HIS BROTHER [JBFF]

14.

Alyssa

Justin si strčil do kapsy peněženku a mobil a vyšli jsme. Stejně tomuhle nikdy nebudu rozumět. Proč si nevezmou kluci nikdy nikam na den tašku? Jakože já si vždycky na den balím pět náhradních triček kdybych se třeba zaprasila a on? Jenom peněženka a mobil. To mi prostě hlava asi nevezme.

Vyšli jsme z domu a šli vedle sebe uprostřed silnice. Chvilku jsme si povídali a pak jsem si všimla textilového kontejneru tak jsem k němu hned přeběhla a vyndala si z tašky ten kostým. "Co děláš?" Zeptal se Justin. "Nic jen vyhazuju to co nepotřebuju." Pohodila jsem rameny a kostým vyhodila. "Proč?" Zeptal se nechápajíc znovu. "Chci a myslím že i potřebuju uzavřít tuhle kapitolu." Odpověděla jsem a znovu se vrátila k němu. Kývl na souhlas a dál už jsme tu asi deseti minutovou cestu nějak promlčeli.

Došli jsme před dům a já rychle odemkla. "Tak.. vítej." Vydechla jsem a rozsvítila na chodbě aby tu nebyla taková tma. Justin šel hned zamnou a zavřel za námi dveře. "Tak co chceš dělat?" Zeptal se a došel zamnou do obýváku. svalila jsem se na gauč a zaklonila hlavu za opěradlo. "V tem té skříni je něco." Vyhrkla jsem a ukázala na bílou skříň u televize. "Jako co?" Zeptal se nechápavě. "Jako Alkohol." Zamumlala jsem na odpověď.

"Neříkala si mi náhodou ještě dnes že alkohol nesnášíš?" Usmál se s nechápavým výrazem. "Nesnáším. Ale je to kamarád když jsem smutná a potřebuju veselejší náladu." Odpověděla jsem. "Mě se to nelíbí. Je to vážně to co chceš celý večer dělat?" Zamračil se. "Jo. Navíc když se člověk opije jde z něj snadněji pravda. A neřekli jsme si ještě u tebe doma náhodou že si o sobě řekneme do hloubky pravdu. Tahle skříň a její obsah nám pomůže." Usmála jsem se a znovu ukázala na skříň. Justin si povzdechl a začal se přehrabovat ve skříňce s alkoholem.

"Jack Daniels?" Zeptal se a já hned napřáhla ruku ať mi ho podá. "Sem s tím." Usmála jsem se a on si i s flaškou sedl ke mě. Podal mi ho na mé vyžádaní a já se hned napila. Bylo to docela silný tak  jsem hned svraštila svůj obličej. Justin se mi začal smát tak jsem ho loktem trochu praštila do břicha. "Chci aby si mi řekl něco i ty. Takže si tě musím opít." Ďábelsky jsem se usmála a on zakýval s hlavou na nesouhlas. "Mě neopiješ." Zasmál se a já zvedla své obočí. "Tak se vsaď." Odfrkla jsem si a došla do kuchyně rychle pro dvě skleničky. Nalila jsem do obou stejně alkoholu a jednu přisunula k Justinovi.

"Nebudu se sázet." Zasmál se. "No tak si semnou zahraješ hru." Usmála jsem se na něj. "Jakou hru?" „Jengu." Odpověděla jsem hned a rozešla jsem se do jiné skříně pro tu hru.

(Poznatek autora: Snad všichni víme co je to Jenga. 😂 Když tak si to někde vygooglujte nebo nevím když to neznáte ale u mě osobně je to ta nejlepší hra z dětství u které jsem se s přáteli vždy šíleně nasmála.)

"Jengu? Není to hra pro děti?" Zeptal se. "Ne když si k tomu uděláš jedno pravidlo navíc." Mrkla jsem na něj a vysypala všechny kostky na stůl které jsem následovně začala skládat na sebe do pravidelné věže. "Jaké pravidlo?" Ptal se dál nechápavě. "Když ti to spadne, nebo případně když to spadne mě tak budeme muset vypít tuhle skleničku." Ukázala jsem na skleničku v které bylo asi tak tři deci alkoholu.

Justin na mě vykulil oči a udiveně otevřel pusu. "Jako celou?" Udiveně ze sebe vyhrkl. "Ano celou. Takže ti doporučuju aby si neprohrál." Mrkla jsem na něj a dostavěla poslední kostičky do věže. "Neprohraju." Odfrkl si a já se jen musela v duchu zasmát protože jsem věděla že se stane přesný opak.

Začali jsme postupně tahat kostičky z věže a já se vždycky mohla zbláznit smíchy když jsem viděla jak se Justin soustředí aby mu to nespadlo. Když jsem byla jednou na řadě já tak už mi nezbývalo moc možností. Tak jsem si troufla na jednu která mi mohla spadnout na padesát procent. Ale nespadla. Pak když byl na řadě Justin tak začal tahat jednu která vypadala celkem v pohodě ale byla mu osudová. Věž mu popadala do klína a já se začala radostně smát.