Angel is Broken✔️

17.

Jason McCann PoV:

Vrátil jsem se zpět nahoru bez talíře, úplně vypláchnut z toho pohledu na ní, nevypadala ani zdaleka zlomeně, nýbrž unaveně a skoro až rezignovaně. 

Pokud by přestala bojovat, nudil bych se. 

Chtěl jsem jí vrátit, aby jí měli na očích jako následek svých tehdejších činů, možná by ten zpětný chod nebyl tak rychlý, jak jsem si myslel. 

Natáhl jsem se po nedopité láhvi od piva a naklopil jí do sebe, potřeboval jsem nějakou omamnou látku, která by mě uvedla do stavu bez mysli, abych získal trochu odpočinku od myšlení a poté mohl vymyslet něco velkolepého. 

Přesunul jsem se do hlavní chodby, nepotřebovala hlídání, jestliže byla přivázaná na místo, zamknutá masitými dveřmi a zavřená v alarmovaném domě. Pokud by zaútočil Ripstorm, neublížil by své dceři. 

Natáhl jsem se po klíčích od svého mustangu, kterým bych si provětral hlavu do místního, našeho baru, kde jsem se chystal najít pobavení s dívkami a utopit se v alkoholu. 

***

V centru dění jsem se mohl ztratit mezi těmi lidmi, ale já se nikdy neztrácím jelikož každý ví kdo jsem. Ženy i muži uhýbaly pohledy na mě, což mi lichotilo. 

Barman na mě kývl a vyzvedl sklenici, kterou právě utěrkou čistil. Přikývl jsem a zamířil k baru, který byl obklopen nespočet lidmi, dav u stolu se rozestoupil a lidi na baru se odsunuli do stran, až na jednoho mladíka, který byl loktem o bar zapřený a flirtoval s ženou, která na něj nervózně zírala, ani mu nemohla dát varování, typická žena. 

Chytl jsem mladíka za límec, stále s kamennou tváří a odhodil ho někam za sebe, určitě se nevrátí pro odvetu, může být rád, že jsem tímhle skončil.

Dokonce i na barmanovi jsem zahlédl nervozitu a chvění, když vhazoval kostky ledu do mého nápoje. V moment kdy se mé lokty dotkly desky barového stolu, z modré pastelové a lesklé žuly, mi barman přisouval můj drink. 

Prozkoumal jsem očima pití, uchopil jej a rozhodl se vypadnout z tohohle prostoru, štvali mě svým způsobem lidi kolem a jejich ustrašené výrazy. Dokonce ani Claire neměla tolik ustrašenou tvář a je to žena, možná to je také tím, kde vyrostla a s kým. 

Razil jsem cestu volným pruhem, vlnící se lidi do rytmu hudby buďto uhýbali nebo přestávali úplně tančit a tlačili se na sebe jako ustrašené ovce před loveckým psem. 

A přesně to jsem také byl, LOVECKÝ PES, který ulovil anděla na zemi. To co se nacházelo na zemi bylo moje a patřilo mi to. 

Tři metry předemnou a těsně u mého cíle přeběhla dívka, malého vzrůstu, blonďaté vlasy lítaly všude kolem, přidal jsem do kroky obalem úplně jinými myšlenkami, abych uviděl, že jsem se spletl, vlasy lacině obarvené, rudé rty lehce rozmazané, čí ptáka v hubě měla? 

Kopl jsem do sebe drink a sklonil paži podél těla, při čemž jsem upustil skleničku, rozprskla se na malé střípky, bezstarostně jsem odsud odešel, nemělo to smysl. 

Z vytrýny jsem popadl láhev tequilly a vyšel zadním vchodem pro vip lidi ven. 

Nasedl jsem do auta a odšrouboval zuřivě víko, několikrát jsem se napil.

Také mě kdysi bavilo chodit do clubu, balit holky, tancovat s nimi a zlejt se do němoty. Vyrostl jsem.

Rozžhavil jsem motor a jel do naší kanceláře, při čemž jsem upíjel ze své lahve.