Angel is Broken✔️

36.

Jason McCann Pov

Bušil jsem do boxovacího pytle hlava nehlava, nemohl jsem vyjít z kondice kort, když Ripstorm plánoval odplatu.

Je to pár dnů co mi jeden z mých můžu doklopýtal k sídlu se zakrváceným obličejem, bez oka a ruky, aby mohl přetlumočit tu zprávu.

Chtěl válku a tak mu jí velice rád dám.

Ukončil jsem svůj boj s pytlem, měl jsem raději kontaktní souboj s další osobou, ale dnes tu nikdo nebyl.

Vytáhl jsem paty z tělocvičny rovnou do šaten a sprch, abych se opláchl. Měl jsem totiž domluvenou schůzku s Gabrielem a mým otcem o dalším plánu a poté jsem musel zajít zkontrolovat tržbu do našich strip barů. Nebylo na škodu se tam občas ukázat, aby věděli komu to tam patří a podle koho to bude fungovat.

*

S nechutí jsem vstoupil do otcova domu a následně kanceláře, dal jsem si dobrý pozor, aby mě nepotkala Jazmyn.

,,Jasone." Kývli všichni přítomní.

Měli jsme plán jak zaútočit, ale to bylo tak nějak všechno, stále chyběly detaily o tom kde Ripstorm žije, ale to se časem dohledá.

,,Chtělo by to informátora." Pronesl jsem a upil ze své kávy. Otec uznale přikývl: ,,Nasadili jsme přeci jednoho minulý týden a ještě se neozval." Což znamenalo dvě věci: ,,odhalili ho?" Zeptal jsem se na tu horší variantu. Otec nevěděl, čímž jsme byli zpátky na začátku.

*

Nemohl jsem si připustit jak moc mě štvala návštěva mého strip klubu, obvykle jsem byl nadšeným hostem, ale nyní jsem tu bláznil.

Byli jsme zrovna mimo otevírací dobu, takže jsem měl klid na všechny papíry, které jsem předal našemu účetnímu.

,,Jak jdou kšefty?" Zeptal jsem se příchozího barmana, Arthura.

Byl mladý a vyhnaný svalovou hmotou, jeho africký původ mu u dam dodával šance na výhru, občas se stalo, že nějaká žena zabloudila do striptýzového klubu, ovšem pro ženy to zde moc nebylo. Občas jsem přemýšlel, že bych mu dal šanci jako lákače žen do našich barů.

,,Většinou dobře." Řekl a popadl hadr, který smočil pod proudem vody a začal utírat bar: ,,pořád se tu něco vylejvá." Zabrblal.

Byl jedním z mála, kteří se semnou nebáli mluvit.

,,To rád slyším." Proskenoval jsem očima zásoby lihovin nad jeho hlavou, vše bylo doplněno, takže jsem se nemusel o nic víc starat.

*

Měl jsem několikátého panáka brandy a před sebou svůj laptot s plánkem naší budoucí návštěvy.

Do dveří vstoupil Jaxon po boku s vysokou blond dívkou, neviděl jsem jí do obličeje skrze její vlasy a zabořeným obličejem v krku mého bratra. Připomněla mi dávno zhasnutý plamen, Claire byla mojí noční můrou, která se mě nehodlala pustit ani ve dne. Přemýšlel jsem tolikrát jestli si opravdu chtěla vzít toho parchanta a nebo jednoduše musela, jestli si na mě ještě někdy vzpomněla.

Měl jsem vztek, který se hromadil v mé hlavě vysoko, ani alkohol to neuměl uhasit.

Zlost pohltila mé černé srdce.

Musel jsem jí vlastnit a chtěl jsem jí znovu vidět a co hůř, mít jí za vlastní.

Zaklapl jsem laptot a společně s ním odešel ze své kanceláře a z klubu ven. Cestou k autu jsem si vytáhl cigaretu a zapálil jí.  Neměl bych řídit s alkoholem v krvi, ale koho to zajímalo.

Zahodil jsem laptot na sedadlo spolujezdce a uvelebil se. Zíral jsem předním sklem do temné ulice, měl jsem zaparkované auto u bočního vchodu, protože jsem byl tím ViP členem.

Neměl bych jednat na vlastní pěst, ale já prostě musel.

Vyrazil jsem vstříc mému nápadu.

*

Znovu jsem zavítal do mé soukromé pracovny, kde jsem objevil magnetickou tabuli, začal jsem lepit nově nalezené informace.

Jejich svatební fotku jsem nalepil doprostřed a propaloval jí pohledem, nakonec jsem vytáhl nůž a zapíchl ho do obličeje toho parchanta.

Představoval jsem si jak jsem tohle udělal v reálu.

,,Ty zkurvenej sráči!" Zakřičel jsem do prázdna.

Vedle nich jsem nalepil lokaci jejich svatebního místa, nedaleko LA.

Stačilo jenom vyčmuchat kde bydlí Dylan, protože ona bude určitě s ním. Pak se dostanu k Ripstormovi a zabiju jeho i jeho syna.

Ještě téhož večera jsem si domluvil schůzku s jedním kapitánem, táhlo mu na šedesát, což znamenalo, že půjde za chvíli do důchodu a potřeboval zaučit syna, pro mě skvělá příležitost.

Pozval jsem ho k sobě domů, protože to bylo zcela diskrétní.

Steve se posadil na jednu z pohodlných židlí v mé pracovně. Tmavé stíny se mu táhly pod očima a nerovná linka mezi nimi. Vytáhl jsem ho z postele, ale on pro to, aby jeho syn zapadl udělá cokoliv.

,,Je to diskrétní." Informoval jsem dopředu a pověděl mu to co potřebuju.

,, Takže, jestli to dobře chápu, chceš abych vyslal syna do nepřátelského území jako informátora?" Zamračil se a podepřel si bradu.

Pouze jsem kývl.

,, Samozřejmě s ním zítra promluvím a vybavím ho vším co skryje jeho identitu."

Nepřemlouval jsem Steva dlouho, protože věděl co musí udělat, ráno zamnou pošle svého nejstaršího syna Orazia, věděl jsem že je to nebezpečné, ale aby na to nebyl sám vydám se na cestu s ním.

Nebyl jsem sráč a kapitán musí taky něco udělat pro svou posádku.

Najdeme Dylanovo území, abych jí mohl znovu vidět a poté Ripstormovo, protože otcův informátor byl neschopný.