Březové údolí (#1 Březové údolí)

Kapitola 3

Z oblohy padaly provazce deště. Každou chvíli celý pokoj ozářil záblesk. Lady Cecily seděla u svého kosmetického stolku. Svíčka už dávno dohořela. Myslela na svého muže, který musel znenadání odjet do Londýna. Myslel i on na ni?

Lady Cecily uslyšela kroky. Otočila se, ale ve tmě nikoho neviděla.

„Je tam někdo?" zeptala se. Nikdo jí neodpověděl. Podívala se znovu do zrcadla.

Její obličej už byl sešlý léty a pod jejíma očima svítily modré kruhy. Něco se za ní pohnulo. Chtěla se otočit. Poté ucítila ruce okolo...

„Maddy? Jsi tam?" Madelyn zuřivě praštila do stolu. Ona to snad nikdy nedopíše!

„Maddy! Otevři!" ozvala se znovu její starší sestra. Maddy vstala a odemkla.

„Doufám, že je to něco zajímavého," řekla aniž by se na Beatrici podívala. Ta vběhla do pokoje a svalila se na postel.

Teprve teď si všimla, v jakém stavu její sestra je. Měla na sobě oblečení na věn. Modrý kabát se stříbrnými knoflíčky a vínový klobouk s látkovými květy. Mnohem důležitější ale bylo, že se její ramena třásla ve vzlycích.

„Co se stalo?" zeptala se. Položila Beatrici ruku na rameno. Hnědovláska zvedla obličej. Po tvářích jí tekly slzy a měla červené oči. Zavrtěla hlavou.

„Takže jsi mě vyrušila uprostřed vraždy jen proto, abys mi zamokřila povlečení?" Maddy se snažila znít naštvaně.

„Ne..já...jsem..," vzlykala Beatrice dál.

„Uklidni se. Zhluboka se nadechni a řekni mi co se stalo." Beatrice se nadechla a řekla:

„Já jsem nevěděla kam jít." Poté znovu propukla v pláč.

„To jsi mi toho tedy řekla."

„Promiň... Já jen... Thomas...;" vysoukala ze sebe její sestra.

„Thomas co?" snažila se ji Madelyn pomoct.

„Bude se žen...it," zavzlykala Beatrice.

„Počkej," zastavila ji," Thomas a ženit? Jak jsi na to přišla? Koho si bude brát?"

„Já... nevím..." Už začínala být klidnější.

„Tak co šílíš! Když si nemá koho brát, tak se ženit nemůže. Ledaže by se oženil sám ze sebou," uklidňovala jí Maddy.

„Ale... ale Lady Grantová. Chce mu najít nevěstu a..."

„Pokud vím, tak Thomas není nesvéprávný," přerušila jí blondýnka. „Navíc, proč tě to zajímá? Tobě je přece Thomas fuk, nebo ne?"

„Ne." Beatrice se znovu rozbrečela. Maddy z toho začínala bolet hlava.

„Přestaň už, prosím. Tímhle nic nevyřešíš." Podala jí kapesník a Bea do něj hlasitě zatroubila.

„Já vím. Ale co když mu Lady Grantová někoho najde a on se do ní..."

„Zamiluje?" dokončila za ní Madelyn. Beatrice kývla:

„Jo."

„A nenapadlo tě třeba, že by už do někoho byl zamilovaný?" zeptala se. Snažila se nesmát.

„Ty o někom víš? Kdo je to?" Beatrice se k ní naklonila s pohledem maniaka ve tváři. S její zarudlou pokožkou to vypadalo komicky. Madelyn vzdychla:

„Ty jsi nenapravitelná! Příjdi si na to sama. Napovím ti jen, že jí znáš. I když poslední dobou si tím nejsem moc jistá." Její sestra na ní nechápavě koukala.