I hate you, but...

30. Kapitola

„Jungkookie já tě mám rád, jen-" „Vím Tae, máš mě rád, jen ne tím způsobem jako si představuju. Je to dobrý, chápu to. Nikdo by nemohl milovat někoho, jako jsem já." usmál jsem se a vzdálil se od něho. „Jungkookie-" „Ne Tae nic mi neříkej. Musím se vrátit." zašeptal jsem a utekl jsem od tamtud.

Šel jsem do jídelny, kde jsem si nechal věci. Ostatní kluci pořád seděli u stolu a o něčem se bavili. Teda až na Yoongiho, který se přehraboval v jídle. Bylo vidět, že tu nechce být, ale víc než to nechtěl, někde sedět sám a tu měl alespoň Jimina a Jina. Pořád jsem si nebyl jistý, jak to vlastně ti tři mají. Yoongi očividně dřív miloval Joona, ale dal to do kupy s Jinem. A teď byl s Jinem nebo se s ním fakt rozešel? A co Jin a Joon? Popravdě nevypadalo to, že by někdo z těch tří byl spolu. Spíš mi přišli, že jsou od sebe vzdálenější než kdy dřív, a to mě dělalo smutným.

Jin a Yoongi spolu byli skoro vždy. Sice jsem tu jen něco přes tři měsíce, ale poznal jsem, jak si ti dva jsou blízcí. A hlavně jsem oba měl příšerně rád. Jin se o mě neustále staral, uznávám, že být to asi někdo jiný, tak mi to vadí, ale u něj se mi to líbilo. A Yoongi? I když si hraje na to, že ho nezajímáme, má nás rád. To cítím.

Potichu jsem se k nim posadil a všechna pozornost u stolu padla ke mně. „Dneska jste to měli nějak rychle." podotkl Hoseok a já se zamračil. Každý z kluků pochopil, jak to mezi sebou s Taem máme. No, že to pochopili, neznamená, že s tím souhlasí. Jimin byl naštvaný na Taeho a pořád blábolil o tom, že mě jen využívá.

Hoseok byl naštvaný na nás oba, že se chováme jak děcka a ostatní i když se to snažili nedat znát, tak trochu tím naším vztahem opovrhovali. Ne proto, že bychom byli kluci, ale protože ne jednou nás někde slyšeli a to, že jsme se Tae a já potom všem vzdálili, jim prostě nepřišlo dobré. Myslím si, že kluci nakonec poznali, že nás ten vztah jen ničí, ale nedokázali nám to rozmluvit.

„Nemůžete nás prostě nechat tak? Co vám je do našeho vztahu, i kdybychom si to tady rozdávali na stole přede všemi, mělo by vám to být jedno." zabručel jsem a kluci na mě vyvalili oči. Jin se trochu začervenal a sklopil hlavu. Bože tenhle hyung, proč je v takových to situacích tak stydlivý?

„Je mi kruci jedno, kde a kdy šukáte, ale nelíbí se mi jak!" zvedl trochu hlas Hoseok, ale ne tak aby nás slyšeli i ostatní lidi v jídelně. „Takže mi chceš říct, že bychom měli šukat podle nějakých pravidel? Tak mě ty a Jimin poučte. Počkat, počkat, ale vy jste spolu ještě vlastně nespali, takže mě asi moc nepoučíte." po tomhle všichni zůstali v naprostém tichu a já věděl, že jsem to přehnal. Nechtěl jsem být na něj zlý a už vůbec ne do toho zatahovat Jimina, ale nechci, aby se hrabali v mém vztahu s Taem.

„Nemluvil jsem o pravidlech. Mluvil jsem o tom, jak se k sobě chováte. Když to přece nemůže přinést žádné uspokojení." Hoseok se nakonec odvážil promluvit, ale už se mi nedokázal podívat do očí. „Ale ano hyung může. Sex s Taehyungem je opravdu dobrý, ať se děje cokoliv." to co jsem řekl, byla lež, ale nechtěl jsem jim vykládat o tom, jak chci, aby mě Tae měl rád, a ne mě pořád jen šukal.

„Takže ho prostě nemáš rád? Chceš mi říct, že potom všem po něm chceš pořád jen sex? Nechceš i něco jiného?" Hoseok mi tímhle zasadil pořádnou ránu. Že nechci, aby mě Tae měl rád? Nikdo ani netuší, jak moc si to přeju.

Než jsem stihl pořádně zareagovat, cítil jsem, jak mi z očí stékají slzy. Jin, který seděl vedle mě, zalapal po dechu a chtěl mě obejmout, to jsem mu však nedovolil. Rychle jsem si setřel slzy a nadechl se. „Neříkám, že chci jenom to. Ale Tae mě prostě rád nemá a mít nebude. Tak co do toho, že jsem se do něj nejspíš pomalu zamiloval." zašeptal jsem a všichni u stolu na mě vrhli soucitný pohled, teda až na Jimina, který vypadal, že si půjde s Taehyungem něco vyřídit.

Nevím, proč jsem řekl, co vlastně k Taehyungovi cítím, ale už se stalo. „Myslíš, že tě nemá rád? Tak proč by pro tebe to všechno asi dělal?" Hoseok na mě vrhl nesouhlasný pohled. „Možná jsem mu přišel až moc ubohý, tak mi začal pomáh-" než jsem stihl větu dokončit, někdo mě za rukáv vytáhl do stoje a otočil mě k němu.

Vyděšeně jsem zalapal po dechu a Tae na mě koukal s hněvem v očích. Co jsem řekl tak špatného? Jak dlouho tu vlastně stál? A proč když je naštvanej mám příšernou chuť ho políbit a zkusit, jestli by se tak neuklidnil?

Taeho oči mě pořád propalovaly a já se začínal bát, co se vlastně stane. „T-tae?" víc jsem říct nedokázal. Byl jsem děsně nervózní z jeho pohledu a to, že ani nevím, co všechno slyšel, mi nepomáhalo. Co když je naštvaný právě proto, že slyšel, že jsem se do něj už nejspíš zamiloval?

„Jeon Jungkooku, jak si jen mohl?" jak jsem mohl co? Jak jsem se do tebe mohl zamilovat? To se ti opravdu tahle představa tak hnusí Tae?    

××××××

Tak konec je blíž a blíž. A kluci si to pořád nevyřešili. Jak to asi nakonec dopadne?

Moc vám lidi děkuju za komentáře a vote u minulého dílu a doufám, že se vám tenhle díl líbil a zanecháte komentář a vote