Mafia Princess

33. Kapitola

Nejednou se ve mě začala hromadit všechna zlost, cítila jsem, jak se mi vaří krev v žilách. A je zle!! Podívala jsem se znovu na svou matku, která byla psychicky na dně a pomalu se tam hroutila. Nikdy bych neřekla, že budu stát při své matce. Vždy jsem měla raději otce, ale teď bych byla raději, kdyby můj otec nebyl.

Naštvaně jsem si olízla své suché rty a vystartovala z ložnice. Odhrnula jsem si z cesty Daniela, který na mě nechápavě zíral, ale to bylo teď vedlejší. Namířila jsem si to do bratrova pokoje. Otevřela jsem dveře a bylo mě jedno, že ti dva pokračovali v tom z čeho jsem je vyrušila před chvílí.

,,Ty jsi se snad pomátla?" vyjel na mě můj bratr. Jenže mě to bylo totálně u prdele. Aspoň že ho napadlo se přikryt. Nepotřebovala bych ji vidět až do kuchyně .

,,Ne, nepomátla. A nerada vás ruším." pronesla jsem skrz zuby. ,,Ale tebe zrovna potřebuji, můžete si to dokončit někdy jindy." falešně jsem se na ně usmála. Chudák holčina, vyjukaně se na mě dívala a celá byla rudá.

,,Tak nám dej chvilku." opatrně mě naznačil, abych vypadla z pokoje. Jen jsem přikývla, nechám je aspoň se obléknout. Vyšla jsem z jeho pokoje a až po chvíli jsem si uvědomila, že to byla dost trapná situace.

Daniel stál kousek ode mě, opřený o stěnu jak největší drsňák. Musela jsem se pousmát, celkem mu to seklo. Zvědavě nadzvedl obočí a asi čekal, že mu všechno vyslepičím. Jenže to já v plánu vůbec neměla.

Během chvilky z pokoje vyšel bratr se slečnou a drželi se za ručičky, jak romantické. Musela jsem obrátit oči, jelikož jinak bych to ani nebyla já.

,,O vašem vztahu si promluvíme později. A taky se s tebou ráda později poznám." mile jsem se usmála na holčinu, která hned zrudla. Vůbec se ji nedivím, ale tak co už. ,,A omlouvám se." dodala jsem po chvíli.

,,V pohodě." zašeptala. Vím, že to v pohodě není, a že t říká ze slušnosti. Je to jasný opak mě, je taková tichá a plachá, taková roztomilá.

,,Leo, potřebuji s tebou mluvit o samotě." naznačila jsem mu. Poznala jsem, že tu chudinku holku nechce nechat samotnou a ta holka tu asi moc sama být nechce.

,,Daniel se o ni tu chvilku postará." vyhrkla jsem a rychle chytla Lea a táhla ho za sebou. Nemám tu na to celý den, takže se tu nehodlám zdržovat kravinami. Zatáhla jsem ho k sobě do pokoje a zavřela za námi dveře.

,,Ty víš o tom, co se stalo?" naznačila jsem opatrně a poznala jsem, že Leo hned pochopil. Asi ne všichni sportovci jsou debilové.

,,Já to nedokážu pochopit. Dokázala bych pochopit, že si zašukal s jinou, ale děcko. To už přehnal." cítila jsem v sobě zase tu zlost. Leo mě jen sledoval a čekal, co se bude dít.

,,A co s tím chceš dělat?" pokrčil rameny. Mu je to snad jedno?!

,,Pěkně za ním poletím a vyříkám si to s ním." v hlavě se mě rodil skvělý plán.

,,A jak to chceš udělat?" skoro se mi vysmíval do obličeje. ,,A myslím si, že to není dobrý nápad." dodal trošku potichu, ale já to slyšela.

,,Vedu mafii, mám lidi, co mi ho najdou." řekla jsem až moc sobecky. Tak moc sobecká ani nejsem, i když trochu jo, přiznávám. ,,A jsem jeho dcera, takže přece můžu navštívit svého tatínka." tato věta ironií přímo přetékala.

,,Jak chceš." pokrčil rameny a snažil se mi naznačit, že s tím nechce mít nic společného. Ach ti chlapi, snaží se být hodní, ale všichni jsou to stejní hajzlové.

Snad se Vám tato kapitola líbila. Začínají konečně prázdniny, tak snad si najdu více času na psaní.
Jak si myslíte, že to bude pokračovat dál? Pište mi Vaše nápady, ráda se pokochám Vaší představivostí.
Vaše DennySka :*