I hate you, but...

8. Kapitola

Pohled Hoseoka:
Bylo nedělní odpoledne a já se k smrti nudil. Tae a Joon někam vyrazili už brzy ráno, a jelikož jsem nebyl ochotný brzy vstát, tak mě tu prostě nechali. Chvíli jsem se převaloval, až mě napadlo si jít zkontrolovat schránku. Ano vím, že v neděli pošta nechodí, ale celý týden jsem si na to nevzpomněl. Vlastně jindy, než v neděli pro poštu nechodím.

Vyšel jsem na chodbu a zašel ke schránkám, které byly kousek od našeho bytu. Odemkl jsem a ve schránce nebylo nic jiného než zbytečné letáky. Zmačkal jsem je a hodil do koše na chodbě. Vracel jsem se k mým dveřím, když jsem slyšel, jak někdo schází schody. Otočil jsem se a uviděl malého roztomilého Jimina. Usmál jsem se a opřel se vedle mých dveří a sledoval ho.

Seběhl schody a otevřel schránku. Vytáhl z ní pár letáků, které, stejně jako ty moje, skončili v koši, ale kromě nich mu v ruce zůstalo pár dopisů. Zamyšleně do nich hleděl a vydal se ke schodišti. „Ahoj Jimine." pozdravil jsem ho a on ke mně zvedl pohled. Když mu došlo, kdo na něj volal, jeho výraz se změnil v naštvaný. „Co chceš Hoseoku?" jako vždy ke mně promluvil naštvaným hlasem.

„Ale no tak Jimine, co jsem ti tak hroznýho udělal, aby ses ke mně takhle choval?" zeptal jsem se a on se ironicky zasmál. „Ke každé holce, které se líbíš, se chováš jak naprostý kretén. Vlastně si myslím, že ty holky nepovažuješ za nic jiného než za děvky." probodl mě pohledem a já se zarazil. Nikdy jsem ty holky nebral, jako děvky. Dělám jen to, co chtějí. Teda ne ve všem, nikdy jsem s žádnou nic neměl, maximálně jsem jim věnoval polibek, jako cenu útěchy.

„V tom případě Jimine, budeš dnes mojí děvkou?" ušklíbl jsem se a Jimin ke mně přišel blíž. „To si myslíš, že bych klesl tak hluboko? Řekni si radši Taehyungovi, ten se pro tebe nohy roztáhne určitě kdykoliv, kdy si o to požádáš." propaloval mě pohledem a já nevěřil, že tyhle slova vycházejí z toho roztomilého stvoření. A proč do toho ksakru zatahuje Taeho? Chytl jsem ho za ruku a přirazil na zeď. Rukou jsem praštil vedle jeho hlavy a pozoroval ho. Jeho pohled směřoval někam do země a na jeho lících se objevila světloučká růžová.

„S Taem nic nemám, tak ho sem netahej." druhou rukou jsem mu otočil obličej, tak aby mi koukal do očí. „Nemusíš nic předstírat, viděl jsem vás." upřeně mi koukal do očí a o tomhle byl přesvědčený. „Nevím, co jsi viděl Jimine, ale já s ním opravdu nic nemám. Bylo by to nechutný, je to dobrý kámoš, ale já mám zájem o někoho jiného." „Do prdele vím, co jsem viděl. Ty." prst mi naštvaně zabořil do hrudi. „Taehyung. Postel. A líbali jste se!" znechuceně mě bouchl do hrudi. 

„Chyba!" vykřikl jsem a Jimin překvapeně zamrkal. „Vím, co máš na mysli. Bylo to, když ještě bydlel s tebou. Ano byl jsem s ním v posteli, ale nelíbali jsme se. Tae byl přesvědčený, že se do mě zamiloval a jelikož mi na něm záleží, dal jsem mu pusu. A bylo to.. bylo to.. nepříjemný. A to pro obě strany." vůbec nechápu, proč mu to tady vysvětluji, ale nechtěl jsem, aby si myslel, že já a Tae. Prokrista to je příšerná představa.

Jimin si skousl ret a koukal mi do očí. „Takže Jimine, když už jsme si to vyjasnili, budeš tedy mojí ehm.. děvkou?" olízl jsem si rty a on protočil očima. „Je mi jedno s kým co děláš, ale se mnou to nebude." zamumlal a zase se pohledem věnoval zemi. Zavrtěl jsem hlavou, trochu se sklonil a políbil ho. Jeho rty byly sladké, přesně jak jsem si od našeho prvního setkání představoval.

Jimin celý ztuhl a neměl se k odpovědi. Vzal jsem mu z ruky dopisy a hodil je na zem. Obmotal jsem si jeho ruce kolem krku a svoje kolem jeho pasu. Přejel jsem mu jazykem po spodním rtu a on konečně začínal odpovídat mému polibku. Přesně na tohle jsem čekal Mine. Jednou rukou jsem nahmatal kliku a otevřel dveře. Vzal jsem ho do náručí. On přerušil polibek, ale stále měl svoje ruce kolem mého krku. „Okamžitě mě dej dolů ty blbče." vztekal se Jimin.