Angel is Broken✔️

2.

Claire Ripstorm PoV:

Na stehnech ležela mohutná, rozevřená kniha přímo v polovině. Její desky byly jasně bílé a pořád tolik hladké.

Slzy mi stékaly po tvářích při každém pohledu na fotografie, které jsem viděla snad milionkrát. 

Vlastnila jsem jedno spropadené album s tunou vzpomínek ať už mlhavých či ostrých.  Otec pravděpodobně všechny spálil, ale jedno se mi povedlo uchovat, vlastně to byla ta nejcennější věc, kterou jsem vlastnila.

Poutřela jsem slzy a rozzuřeně zaklapla ono album, přála jsem si být šťastná a nezírat na hloupé obrázky, které semnou ani nedokáží mluvit.

Album jsem vložila do koskaté krabice, vedle mých baletních piškotů a pár dopisů, které mi potají přicházeli od matky. Otec o nich nevěděl, tedy alespoň jsem v to doufala.

Na dveře zaklepala má hospodyně a vklouzla dovnitř. V rukách nesla krabici, obalenou v bílém papíru s nápisem Dior. Ze strany měla přilepené noviny, které mě zajímaly mnohem více. 

,,Dylan ti pořídil dárek," odmlčela se s pohledem do mých očí.  ,,K zásnubám, zlatíčko." Odložila krabici s lítostí ve tváři a natáhla se po mém těle, objetí bylo hřejivé a víc než příjemné, jako vždy. ,,Nejraději bych byla, kdyby to otec neplánoval za mě."  Vztek se opět hromadil v přední části mé hlavy, odtáhla jsem se a jemně z jejích rukou vytáhla časopis. ,,Jsou to tradice. A ty jsi mafiánská princezna." Odpověděla mi tak, jak by měla matka. 

Dala jsem strohé přikývnutí.

Dylan byl skoro o pět let starší než já, což znamenalo, že se musel oženit každou chvíli. Někdy mě štvalo, proč muži v rodině navrhli zrovna mě, ale nikdo blíž k jeho věku už nebyl a má sestra byla o tři roky mladší.

,,Zlatíčko, musíš se vdát, je ti už devatenáct a ty víš, že ve dvaceti by jsi zůstala na ocet."  Říkala mi pouze krutou pravdu, ale taková pravda bolela mnohem víc než milostná lež.

V srdci mi bodlo a hrudka zaplavila zbytek mého krku, tohle byl konec.