Chapter 11.

16.8K 782 24
                                    

Studená voda se rozlije po celém mém těle a já se v šoku posadím a protřu si mokré oči. ''Co to do prdele!'' Zaječím a rozhlédnu se. Vedle mé postele stojí to ďáblovo sémě s kýblem v ruce. ''Volá tě táta.'' Řekne s úsměvem. 

''Toho budeš litovat!'' Přimhouřím oči a propálím jí pohledem. S úsměvem odskáče z mého pokoje a já si povzdechnu. Totálně mokrá vylezu z postele a voda ze mě kape všude na koberec. ''Kaylee!'' Křikne zdola můj otec. ''Sakra vždyť už jdu!'' Vyjeknu naštvaně a mokré vlasy, které mi spadly do obličeje hodím dozadu. 

''Kaylee potřebuju aby si - zbláznila ses?!'' Vyvalí na mě oči, mokrá stopa za mnou je vážně úžasná. ''Tati ale to Rita!'' Já vím, žalovat, jak malá v mém věku... Pff ale ten ďábel si zaslouží to jednou odskákat. ''Rita? Ale mně přijde, že mokrá tady stojíš ty, a že ta mokrá stopa je snad od tebe, nebo od Rity?'' Nadzvedne obočí a já se kouknu za něj na gauč, kde sedí to stvoření. 

''Ale-'' ''Žádný ale, to si uklidíš!'' vyjekne naštvaně. Povzdechnu si a otočím se zpátky nahoru přímo do koupelny.

Sundám ze sebe absolutně mokré oblečení a hodím ho na zem, chce se mi dneska do školy? Ne, nechce. 

Zalezu si do sprchy a pustím na sebe horkou vodu. Nesnáším to malý hnědovlasý... Něco. Po nějaké době přemýšlení ve sprše jsem se donutila k tomu vylézt a začít něco dělat. Zabalená v ručníku jsem přešla k sobě do pokoje a zamkla za sebou. 

Leknutím zaječím, když se přímo přede mnou tyčí Harryho vysoké tělo. ''Ty jsi vážně kus debila!'' Zařvu na něj a začnu ho mlátit. ''Jak jsi se sem dostal?'' Zakloním hlavu abych se mu mohla podívat do očí. 

''Tvůj táta vypadal, že mě chce zabít, ale povolil.'' Slabě se zasměje. ''Můžeš zase odejít.'' Otevřu mu dveře. ''Kay... Nemůžeš být naštvaná věčně.'' Přibouchne dveře a opře mě o ně. ''Říkala jsem ti, že se o tom bavit nebudu, co si udělal? Zase ses o tom se mnou bavil a měl debilní narážky!''

''Omluvil jsem se jasný?! Jen to prostě nepochopím!'' Rozmáchne rukama. ''Nepotřebuješ to chápat.'' Povzdechnu si, chci kolem něj projít a třeba se obléct jenže to by nebyl Harry kdyby mě nepřirazil zpátky na dveře.

''Mohl bys mě las-'' Měkké jemné rty prudce zaútočí na ty mé, vydechne mi do úst a jednou rukou si mě k sobě přitlačí víc. Fascinuje mě jeho výška a to jak musí stát trochu v předklonu. Moje ruka chytne jeho triko na boku, kde ho zmáčkne v pěsti. 

Jeho polibky najednou zmírní, jsou něžné a pomalé, jeho jazyk zlehka přejede po mém spodním rtu a opět vpluje do mých úst. Začíná mi pomalu ale jistě docházet, že ten kdo velí v našem vztahu je Harry, to on je tady dominantní. 

Nevím jak dlouho už takhle stojíme, ale je to jako hodiny, čas se najednou táhne tak pomalu. Věnuje mi ještě krátký dotek a kousek se odtáhne. Jeho smaragdy se zadívají do mých očí. ''Mrzí mě to.'' Zašeptá a palcem přejede přes můj ret.

Sklopím pohled a zevnitř se koušu do tváře. Nevím co to Harry dělá a ani proč to dělá. ''Proč se teď červenáš?'' Zvedne mou bradu a slabě se usměje. ''Nečervenám.'' Odseknu a rychle se vymaním z jeho sevření. 

Vytáhnu si čisté oblečení a nějak šikovně, aby mě Harry neokukoval, se převléknu. ''Proč se stydíš, když už jsem tě viděl?'' Další z jeho tajemných otázek vyřčených tím jemný svůdným hlasem. 

''Neměl by si být ve škole?!'' Pronesu otráveně a mokré vlasy si přehodím přes rameno. Čekala bych, že jakmile se k němu otočím jeho pohled mě bude skenovat od shora dolů, jelikož před ním stojím jen ve spodním prádle, ale nestalo se tak. On se mi díval upřeně do očí. 

Rebel Love Song h. s. ICZIKde žijí příběhy. Začni objevovat