Chapter 71.

4K 272 2
                                    

Prej do konce Září to dopíšu.. Hah byla sem naivní. Momentálně ležím doma s jakousi chřipkou nebo jak to nazvat a ačkoliv sem na všechno děsně líná, stydím se za to jak zanedbávám RLS. A tak se budu teď vážně snažit.. Jinak děkuju všem za podporu a pozdravte mého psychiatra, který si právě pročítá tyhle řádky.. Byla jsem donucena ukázat mu svou 'tvorbu' aby mě mohl diagnostikovat nebo něco takové řekl, nevím jak přesně to slovo znělo, ale vím, že bylo těžký. Vůbec se mi nelíbí, že tohle čtete Pane P... Ale příjemnou zábavu.. I když u sebe v ordinaci mě už asi neuvidíte.. Po tomhle zaručeně ne.. (Vtipkuju)

Pohled Hazz

''Harry!'' leknutím vyskočím z postele ''Kaylee!'' zakřičím zmateně. ''Co se děje?'' zeptám se rozespale a podívám se na její usměvavou tvář, zdá se být plná energie. Ona je vlastně ta, která nebyla celou dobu nahoře.. Já zapomněl. Stále se usmívá, ale odpověď nepřichází. ''Haló?'' zamávám jí rukou před obličejem. ''Dobré ráno.'' vyhrkne. ''Cože?'' nahodím face alá děláš si prdel?

''Nevěděla jsem jak jinak tě vzbudit.'' nakrčí rameny. ''Co třeba mi dát pusu, a říct dobré ráno lásko? To ti nic neříká?'' mrsknu po ní polštář. ''Zkoušela jsem to, spal si jako zabitej.'' nevinně se usměje jakoby kdyby mi právě nezpůsobila ranní infarkt.

Rozhlédnu se po pokoji a znechuceně se podívám na paprsek sluníčka prosvítající skrze rolety. Bože. Chci noc, chci spát.

''Co dneska podniknem?'' zeptá se jakoby si nevšimla, že jsem opět v polospánku. ''Harolde.'' do tváře mi přiletí polštář. Rozhodně mě to ale neprobralo. Položím se zpět do polštářů a za chvilku už nevnímám svět.

Pohled Kay

Harry znovu usnul a tak jsem si řekla, že jednoduše půjdu domů. Seberu si všechny své věci a moc jich není, a vykradu se z jeho domu. Kráčím pomalu směrem k našemu domu. Není to zrovna kousek, hlavně po ránu, ale aspoň se projdu.

Nestihnu ani vytáhnout klíče a ve dveřích už stojí Rita. ''Kde jsi byla?'' založí si ruce na prsou. ''Venku.'' zasměji se a obejdu jí. ''Táhne z tebe chlast.'' zašklebí se. ''Ze mě už táhnout může.'' políbím jí na čelo a vyběhnu do svého pokoje. ''Kde jsou všichni?'' podivím se.

''To je jedno, oni tě tady nechali samotnou?!'' udivím se. ''Už nejsem malá.'' protočí oči když vyjde schody.

''Jo... Kéž by si byla..'' povzdechnu si a zavřu za sebou dveře svého pokoje.

Spadnu do své postele a zavrtám se do polštářů. ''Ach bože miluju tě.'' vdechnu vůni nového povlečení a usměju se. ''To řeknu Harrymu!'' slyším Ritu za dveřmi. ''Nech mě a moji postel o samotě.'' zamručím.

Zavírají se mi oči když v tom se dveře do pokoje otevřou a dovnitř vejde táta. ''Ahoj tati.'' zachraptím s hlavou v polštáři. ''Jdi si dát sprchu, ten alkohol je cítit všude.'' ohrne nos. ''Už jsem se sprchovala!'' vyjeknu a čichnu si sama k sobě. ''A zuby sis čistila?'' poraženě si povzdechnu. ''Argh.'' zavrčím a zmizím v koupelně.

