Epilog

1.2K 43 19
                                    

O tři dny později 

Alyssa 

„Máš všechno?" Zeptal se Justin a odnesl další tašku do chodby. „Nevím, nemyslíš si že bych si měla vzít ještě něco na převlečení?" Zeptala jsem se a on nad tím protočil očima. „Alys máš jeden celý kufr na převlečení. Jedeme jen na týden, nemusíš si brát celou garderobu." Zasmál se Justin a já si jen povzdechla. „Být ženou je těžší než si myslíš. Musím mít hodně věcí na převlečení." Zakroutila jsem hlavou a on se jen tiše zasmál. „Tak pojď už nebo nám to ještě uletí." Zasmál se a zvedl mi tašku. Došli jsme do chodby kde jsme pobraly ostatní tašky a odešli z bytu. Justin hodil všechno do kufru mezitím co já jsem se posadila dopředu a čekala až přijde a my budeme moct jet na letiště. 

„Připravená?" Zeptal se když se posadil za volant a byl připravený vyjet. Kývla jsem na souhlas a zasloužila si jemný polibek na líčko. Potom se začal věnovat řízení a my vyjeli od bytu směr letiště. 

___


„Vážení cestující připoutejte si prosím své pásy jelikož naše letadlo společnosti American Airlines za pár minut přistává na destinaci Phoenix." Ozvala se letuška z mikrofonu a my tak všichni udělali. Jak řekla, tak se také stalo a když jsme přistávali, úplně se mi vrátily vzpomínky osmileté holčičky, která odtud odjížděla, čerstvě po pohřbu své maminky. Trhalo mě to na dně jenže tu byl aśemnou Justin který mě pevně držel za ruku a tím mě stále vracel do reality. 

Všichni jsme vystoupily z letadla a šli si vyzvednout naše kufry. Hned potom jsme šly před letiště kde Justin chytil taxi který nás má odvést do našeho hotelu. Pomohl mi se posadit a řekl pánovi adresu kam má jet. Celou cestu co jsme ale jely jsem se dívala z okna. Jeli jsme kolem bohatší části Phoenixu takže tu jsem tolik neznala ale i tak to bylo to město v kterém jsem se narodila a zažila osm let dětství s mojí maminkou. Všimla jsem si že tu pár domů a budov přibilo ale byli tu i také, které jsem si pamatovala moc dobře. 

„Jsi v pohodě?" Zeptal se Justin když si všiml mého scvrklého a smutného obličeje. „Jo jen je to takové..no však víš je to zvláštní." Vydechla jsem a on kývl na souhlas. „Vím ale jsem tu s tebou." Vydechl a pohladil mě po tváři. „Miluju tě." Usmála jsem se a propojila naše rty. „Já tebe." Pousmál se a dopřál mi ještě jednu letmou pusu. 

Dorazili jsme do hotelu a zaplatili řidičovi za naší cestu. Tenhle hotel jsem neznala ale to bylo jenom dobře protože bych pořád myslela na vzpomínky a nedokázala se soustředit. Došli jsme na recepci kde jsme si vzali klíče a vyjeli výtahem do pátého patra kde máme pokoj. Odemkla jsem protože Justin měl plné ruce tašek a vešli dovnitř. 

Uprostřed byla manželská postel a krásný bílý nábytek. Na rohu byla pak modrá koupelna a vypadalo to tu opravdu hezky. Přešla jsem k balkonu a otevřela jeho dveře. Podívala jsem se ven na výhled a povzdechla si když jsme měli pohled na starou, chudou stranu v které jsem žila. „Můžu sehnat jiný pokoj." Ozval se hlas zamnou. „Ne to je v pořádku. Jen si na ten pohled potřebuju zvyknout. Třeba to zítra bude lepší když se do té části podívám a vzpomenu si hlavně na ty dobrý vzpomínky." Otočila jsem se k němu a usmála se. „Dobře. Ale teď už si pojď lehnout je pozdě večer. Zítra to tu okoukneme." Řekl a já kývla na souhlas. Vyšli jsme z balkonu zase normálně do pokoje a převlékli se do oblečení na spaní. Vykonali jsme večerní hygienu a lehli si. Přitulila jsem se k němu a rychle a snadno usnula. 

___

„Další ráno další den! No tak už vstávej!" Vyhrkla jsem a vytrhla mu přikrývku pod kterou ještě bezstarostně spal. „Alysso už ti někdy někdo řekl jak moc jsi otravná?" Vydechl a schoval si hlavu do polštáře. „Ne protože jsou na mě narozdíl od tebe hodní." Uchechtla jsem se a sebrala mu i polštář. V tu chvíli se rychle posadil a v rychlosti si mě strhl k sobě do klína. Zasmála jsem se a on mi. vyhrnul tričko a začal mě jemně líbat už docela velké bříško. „Jak se má ten náš výplod lásky?" Zeptal se a dál ho jemně líbal. „No podle toho že jsem od včerejšího odpoledne nejedla asi hodně špatně. Takže se zvedni, oblíkni se, a pojď už na snídani!" Zasmála jsem se a v rychlosti se z něj zvedla. Justin si jen povzdechl a také se zvedl. Převlékl se a mi ruku v ruce vyrazili na snídani. 

HIS BROTHER [JBFF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat