Angel is Broken✔️

29.

Dylan Meldwik PoV

Skrze okno jsem zahlédl mihnoucí se blonďatou hlavu. Zastavil jsem krok a pořádně se podíval do obrovského okna od stropu až k zemi. 

Vysoká žena se štíhlým tělem a šaty padnoucími přímo na tělo, blonďaté lokny spuštěny po délce zad a přes rameno, zakrývali půlku její dokonalé tváře.

Něčemu co řekla má sestra Destinny se smála a v rukou držela fialovou látku.

Měl jsem rád pohled na úsměv mé sestry i Claire.

O Claire byl zájem každým dnem vyšší ačkoliv byla unesená, ovšem spousty mužů to přestávalo dávat na jevo od doby, kdy jsme byli zasnoubeni a ta zbývající většina přestala úplně, když se vrátila zpět do našich kruhů.  Tradicionalisté nechtěli užívat zbytky nějakého muže, kort když to byl váš největší rival.

,,Dylane?!" Z mých myšlenek mě vytrhla má matka. Úplně jsem zapomněla proč jsem tu byl.

,, Přijel jsem Vás vyzvednout a odvézt domů." Přikývla s jemným úsměvem a vrátila se zpět do budovy, následoval jsem její krok.

V mezi chodbičce mi přistála dlaň na hrudi. Ruka sklouzla ke zbrani za opaskem.

Dakota mi odboural ruku od zbraně: ,,V klidu. Jsem v míru." Vyrýsoval se mu arogantní úšklebek.

Přikývl jsem mu. Šel směrem ven odkud jsem přišel. Věnoval mi pohled přes rameno, mohl jsem brát za dobře už jenom to, že mi nastavil záda.

,,Jsou tam bodyguardi." Úlevně jsem se vydal za ním po těchto slovech.

Vytáhl si cigaretu a nabídl mi, přijal jsem ji.

,,V poslední době jsme spolu moc nevycházeli, ale ber to tak, že si vezmeš mojí jedinou sestru, vždycky pro mě budeš kretén." Zazubil se a vyfoukl kouř.

Možná kdyby si on bral Destinny, choval bych se stejně.

,,Ale máme stejný problém," obdaroval mě zamyšleným pohledem.

Nadzvedl jsem obočí: ,,A to je?"

Problémů v mafii bylo statisíce.

,, Jasona." Ďábelsky se ušklíbl, to jsme možná měli, toužil jsem po krveprolití. Vzal mi něco co patřilo mě.

,,Dostane to co si zaslouží, uvidíš." Přikývl s vyceněnými zuby, ten kluk věděl jak zacházet se zbraněmi a zvrácenou myslí.

,, Teď už mi ale Claire nikdo nevezme." Odhodil jsem pahýl toho co zbylo z cigarety.  ,, máš v plánu mojí sestru věznit?" Jeho výraz vypadal nesouhlasně.  Stále byla pod jejich rukama, ale jednou až bude moje, tak nebudou mít právo rozhodovat o tom co se s jejich sestrou děje.

Claire Ripstorm PoV

Zdobily jsme společně s Dylanovou sestrou a mamkou taneční sál.

Vybrala jsem pro tuhle příležitost lila, zlatou a bílou barvu.

Vše bylo v duchu těchto barev, místo veselé nálady jsem držela pochmurnou dokud mě nerozesmála Destinny.

Čím dál tím víc jsem měla vzpomínky na Jasona. Na jeho teplé tělo, které mě chránilo ve spánku.

Unesl mě, to ano, ale mé srdce zůstalo zaklíněno kdesi hluboko mezi jeho zdmi.

*

Další den ráno jsem strávila doma jen s bodyguardy a možná hospodyní, ale jinak všichni museli pracovat.

Ozval se klepot na dveře.

,,pojď dál." Vsadím se, že to byla hospodyně, nikdo jiný by mi do pokoje nešel.

,,Ahoj zlatíčko, slyšela jsem, že se necítíš nejlépe, tak jsem ti připravila bylinkový čaj a nějaké pečivo." Přinesla dřevěný tác a postavila jej na můj noční stolek.

Neubránila jsem se úsměvu.

Bylo mi od dnešního rána nevolno, určitě to bylo z toho návalu stresu, který se na mě sesypával v poslední době.