Chapter 36.

9.3K 544 21
                                    

Simonka Sima - Vše nejlepší k včerejším narozeninám !!! :) Promiň že pozdě:/

Martina Říhová 19.10 - Marti všechno nejlepší k dnešním narozeninám !! Pořádně to oslav!! <3

 HelaSvatosova - Taky, všechno nejlepší k dnešním narozeninám, užij si to !!!:)

Tenhle díl teda patří rovnou třem no :)) tak si ho užijte holky a ještě jednou všechno nejlepší:)

Vkradu se do ložnice tátovi a Rebecce, pozastavím se u kolébky a slabě se usměji. ''Mrzí mě to Noahu.'' zašeptám a pohladím ho po malinké růžové tvářičce. Jeho pusinka se otevře ale očička má zavřená. Nakloním se k němu a políbím ho na čelo. 

Tiše zavřu dveře a kráčím k pokoji Rity. Tiše zaklepu a vejdu dovnitř. ''Jdi pryč..'' zašeptá Rita a otočí se mi zády. Povzdechnu si a posadím se k ní na postel. Pohladím ji po zádech. ''Odpustíš mi to?'' lehnu si k ní. ''Jsi hrozná sestra...'' popotáhne. ''Já vím a mrzí mě to,'' zašeptám se slzami na krajíčku. ''Jdi za Harrym a mě nech být nám všem už jsi toho ukázala dost..'' schoulí se do peřiny čímž mě úplně odstřihne. 

Párkrát zamrkám a jak si tedy přeje, opustím její pokoj. 

''Nebude se s ním bavit! Anne za dva měsíce ji změnil úplně v někoho jiného. Nedovolím aby to pokračovalo! Drž Harryho dál od mé dcery, je to přeci pro dobro obou!'' 

Horší už jsem to udělat nemohla. Zavřu za sebou dveře svého pokoje a svalím se na postel. Co se to stalo? Nemůže mě od Harryho odehnat, ani Harryho ode mě... 

''Dej mi tvůj mobil.'' vejde táta do mého pokoje. ''Cože?!'' vyjedu po něm. ''Slyšelas,'' nastaví ruku a zamračí se na mě. ''Je mi 18 nemáš nademnou už žádný právo!'' stisknu svůj mobil v ruce. ''Pořád jsi moje dcera.'' udrží si klidný tón a vytrvale drží ruku ve vzduchu. ''Oh vážně? Kdy si to konečně zjistil?'' vyprsknu. 

''Přestaň! Pro nikoho to nebylo lehké když tvá matka zemřela! Snažím se být ten nejlepší otec a ty mi to neulehčuješ!'' neudrží se a zakřičí. ''Tak se nesnažíš dost!'' zakřičím i já. Všechno se hroutí, doslova. Přejde ke mně a vytrhne mi mobil z ruky. ''Skončila si.'' zamává mi mobilem před obličejem a s prásknutím dveří odejde z mého pokoje. 

Svezu se na zem. Zaměřím pohled na svůj balon. ''Harry..'' zašeptám zoufale. 

********Flashback*********

''Tomu říká byt?'' zasměju se a Harry se mnou. ''Strávíme tu jen jednu noc tak nám to může být jedno.'' přikývnu k jeho tvrzení a padnu na matraci která zaplňuje holý pokoj. Krom té, je tady ještě mini stolek na kterém stojí stará televize. ''A zahřát se mám čím?'' rozhlédnu se, nikde tady nevidím deky nebo tak. ''Nestačím ti?'' zašeptá a nalehne na mě. ''Budeš muset.'' usměji se a za triko si ho přitáhnu blíž. ''Táta se zblázní.'' vyhrknu najednou. ''O toho se nezajímej...musí pochopit, že už nejsi jeho malá holčička.'' zašeptá proti mým rtům, které následně políbí. 

Když si povzdechnu, Harry se položí na záda vedle mě. Oba zíráme do stropu. ''Bude to v pohodě. Dobře?'' vydám něco v podobě pouhého 'hm'.  Krátce se na něj podívám když do úst vloží cigaretu. Nakrčím ret. '''Nezmínil ses.''  

''Nekouřím často, jen na uklidnění.'' škrtne zapalovačem a z úst vyfoukne zapáchavý kouř. ''Oh...aha.'' hlesnu a zadívám se jinam. Jsem zklamaná, že jsem poznala takového Harryho? A nebo jsem zklamaná z toho, že jsem ho nepoznala takového dřív? Tohle nebude mít dobrý konec...

******Konec Flashbacku******

Ráno se plouživě vydám do školy. Wow jak dlouho jsem tam nebyla... když mé auto projíždí kolem jeho domu, jsem přímo nucena zastavit tam a jít zaklepat na dveře. I po dlouhých minutách však dveře zůstávají zavřeny. Možná... už je ve škole? 

Zklamaná, se vracím zpět k autu. Na školním parkovišti je hodně aut, ale nikde to jeho. Popadnu školní tašku ze sedadla spolujezdce a představím si jak tam Harry sedí a má jeho typické narážky. Rychle se vzpamatuji a zamířím rovnou do školy. Ráda bych řekla, že stál u své skříňky a opíral se o ni, jenže to se bohužel nestalo. 

A neseděl ani ve třídě ve své lavici. Nebyl nikde... Harry Styles je pryč. ''Austine..'' oslovím ho tiše. Otočí se ke mě a vykulí oči. ''Kay..'' vydechne a obejme mě. ''Kde je Harry?'' jeho pohled zesmutní. Něco je špatně. ''Austine..'' žadoním. 

Zaloví v kapse a vytáhne z ní malý papírek. ''Tohle mi ráno dal předtím než odjel..'' vložil mi papírek do ruky a já ho vyděšeně rozevřela. ''Kay mrzí mě co jsem způsobil. Jsem na cestě do výchovného ústavu, prej mě naučí jak se mám chovat... jako bych to potřeboval. Jediný co potřebuju jsi ty, jenže to mámě nevysvětlím. Nesmím s tebou prohodit jediný slovo. Nevím kdy se vrátím,... a Kay...miluju tě. Hazz.'' 

Z očí mi začnou padat slzy. Zmuchlám papírek a stisknu ho v ruce. ''Je mi to líto Kay.'' zašeptá Austin, chce mě obejmout já ho od sebe však jen jemně odtlačím a vyběhnu ze školy. Nastoupím do svého auta a rozjedu se daleko. Daleko od školy. To není pravda. Harry nestráví několik měsíců ve výchovném ústavu a nenechá mě tady samotnou!! 

Rebel Love Song h. s. ICZIKde žijí příběhy. Začni objevovat