8.

936 35 0
                                    

Jason McCann PoV:

Zkontroloval jsem znovu stativ, jestli je pevný a nespadne při menším víru vzduchu.

Na monitoru v mém notebooku, který ležel vedle jsem prohlédl znovu obraz, zasahoval téměř celou místnost a v rovině.

Usmál jsem se a zapnul kameru, která začne natáčet zhruba za hodinu. Zaklapl notebook a schoval ho mezi žebra a ruku.

Doma už čekal otec po boku s ženou, které mohlo být kolem třiceti, čtyřiceti let.

,,Tohle je Rosemarry." Ukázal otec rukou na ženu, která mi věnovala bezzubý úsměv.

Pěkný, smát se umí, ale její hnědé oči vykazovali strach.

,,Je manželkou jednoho z našich vojáků, který má pět dětí, takže se umí starat. Můžeš jí využít jako chůvu pro Ripstormovu dceru." Ušklíbl se, oči blikli pobavením.

Mé oči se znovu vrátili k ženě, nebyla hubená a ani při těle, takový zlatý střed starší ženy. Na sobě měla sytě červené šaty a její černé vlasy byly svázány do vysokého culíku.

,,Ale je tu malý háček, mluví pouze italsky."

Alespoň nebude tolik ukecaná ačkoliv jsme všichni v rodině italsky mluvili.

,,Myslím, že dnes nebude příliš potřeba," zamračil jsem se.

,,Slíbil jsem, že jí ochráníš zatímco tu bude s Vámi." Dořekl a poupravil si tmavě modrou kravatu.

Protočil jsem očima.

,,Zavolám někomu třeba." Pokrčil jsem rameny.

Musel jsem sehnat nějaké sporé a normální oblečení pro svou návštěvu, která se válela na zemi v mém sklepě.

,,Rosemarry, dojdi změřit dívku na nákup nových šatů." Řekl jsem italsky a popostrčil ženu směrem ke schodům, které vedou do sklepa.

Střelila mi přes rameno zvláštní pohled, když scházela schodiště.

Otec kývl a opustil můj dům.

Popadl jsem telefon a zavolal Jaxonovi, který bude vypomáhat v hlídkování.

,,Tak jak je na tom?" Nadzvedl obočí o několik minut později, když zavítal do mého sídla. 

Pokrčil jsem rameny, stále jsem se na dívku dole nebyl podívat.

Na schodišti se ozvali těžké kroky a silné funění. Jaxon sáhl k opasku a vytasil zbraň, rukou jsem ukázal, aby zbraň sklonil. Učinil tak, ale paže se zbraní visela bezvládně dole.

Tvrdohlavý blbec.

Rosemarry se dostala na kraj schodů, vzhlédla a zamrzla. Podíval jsem se mezi Jaxe a Rosemarry. Jaxon s úsměvem schoval zbraň a naklonil mi zvědavý pohled.

,,Je to manželka nějakého vojáka, otec jí přivedl, že mi pomůže s tou dole." Vyhodil jsem ze sebe.

,,Získala jsem míry, slečna měla v úmyslu mi utéct, ale stihla jsem zavřít dveře." S úsměvem přicházela k nám a oči pozorné na mém bratrovi.  Zákeřná mrcha to byla.

,,Mohl bys vzít Rosemarry do obchodu?" Nová vlna vzrušení naplni mé tělo, budu sám v době s probuzenou slečnou.

Jaxon přikývl, úsměv sklouzl a pokynul Rosemarry směrem ke dveřím. Rozešla se do hlavní chodby pravděpodobně pro nějaký další kousek oblečení na sebe.

Bratra ruka se střetla s vrcholem mého ramene, naklonil se blíže: ,,pokud si pamatuju, tak by měla být panna, zkus to vydržet pár dnů alespoň. Je to dobrá motivace."  Odtáhl se a mrkl.

Nedočkavě jsem se rozběhl dolů.

Claire Ripstorm PoV:

Probudil mě skřípot těch těžkých dveří a následné kroky blížící se ke mně.

V rychlosti jsem rozlepila oční víčka, stála tam od pohledu ze země vysoká žena.

Nosila červené šaty, které by si oblékla možná moje matka a černé vlasy, které měla svázané jsem nikdy snad neviděla.

Vyhoupla jsem se na loket a snažila se zvednout do sedu. Sama jsem měla na sobě stále ty zlaté šaty, které byli ušpiněné z tohoto prostoru a mé boty na podpatku mi byli víc než nepříjemné.

,,Přišla jsem ti změřit míry." Ušklíbla se a rozmotala krejčovský metr. Mluvila italsky.

Zděsila jsem se, když to řekla, co semnou plánují dělat?

Nejprve jsem si musela urovnat myšlenky, než se mi povedlo rozmotat jazyk k italštině.

,,Pomozte mi, prosím." Polkla jsem na nedostatek vody.  Neměla jsem ve zvyku někoho prosit.  ,,To nepůjde." Obvázala mi kolem pasu metr.

Když odešla, tak se mi povedlo zapřít záda o kamennou zeď, vydechla jsem a v tom se dveře otevřeli znovu.

Stál tam blonďatý muž s úsměvem tygra od ucha k uchu. Mohla bych mu křičet proč mě unesl, ale na to přijde čas i později.

Odvrátila jsem pohled.

,,Nebavíš se jo?" Uchechtl se.

Zaklonila jsem hlavu čímž mi vlasy spadly do tváře, připadala jsem si na vrchu i když jsem nebyla.

Angel is Broken✔️Dove le storie prendono vita. Scoprilo ora