Angel is Broken✔️

37.

Jason McCann Pov

Mluvil jsem s Oraziem a poskytl mu falešné doklady, GPS navigací, zbraň a vše co potřeboval na tuhle "misi" druhá strana neznala jeho identitu, takže když bude mít vše co ho s námi nebude spojovat, přežije spíš.

Nevypadal nadšeně z jeho první pracovní pozice, ale tohle byla ještě dost mírná uvádějící zkouška.

Letěli jsme soukromím letadlem na neutrální místo, kde na nás čekal přistavený vůz.

Nasedli jsme a já se pro jistotu ještě podíval na Orazia.

,,Zase budeme unášet?" Zeptal se tvrdě, byl by to dobrý voják, kdyby se mu povedla mise. Ušklíbl jsem se: ,, Tentokrát ne, budeme hledat jejich nejniternější území a zkoumat jejich slabiny." Více se uvolnil do sedačky, možná jsem ho uklidnil.

Vyjeli jsme podle navigace do nejblížšího města, kde byla kavárna ve, které se měli členové mafie údajně slejzat.

,,Jakou máme šanci na to, že si nás všimnou?" Orazio. ,,Velmi vysokou, ale tohle auto neznají, takže nám to poskytuje určitou ochranu."

Claire Ripstorm PoV

Prakticky jsem ležela vedle toalety celou noc. Poprosila jsem Dylana o polštář, abych si alespoň na chvilku zdřímla.

Když jsem zamžourala naposledy, tak už svítalo.

Zvracela jsem na začátku večera a poté už jenom plivala přebytečné sliny. Bylo mi zle od žaludku a má hlava se zdála na prasknutí.

Do dveří vstoupil můj manžel.

Shlížel na mě ze své výšky jenom v boxerkách ve, kterých spával. Sklonil se a postavil vedle mě pravděpodobně černý čaj.

,, Uvařil jsem ti čaj, aby jsis trochu zklidnila žaludek." Jeho výraz byl měkký. Nechtěla jsem, aby semnou zacházel jemně, nesnášela jsem ho za to, že si mě chtěl vzít a, že si mě vzal.

Posadila jsem se chytajíc toalety, abych se trochu napila, ale hned jak jsem spolkla malý doušek, tak se můj obsah žaludku vyzvrátil do toaletní mísi.

,,Ulevilo se ti?" Zeptal se po chvilce, když jsem už jenom tak odpočívala na prkénku se spoceným čelem. Pohladil mě přes páteř na což vyskočila husí kůže.

Zvedl mě do náruče a odnesl do společné postele, kde jsem se konečně snažila vyspat.  Zdálo se, že jsem prospala celý den, než přišel Dylan.

Byl naštvaný a jeho výraz hořel nenávistí. Hodil po mně krabičku, popadla jsem jí a přečetla si obal. Hodil to po mně jako po psovi.

,, Měla by jsis udělat test, mluvil jsem s tvým otcem." Odplivl, jenom jsem přikývla.

Nelíbilo se mi jakým tónem semnou jednal a jak se ke mně choval.