Vchodové dveře jsem málem vyrazila, ale zvládla jsem to. Rychle jsem je otevřela a vrhla jsem se na osobu, která v nich stála.
„Hrozně si mi chyběla." Vyjekla jsem na Chloé, zatímco jsem ji pořád mačkala v objetí. Moment! Proč se mi do obličeje nepletou špinavě blond vlasy, ale tmavě fialové.
Prudce jsem ji od sebe odtáhla a začala jsem si ji prohlížet. „To je vtip?" Vyšlo ze mě zatímco jsem na ni zírala s otevřenou pusou.
„Líbí?" Zeptala se nejistě.
„Líbí? Jasně, že se mi to líbí, je to naprosto nádherný! Ale kdy sis to obarvila, když si dala včera cover na YouTube a ještě si je měla blond?" Nechápala jsem.
„No ten cover jsme museli natočit narychlo, protože jsme pak ještě museli jet něco zařizovat. Ty vlasy jsem si nabarvila pár hodin před tím, než jsme letěli." vysvětlila. „Jo tak. A zařídili jste?" Zeptala jsem se.
Né, že bych byla zvědavá co zařizovala, ale stejně to z ní dostanu. „Jojo. Má to co dělat s tebou." Když tohle dořekla, trochu ve mně hrklo. Nemám ráda překvapení ani nic podobného. Děsí mě to.
„Mám se bát?" Zeptala jsem se a snažila se neznít příliš vystrašeně.
„Nemusíš. Překvapení přijede za chvíli." Uculila se.
„Takže jo." Zamumlala jsem si sama pro sebe.
Až teď jsem si uvědomila, že pořád stojíme ve dveřích. „Pojď dovnitř. Je tady Luke." Oznámila jsem. „Jak překvapující. Ash...teda ostatní tady nejsou?" Hned, co to dořekla maximálně zrudla.
„Ne ostatní přijedou až za chvíli. Je tady akorát Mikey." Informovala jsem ji se smíchem.
Není nic vtipnějšího, než Chloé s fialovými vlasy a rudým obličejem.
„Čau Luku!" Zasmála se Chloé.
„No nazdar. Co ti to provedli?" Zděsil se. Začala jsem se smát jak po houbičkách.
„Děkuju." Řekla se smíchem Chloé.
„A co vy tady, jak jste to beze mě zvládali?" Zeptala se 'povýšeně'.
„Líp, než s tebou." Zazubil se Luke.
„Co ti dneska je si se blbě vyspal, nebo co?" Vyjekla dotčeně Chloé. Je občas trochu náladová, stejně jako já.
„Ne, vyspal jsem se skvěle, přespal jsem u Zoe, víš?" Zazubil se znovu a přitáhl si mě k sobě.
Marně jsem se snažila vyprostit z jeho stisku, který nepovoloval. Měl kolem mě omotané ruce jak chobotnice. „Lucasi pust mě, udusíš mě." Snažila jsem se ho přemluvit. Rukou mi překryl pusu, abych nemohla mluvit. Jako by mu to pomohlo.
„Nene, vezmu si tě domů, převlíknu tě za tučňáka a dám si tě do postele jako plyšáka." Uculil se. Už mi ale vážně začal docházet dech, tak jsem tu blondýnu kousla do ruky. Vyjekl a překvapivě mě pustil. Chloé se začala hystericky smát, až se z toho rozškytala.
„Co mě koušeš, vypadám snad jako jídlo?" Vyjekl Luke.
„Vypadáš trochu jako kuře." Pokrčila jsem rameny. Ale vážně. Když se na Luka podívám, mám chuť na nuggety z Mekáče. Jmenovaný mi věnoval jeden jedovatý pohled a podíval se na vibrující mobil.
„No nic, já musím domů, máma něco potřebuje. Tak čau!" Objal Chloé. Pak objal mě a když se odtáhl, dal mi pusu na čelo. Tohle nedělá moc často, zajímalo by mě, co ho k tomu teď vedlo.
„Ahoj." Usmála jsem se.
Jak se za Lukem zavřely dveře, vrhla se na mě Chloé. „Řekni mi, co Ash?" Zeptala se netrpělivě.
„Proboha uklidni se, co furt Ash já jsem tady taky!" vyjekla jsem dotčeně.
„No jo." Protočila očima.
„Něco pro tebe mám." Řekla jsem tajemně a vedla jsem ji nahoru do mýho pokoje.
„Teď zavři oči." Zasmála jsem se. Udělala jak jsem řekla. Když jsme došli ke mně do pokoje, Chloé se málem natáhla, když zakopla o polštář. „Ještě nekoukej." Upozornila jsem ji.
„No jo furt!" Řekla vztekle.
