Angel is Broken✔️

12.

Claire Ripstorm PoV:

Vzhlédla jsem na staršího muže, samotný Jeremy McCann se přišel podívat na unesenou mafiánskou dcerušku.

Tedy to jsem si alespoň myslela.

Jeho výraz nedal nic znát, ani jedno malé škubnutí ve tváři, aby mi poskytl náhled na jeho emoce, ale nic.

Svalnaté ruce se dostali pod mé paže a následně jsem byla tažená zpět na nohy, držela jsem hlavu vysoko, snažící se vypadat vysoká a nad věcí, prakticky žádný stres.

Ale uvnitř jsem křičela, bojovala s chtíčem vrátit se domů.

Mé oči přeskočili z Jeremyho na dalšího muže, který hrabal v igelitovém pytlíčku a něco do něho skládal.

Jason se také dostal do mého zorného pole, ale jeho grimasa byla plná hněvu, pohled se dostal mezi dalším chlapem a Jasonem, ta podobnost mi mohla říct, že byli svým způsobem příbuzní.

Muž zamnou mě pustil a Jeremy ustoupil pár kroků vzad, byla jsem nyní jako vhozený kus masa mezi žraloky.

Otočila jsem se tak, abych měla dohled na všechny tři a dalšího čtvrtého muže, kterého jsem udeřila dole stativem.

Dlaní si promnul již bobtnající čelo, neubránila jsem se menšímu úšklebku, radost nebyla ke škodě.

Jason naklonil uznale hlavu, přešel místnost a popadl mou levou paži, táhl mě tentokrát ke schodům vedoucím do prvního patra.

Mlčel celou cestu, nevadilo mi to.

Dorazili jsme přes bílé dveře v jejichž zámku byl zasunutý klíč, Jason otevřel dokořán a jedním, plynulým tahem mě strčil dovnitř, vešel také a zabouchl dveře za sebou.

Konečky prstů se třepotaly jako listy ve větru, stočila jsem je do pěsti, zužila oči a ustoupila o krok vzad.

,,Stále tolik hrdá, ačkoliv jsi zranila mého muže, jsi na mém území a tvůj otec zde nemá žádnou moc, přesto hrdá osobnost." Zašeptal tiše, což zvedlo chloupky na mém krku.

Třásla jsem se při jeho zkoumavém pohledu, snažila jsem se, aby vše co viděl bylo zabaleno v ochrané masce.

,,Proč jsem tady?" Vysoukala jsem ze sebe po pár polcích a jistotě, že se mi nebude třást hlas.

Uchechtl se a přistoupil blíž, neucouvla jsem. Pouze jsem vyvíšila hlavu a hleděla do tmavě hnědých očí.

,,Aby jsi splnila účel sladké pomsty děvče." Zvedl ruku, čekala jsem ránu, ale ta nepřišla. 

Chytl jemně předek mého krku a odstrčil mě na měkkou postel, zamrznutě jsem ležela na bílých prostěradlech a stále držela jeho pohled, dokud neodešel.

Konečkami prstů jsem se dotkla krku, dotek stále pálil, tohle si ke mně nikdo nikdy nedovolil.

Slzy se vyřítily do koutku mých očí, neudržela jsem je, nyní už ne.