžu a ty to víš ,i kdyby sebevíc chtěl" odpoví mi ,pohledem zapíchlým v mým obličeji. ,,Nemůžu už jen kvůli Sony a kvůli tobě" pokračuje. Svraštím obočí a lehce nakloním hlavu na stranu. Rukama se opírám o zem za mnou a posečená tráva mě píchá do dlaní. 

,,Nevím proč ,ale přijde mi ,že v tom ty sám nemáš jasno" řeknu klidným ,vyváženým hlasem. Znovu zakloním hlavu a kouknu na hvězdy ,vím že na mě hledí ,čekajíc pokračování. V duchu se ušklíbnu. ,,Myslím si ,že to ani sám nevíš ,co vlastně cítíš. Chceš mě líbat ,ale chceš být věrný ,což si vlastně nikdy nebyl. Chceš si asi totiž hrát na něco víc ,než jsi" znovu se na něj podívám. Je vidět ,že ho má slova překvapila. ,,Myslím ,že se snažíš oklamat sám sebe." 

,,No ,sice nevím jak jsi na to přišla ,ale možná máš pravdu" pousměje se. I v té tmě vidím jeho hluboké ďolíčky ,vytvářející se v přítomnosti jeho rošťáckého úsměvu. ,,Ono je to ale těžké víš" úsměv nahradí zase jeho kamenná maska ,,tak nějak vím ,že je pro mě Sony dobrá ,že mě dělá lepším a že mi pomůže nedostat se do stejných sraček ,jako dřív." Utrhne stéblo trávy ,kterému se povedlo vyhnout sekačce a vloží si ho mezi zuby. V hlavě se mi vybaví krabička cigaret ,pečlivě schovaná v naší chatce.

,,Jak můžeš vědět ,že ona je jediná holka ,která tě dokáže držet dál od těch sraček?" položím otázku ,rovnou a dobře mířenou rovnou do jeho mysli ,kde si chvíli pobude ,protože na odpověď musím čekat déle. Kouše zamyšleně stéblo a kouká před sebe. Nakonec hluboce vydechne a natočí hlavu na mě. 

,,Protože..sakra Victorie ,nechci tohle tady teď řešit. Ne tady ,ne teď a hlavně ne s tebou" vyjede po mě ,až sebou cuknu. vytáhne si z pusy trávu a podá mi ji jako by to byla cigareta. Beze slov ji přijmu. ,,Nechci si tím kazit ten čas co jsme spolu" vysvětlí jeho předešlá slova. Nekomentuji to. ,,Nevím ,co to se mnou děláš" zavrčí a z nenadání se ke mě po kolenou doplazí a políbí. Je to překvapení ,stéblo mi z pusy vypadne a skoro ztratím v sedu svojí rovnováhu. Jeho pevné ruce mi však dodají stabilitu. ,,Tohle kurva nejde" odtáhne se a vstane. 

,,Co zase nejde?" vyhrknu. ,,Udělala jsem něco špatně?" vím že jsem nic neudělal ,ale potřebuji odpověď. Neodpovídá ,tak taky vstávám a jdu za ním. ,,Sakra Harry tak proč tohle děláš? Proč mi motáš hlavu když máš přítelkyni?" můj hlas je hlasitý. Přiznám to ,že mi motá hlavu. Svých slov lituji vzápětí ,když se na mě s trhnutím otáčí. 

,,Victorie já ti-" 

,,Ne ,měl jsi pravdu. Budeme se od sebe držet dál tak jak jsi navrhl před tím a opravdu to dodržíme oba dva" hlas se mi třese jak se zimy ,tak z náhlého vzteku. ,,Je chyba tyhle výlety ,ty nákupy..tohle všechno kamarádíčkování. Prostě mě přestaneš zvát a já to přestanu příjmat. Jsi starší a máš holku. Rozumíš?" Nastane ticho. Doslova hrobové ticho ve kterém slyším i své myšlenky.