''Už nejsem malá tati, nemusíš hlídat co dělám.'' dám ruce v bok a málem mi vypadne kartáček z úst.

''Ne, ale nechci aby mi smrděl dům.'' usměje se. ''Nemám tě ráda.'' zamávám mu kartáčkem před obličejem. ''Ale moje peníze miluješ.'' sakra asi se moc dobře vyspal.

''Tebe víc!'' křiknu když odchází. ''Tomu se těžko věří!'' opáčí.

Povzdechnu si a vypláchnu si pusu. ''Mami!'' slyším Ritu křičet. Ale to není obvyklý křik jako například 'Mami kde mám ponožky?' tohle je jiné, něco se stalo. Seběhnu schody do kuchyně odkud vychází vzlyky, Rita se krčí na zemi a tiskne si dlaň. ''Sakra co si vyváděla?!'' vyjeknu a zvednu ji. Z ruky ji valí krev. Všimnu si nože a zeleniny.

''Máma mi řekla, že mám nakrájet zeleninu, chtěla sem pomoct.'' pláče. ''Bože, je to moc hluboké..'' zděsím se když vidím úplnou ránu. ''Co se děje?!'' seběhne dolů Becca. ''Jedu s ní na pohotovost.'' popadnu Ritu do náruče a běžím do auta. ''Kaylee!'' křičí za mnou otec i Becca.

''Vydrž zlato, za chvilku tam budeme'' podám jí nějaké triko ze zadních sedaček aby si to přitiskla na ránu. ''Bolí to.'' vzlyká. ''Já vím Rit, já vím.'' jedu tak nejrychleji jak to jde. ''Jsme tady, jsme tady'' prudce zabrzdím a vyběhnu z auta. Popadnu ji do náruče a běžím dovnitř.

''Co se stalo?'' ptá se mě sestřička. ''Pořezala se.'' oznámím rychle. ''Čím?'' dělá si srandu ? Asi lžičkou ne? ''Nožem!'' vykřiknu. ''Za mnou..'' následuji jí a uklidňuji Ritu.

''Budeme to muset zašít, hned.'' posadím Ritu na lehátko. ''Neboj se, jsem tady.'' sestřička jí začne ránu čistit a Rita začne drtit mou ruku. ''Pššt. Dívej se na mě.'' chytím jí bradu.

''Není to nic hrozného budeš v pořádku.'' usměji se na ni. Sestřička začíná zašívat. Rita si skousne tváře. ''Už jen chvilička.'' oznámí sestra. ''Zvládneš to.'' pohladím ji po koleně.

''A je to.'' prohlásí sestra. Obě si značně oddechneme. ''Jen to ještě zavážu.'' usměje se na Ritu, která už se zdá klidnější.

Při odchodu nám dá nějaké prášky na bolest. ''Byla si statečná.'' usměji se na ni když se vracíme zpět do auta. ''Chtěla jsem jen s něčím pomoct.'' řekne posmušile. ''Ach Rito.. Na pomoc jsem doma já, ty si máš hrát,.. Ne krájet zeleninu.'' pohladím jí po tváři.. Je neuvěřitelné jak rychle roste..

''Pořád tě vidím jako prcka..'' nostalgicky se zasměji. ''Už nejsem žádnej prcek!'' odsekne. ''Jasně, jsi slečna!'' podpořím ji. ''Ale k noži už tě nepustím.. Dokud to nebudeš umět.'' uchechtnu se.

''Za týden to bude dobrý'' ukážu jí na ruku a nastoupím do auta. Předtím než nastartuji se na ní podívám. Ať už jsme se nesnášeli jakkoliv.. Miluji svoji malou sestřičku. A nedám na ni dopustit.

''Víš ty co Kay?'' ozve se a já se proberu z myšlenek. ''Hm?''

''Jsi vlastně suprová ségra.''


Rebel Love Song h. s. ICZIKde žijí příběhy. Začni objevovat