21.

620 20 0
                                    

Claire Ripstorm PoV:

Prošli jsme okolo vysokých pylířů, prosklenou výstavbou, působilo to snobsky, přesně na co jsme byli my dva zvyklí.

,,Tolik skla." Vydechla jsem si pro sebe s nepatrným pohledem k Jasonovi.  Držel úsměv na rtech: ,,Jeho majitel je trochu mimo ze skelných produktů." Řekl a já se neubránila menšímu smíchu díky čemuž se zdál Jason měkkčí.

Dveře do domu otevřel krátký muž s knírem pod nosem po boku s ženou ve světle zelených šatech s postavou ve tvaru hrušky.

V duchu jsem se plácla do čela, protože tohle bylo společenské setkání a mě tahal jako nějakou svou paničku, zuřivost mi lezla do hlavy, ale musela jsem se dobře chovat, bylo to něco jako automatická připomínka.

Žena pohlédla na svého manžela, než mi věnovala nervózní pohled. Jason vedle mě ztuhl, polkla jsem a darovala jim upjatý a menší úsměv.

Následně manželé ustoupili a my prošli do domu.

Bylo mi jasné, proč Jason byl ztuhlý a proč mi ta žena darovala nepříjemný pohled. Ne jen, že byli překvapeni mou návštěvou, také se báli, že můj otec a naše rodina na ně zaútočí.

Stále jsem byla součástí naší rodiny a ani Jasonova sešlost mě z toho nevytrhne. Ruku jsem vytrhla ze sevřeného rámě: ,,musím na toaletu." Zašklebila jsem se a vydala se hledat za doprovodu Jasona, toaletu.

Před vchodem dovnitř mě zastavila mohutná ruka: ,,neopovažuj se udělat nějakou kravinu."  Neochotně jsem přikývla a zatlačila do dveří.

Angel is Broken✔️Where stories live. Discover now