I hate you, but...

24. Kapitola 2/2

Sedl jsem si za něj a ruce obtočil kolem jeho trupu. Taehyung na to nijak nereagoval, a tak jsem se přiblížil k jeho krku a začal ho tam líbat. Vsál jsem jeho sametovou kůži a Tae zasténal. Možná jsem ho chtěl utěšit, ale taky jsem mu chtěl vrátit ten cucák z minula.

Když jsem si myslel, že by tam moje značka už měla zůstat, odtáhl jsem se. „Tae možná jsi to trochu přehnal. A nebudu ti říkat, že mě nebolelo celé tělo, protože to byla kurevská bolest další ráno, ale je to dobrý. Nechci, aby ses mi omlouval. A jestli jsme si to vyjasnili tak se sakra vraťme, tam kde jsme byli, protože samo se to neudělá." zašeptal jsem mu do ucha a on se zasmál.

„Tady je někdo den ode dne úchylnější." zavrněl Tae a já se usmál. Když už riskuji, že na to někdo přijde a že se to dostane k Minkimu, tak ať to stojí za to. Otočil se na mě a já ho políbil. Všechnu tu touhu, co jsem teď pociťoval, jsem vložil do polibku. Tae mi zajel pod boxerky a tázavě se na mě podíval.

„Takže to bude v pořádku? Už to nebude tolik bolet?" starost se mu odrážela v očích a já zasténal. „Jsem v pohodě, a i kdyby ne, na bolest jsem si už zvykl, tak se přestaň starat a kurva už mě ošukej." Tae vyvalil oči a skousl si ret. Asi nečekal, že bych mu tohle vůbec kdy řekl. Vlastně ani já jsem to nečekal, ale byl jsem frustrovaný z toho, jak pořád přestával.

Za chvíli už moje boxerky byly na zemi vedle mé postele. „Asi nemáš lubrikant?" zeptal se Tae a já zavrtěl hlavou. Tae si naslinil prsty a přiložil je k mému vstupu. Pak jsem cítil, jak jeden jeho prst do mě vstoupil a já slastně a trochu i vítězně zasténal. „Prosím víc Tae." dál jsem sténal a Tae přidal i druhý prst. Začalo to být trochu nepříjemné, ale hned jsem si přivykl. Po chvíli přišel i třetí prst. Tae druhou rukou zpracovával mé přirození a zároveň mě i líbal. Tohle mi přišlo jako sedmé nebe.

„Ach.. Taehyungu!" vykřikl jsem, když trefil mé citlivé místečko. Tae vytáhl prsty ven a já nespokojeně zakňoural. „Prosím, dělej..." zaprosil jsem a on se usmál. „Co přesně máš na mysli?" zeptal se, jak největší idiot a já myslel, že ho praštím. „Ty víš, co myslím." zavrčel jsem a Tae zavrtěl hlavou. „Ne nevím, musíš být přesný." ve tváři měl zas ten sexy úšklebek a já se jen tak, tak držel, abych ho fakt nepraštil.

Obmotal jsem nohy kolem jeho pasu a přitiskl si ho k sobě, co nejblíže to šlo. „Chci tu věc pod tím blbým oblečením ve mně!" zavrčel jsem a Tae přikývl. Trochu si stáhl kalhoty, ale trenky nechal netknuté. Víc se mi přitiskl rozkrokem na zadeček a já znovu zasténal. „Tohle je to, co chceš?" cítil jsem, jak je velký a tvrdý. Tae se zavrtěl a já zvrátil hlavu dozadu. Obě Taeho ruce se přesunuly k boxerkám, ale než je stihl sundat, oba jsme uslyšeli prásknout hlavní dveře.

„Kurva!" zamumlal Tae a nasadil si zpátky kalhoty a po mně hodil mé trenýrky. Rychle jsem si je natáhl a než se otevřely dveře od pokoje, stihl jsem si přikrýt spodní část těla. Když Jimin vešel do pokoje Tae už stál na nohou a já měl sto chutí Jiminovi něco udělat. „Ahoj..." řekl opatrně Jimin a já si prohrábl vlasy. „Neboj, už půjdu. Jen na něj dávej pozor, včera toho vypil víc, než snese a bolí ho hlava." hlava nebylo to, co mě neskutečně bolelo Taehyungu.

„Uvidíme se zítra ve škole Jungkookie." mrkl na mě Tae a začal odcházet. To mě tu opravdu nechá celého roztouženého a bolavého? „Nemáš horečku Kookie? Jsi celý červený." zeptal se Jimin a dal mi ruku na čelo. Tae se potichu uchechtl a odešel. To mu nedaruju. Strhl jsem ze sebe Jiminovu ruku. „Jsem v pohodě hyung." zvedl jsem se a šel do koupelny, si pomoct od té bolavé věci.

Když jsem vyšel z koupelny Jimin seděl u stolu a vypadal lehce mimo. Teď když jsem se uklidnil, se mi vrátil zpátky strach, že mě Jimin opustí nebo mnou bude opovrhovat. Jimin se zvedl a přišel ke mně. „Kookie k tomu včerejšku." a je to tady, pevně jsem sevřel oči, jako bych měl dostat facku. Jiminova ruka pohladila mou tvář a já překvapeně otevřel oči.

Jimin měl v očích slzy a já nechápal co se děje. „Je mi tolik líto, že jsem si toho nevšiml. Ale nikdy to znovu nedopustím Kookie. Přísahám, že ti nikdo neublíží, i kdyby mě to mělo stát cokoliv." Jimin mě objal a zabořil mi hlavu do ramene. „Prosím Kookie, říkej mi vše, co se stane. I když jsou to asi dva měsíce, mám tě strašně rád. Ať se stane cokoliv, jsem tu Kookie. Prosím spoléhej se na mě." víc mě sevřel a já mu ruce dal na záda.

„Hyung-" hlas se mi zadrhl, a tak jsem se zhluboka nadechl, abych mohl pokračovat. „Hyung, já se ti nehnusím?" zašeptal jsem. Bál jsem se, že nakonec budu. „Kookie co to říkáš? Jak bys mohl? Miluju tě jako svého malého brášku. Nikdy bych.. Jak sis to mohl myslet?" smutně se na mě usmál a pohladil mě po tváři.

V žaludku se mi objevil hřejivý pocit. Mladší bráška? Má mě rád? Jsem pro něj důležitý? Chce mě chránit? Najednou jsem byl tolik šťastný, že jsem se mu znovu vrhl kolem krku a nehodlal ho pustit. „Ani nevíš, jak jsem šťastný hyung. Tolik to pro mě znamená." víc jsem si ho k sobě přitáhl. „Jestli to pro tebe znamená tolik a pokaždé když ti to řeknu, mě budeš takhle objímat. Tak ti to mám v plánu říkat každý den." zasmál se Jimin a já se neubránil jednomu z nejšťastnějších úsměvů.

××××××

Tak, tak? Co říkáte? XD Jimin a Kook jsou zase 'nerozlučná dvojka' Tae a Kook se k sobě čím dál více přibližují XD Opravdu jsem na ně až moc hodná XD

Doufám, že se díl líbil a že zanecháte vote případně komentář a mmoc děkuji za ty minulé xD