„A nerozčiluj se, nebo nic nedostaneš." Zasmála jsem se.
„Fajn." Řekla otráveně.
Někdy má fakt docela slabší chvilky. Třeba teď. Přivedla jsem ji před postel, na kterou jsem rychle rozložila i tu mikinu. „Tadáááá!!" Zařvala jsem. Všimla jsem si, jak Chloé leknutím nadskočila. Ještě před tím, než otevřela oči, jsem popadla svůj polaroid a v okamžiku, kdy oči otevřela jsem zmáčkla spoušť.
Modrozelené oči se jí rozzářily a málem se rozbrečela. „Bože Zoe! Děkuju, děkuju, děkuju, děkuju!" Ječela pořád dokola. Právě jsem zesílila její úchylku na jednorožce. Teď, když si někdo bude chtít půjčit tu mikinu, bude na něj Chloé agresivní.
C H L O É
OMU! Já tu Zoe miluju. Teď už se budu s Garrym mazlit každej den. Doufám, že z mého dárku bude mít takovou radost, jako já z dalších věcí do mojí UNICORN COLLECTION. Všechno jsem zařídila, tak by to snad mělo vyjít. Domluvila jsem se s Jackem, že mi s tím pomůže. Jack je můj starší brácha, je mu 20, skoro. Jen ať se to podaří jak by mělo, aby ta práce, co jsme udělali v Londýně nebyla k ničemu.
flashback před týdnem, Londýn
„Jacku!" Zakřičela jsem na svého nahluchlého bratra. „Joo?" Reagoval. „Něco mě napadlo, víš jak nám babča říkala, že nechala Emmě udělat k narozkám to křeslo na zakázku?" Začala jsem. „Joo?" Nechápal. „No jenom mě napadlo, že bych odsud mohla Zoe něco přivézt." Usmála jsem se 'tajemně'. „A co jí chceš nechat udělat, Spongebob křeslo?" Zeptal se s úšklebkem a čekal na moji reakci. Mně úsměv ztuhl a kývla jsem. „To ale vůbec není špatnej nápad! Pořád nadává, jak musí furt lézt na postel a že nemá nic na pořádnej gaučing." Zasmál se a mně se ulevilo. „Fakt myslíš, že je to dobrej nápad?" Ujišťovala jsem se. „Určitě. Zítra zajedem do tý firmy, dobře?" Zeptal se. „Dobře." Oddechla jsem si.
konec flashbacku
Při téhle vzpomínce jsem se spokojeně usmála. V té firmě byl tak trochu neschopný a neochotný personál. A protože jsem to konzultovala s babčou, protože ta má prostě zkušenosti a je to profík, tak ta se s nimi vůbec nijak necrcala a zavolala na vedení a vulgaritou fakt nešetřila. Myslím, že tam z ní budou mít do smrti trauma.
„Posloucháš mě?!" Zaslechla jsem Zoe, po mém velkém zamyšlení.
„No?" Věnovala jsem jí pozornost.
„To tě to až tak vzalo? Ptám se co si zařizovala v Anglii." Zasmála se.
„Zrovna jsem nad tím překvapením uvažovala, jestli to nevyjde, tak mě můžeš hodit do bazénu plus mi mrsknout do obličeje dlaň šlehačky."
Z O E
„Zrovna teď jsem nad tím překvapením uvažovala, jestli to nevyjde, tak mě můžeš hodit do bazénu plus mi mrsknout do obličeje dlaň šlehačky." Zasmála se.
„Moc se nesměj, víš, že bych to s radostí udělala." Řekla jsem vážně. Ale fakt se bojím, co to překvapení bude. Jak už jsem řekla, nemám ráda překvapení a ona to ví.
Po několika minutách se dnes už podruhé ozval zvonek. Chloé se zvedla a rychlochůzí došla ke vchodovým dveřím. Já jsem se zvedla hned po ní a pomalou, línou chůzí jsem došla dolů. Tam na mě v hale čekala Chloé i s Jackem a za nimi ještě něco. Když říkám něco, myslím něco. Člověk to fakt nebyl. Najednou Jack i Chloé odstoupili na stranu a mně se naskytl pohled na...
.
.
.
Okay tohle už bylo moc dlouhý, tak jsem se rozhodla to 'šmiknout' v pravou chvíli:D Chtěla jsem to zakončit už za tím flashbackem, ale do dalšího nechci psát na začátek, čí je to pohled. V médiiích Chloé vlasy a písnička Best friends. Jo a vysvětlivka OMU (Oh my unicorn) pro Chloé:D. A tentokrát jsem zvedla prdel a psala jsem na NTB, takže za chyby můžu já, né mobil.____.
Asi všechno
Loučí se
Addie xx